Glosa: Netflix na cestě k Oscarům a vládě nad filmovým světem

Nominace na Oscary téměř ignorovaly ženy a osoby jiné barvy pleti. A streamovací služba Netflix získala 24 nominací. Co je závažnější výsledek? Pro různé aktivisty to první, pro filmové obchodníky a profesionály to druhé.

Každý filmový fanoušek, a profesionál obzvlášť, si patrně vzpomene na ostrou kontroverzi na festivalu v Cannes v roce 2017. Tehdy byl do mezinárodní soutěže, tedy dvacítky nejlepších artových filmů světa, přijat korejsko-americký film Okja o dívce, která se stará o milované prasátko, ale obří nadnárodní společnost jí zvíře odebere. Film vznikl v produkci Netflixu a proti jeho účasti v soutěži brojili francouzští kinodistributoři. Netflix totiž na poli filmového trhu hrál podle jiných pravidel. 

Režisér Okji Pon Džun-ho je v letošní oscarové kolekci přítomen se svým dalším filmem Parazit, a když je řeč o něm, připočtu jeho slavný hit Ledová archa (Snowpiercer) z roku 2013 o vlaku, který se řítí nekonečnou ledovou divočinou poté, co lidstvo vymřelo. Velké a lehce vyprávěné filmy s ekologickým poselstvím je přesně to, co streamovací giganty láká. 

Parazitem se Pon Džun-ho vrátil do Koreje a ke klasickým producentům, přestože oceňoval, že mu Netflix poskytl pro natáčení Okji vynikající podmínky. Přál si ale svůj další počin vidět na velkém plátně. Za dva a půl roku, které od sebe snímky Okja a Parazit dělí, navíc prošel filmový průmysl na poli streamovacích služeb i kinodistribuce dalšími změnami.

Mediální revoluce (se opakují)

V době kontroverze v Cannes byla již platforma Netflix deset let stará. Startovala nenápadně jako služba VOD (Video on Demand), víceméně jen jako operátor bez vlastní produkce. Netflix ovšem stojí na začátku revoluční mediální doby, kdy klasické půjčovny VHS nebo DVD už zmizely ze scény a nastoupily on-line služby. 

Doteď vadí zastáncům filmového umění, protože ti věří v klasická kina a v umělecký film. Streamovací giganti potřebují snímky, které upoutají jejich předplatitelskou bázi a budou schopny dosáhnout 40milionové až 80milionové návštěvnosti. Nicméně postupně vytvářejí archivy, kde jsou dostupné stovky nebo tisíce starých titulů. 

Streamovací služby se staly on-line variantou mnohosálových multiplexů, jež svého času zatlačily do pozadí kamenná kina, ale neumlčely je. Je jen otázkou času, kdy ke streamovacím gigantům typu Netflix přibudou streamovací služby kabelových operátorů a velkých amerických producentů a dojde k silné konkurenční válce. 

Stream je spíš mainstream

Zatím Netflix nemá konkurenci, a to zejména na menších trzích, jako je třeba ten český. A kupodivu – vedle toho se stále drží DVD jako klasický způsob distribuce, jistě už poněkud staromódní, ale oblíbený zejména u těch, kdo chtějí za své peníze film skutečně vlastnit a nejen si půjčovat (otázku stažení a uložení na disk nechávám stranou). 

Velké streamovací služby dnes žene kupředu nejen princip předplatitelů, ale zejména produkce vlastních seriálů a filmů. K tomu kupují distribuční licence většinou jen pro mainstreamová díla. K hitům patřila třeba romantická komedie Dokonalé rande (The Perfect Date, 2019), jež si sáhla na dosud netušená čísla návštěvnosti, nebo postapokalyptický thriller V pasti (Bird Box, 2018) v režii Susanne Bierové. První týden po spuštění přilákal 45 milionů uživatelů. 

Nabídka streamovacích služeb je tedy sice velmi široká, nicméně přece jen je zaměřená na většinového diváka a nedokáže uspokojit publikum se specifičtějšími zájmy (zejména takzvaného festivalového diváka). 

Na art taky dojde, i na Oscary

Výjimkou v nabídce Netflixu byl ale třeba film Roma mexického režiséra Alfonsa Cuaróna, jímž operátor ukázal, že může klidně zkusit přijít na trh i s uměleckým snímkem. Paralelně s Netflixem, HBO GO nebo Amazonem Prime vznikají tudíž logicky menší streamovací služby, jako je v Česku DAFilms nebo Aerovod, případně Film Europe, zaměřený na evropské artové filmy pro kinodistribuci a televizní distribuci. 

Typickým příkladem mnohostranného pohybu na audiovizuálním trhu může být film Paterson amerického nezávislého režiséra Jima Jarmusche. Toto dílo nevzal pod sebe žádný distribuční obr, nicméně se film dočkal solidního celosvětového uvedení ve spolupráci kinodostributorů a menších streamovacích služeb. Netflix také pomohl zabránit zavření newyorského artového kina Paris, když se tohoto ikonického biografu ujal. 

Promítal zde mimo jiné Manželskou historii (Marriage Story) Noaha Baumbacha, jež patří k netflixovým titulům s oscarovou nominací za rok 2019. Stejně jako krimi Irčan (The Irishman) v režii Martina Scorseseho. Oba tituly jsou zároveň na Netflixu diváckými hity.

Nelze nevidět, že streamovací služby čím dál více promlouvají do filmových cen, včetně prestižních Oscarů. Tentokrát obstály v konkurenci snímků od režiséra bondovek a Americké krásy Sama Mendese či Todda Phillipse, jehož příběh o superpadouchovi Jokerovi získal nejvíce nominací. A také zmíněného jihokorejského Parazita. Některé z těchto titulů už mají ceny z festivalů v Benátkách a Cannes. Začátkem února tak výsledky Oscarů budou i zprávou o tom, jak propustná je hranice mezi uměním a mainstreamem.

Budoucnost patří streamovacím službám

Netflix jasně ukázal, že je schopen a ochoten konkurovat v podstatě všem filmovým a televizním formátům. Filmaři natáčející pro Netflix si práci pochvalují, přičemž vyzdvihují tvůrčí svobodu, nikoliv honoráře. Překvapivé je, že o úspěchu streamovaného filmu nerozhoduje jméno režiséra, nýbrž jen formát, žánr a téma. Proto je nejspíš jen otázkou času, kdy si Netflix objedná film nebo seriál v režii nějakého českého či slovenského režiséra. 

Streamovací služby budou mít stále širší filmový výběr a budou stále silněji zasahovat do toho, co se točí. Jejich akční rádius pokryje jak video, tak televizi, a dokonce kina a potvrzuje americkou a britskou dominanci v zábavním průmyslu. Kinodistributoři budou jejich principy muset tolerovat, protože jinak by nemuseli mít k dispozici ty nejzajímavější tituly.

Menší artoví distributoři nemají Netflix a jemu podobné v lásce a nejspíš zůstanou přesvědčeni, že budoucnost filmu je v kině. Velkým distributorům Netflix nevadí, protože stejně jako tato streamovací služba šíří filmy multimediálně. A režiséři? Zatím jsem nenarazila na jediného, který by si nechtěl natočit film nebo seriál pro Netflix nebo HBO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...