K pravdě nejsou třeba fakta. Slovenský film Sviňa upomíná na vraždu Jána Kuciaka

Propojení politiky a mafie skončilo vraždou novináře a jeho partnerky. Skutečný případ, jímž žije poslední dva roky Slovensko, proměnila ve fiktivní příběh nejprve kniha a následně i film. V Bratislavě měl 5. února premiéru snímek Sviňa podle stejnojmenného románu Arpáda Soltésze, který je zároveň šéfem Investigativního centra Jána Kuciaka. Česká premiéra je plánována na 20. února.

„Umění možná nemá moc změnit svět, ale máme stále svobodu vysmát se lidské hlouposti,“ vysvětluje důvod vzniku filmu Mariana Čengel Solčanská. Pod režií a scénářem je podepsána spolu s producentem Rudolfem Biermanem.

Ten dodává: „Sviňa je film, jehož cílem není soudit či odhalovat utajované skutečnosti, ale přinést dobrý divácký zážitek. Napínavý akční film, v němž uvidíte skvělé herecké výkony a výborné, drsné dialogy inspirované životem.“ Kladných i záporných rolí se zhostili známí slovenští herci jako Jozef Vajda, Marko Igonda, Dano Heriban či Gabriela Marcinková.

Zatímco pro Biermana je Sviňa režijním a scenáristickým debutem, Solčanská už natočila a napsala mimo jiné thriller Únos, který nápadně připomíná události mečiarovské éry. I proto ji producent Bierman oslovil. Sviňa rozkrývá mafii bílých límečků a zneužívání moci, propojení soudců, policie, politiky, násilí a zneužití dívek.

Podobnost čistě náhodná, ale…

Velkou pozornost na Slovensku vzbudila už literární předloha od Arpáda Soltésze. „Začal jsem knihu psát v létě po zavraždění Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Když Marián Kočner běhal na svobodě, šikanoval moje kolegy a všichni v branži jsme byli přesvědčeni, že tuto vraždu nikdy nevyšetří a nikoho za ni nepotrestají. Tehdy jsem si řekl, že jako novinář musím předkládat lidem fakta, ale jako spisovatel můžu napsat román, který nebude obsahovat ani jediný fakt, ale zároveň poví lidem pravdu o tom, co se v zemi děje,“ prozradil o vzniku knihy.

Příběh je fiktivní, smyslem podle tvůrců nebylo ukazovat na konkrétní lidi, ale mluvit o mechanismu moci, kdy „sviním“ jde o koryta. Nicméně i hlášení na začátku filmu upozorňuje, že podobnost s reálnými postavami, místy i situacemi je jen náhodná, souvislosti s vraždou novináře Jána Kuciaka nelze opominout.

Nahrávám video
Autor románu Arpád Soltész: Film přináší katarzi i dává naději
Zdroj: ČT24

Autor knihy: Je dobré ukázat lidem, v čem žijí

Soltész se domnívá, že je vhodný čas na umělecké zpracování případu, přestože kauza je stále živá a soudy dosud neskončily. „Právě v současné společenské situaci, kdy nás nečekají volby, ale prakticky referendum, které bude opravdu civilizačního charakteru – zda budeme patřit na Východ, nebo na Západ –, je dobré ukázat lidem, v jaké zemi žijí, v čem fungují. A film to dovede udělat bez toho, aby komplikovaně mudroval, dokáže ukázat pravdu a dát nějakou emoci,“ nepochybuje.

Filmové zpracování podle něho v tomto smyslu jeho knihu ještě povýšilo. „Mariana vzala můj román, který je velmi syrový, drsný, vyvolává silné emoce jako hněv a zuřivost i akutní nauzeu, a udělala z něho něco o level vyššího. Je v tom velmi hluboký smutek. Myslím si, že to opravdu přináší jistou míru katarze a zároveň to dává i naději,“ shrnuje Soltész.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 6 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 7 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 11 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 13 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...