Alois Jirásek to popletl, ukazují Opráski sčeskí historje. A vrací Staré pověsti české do kosmu

Nahrávám video

Staré pověsti české Aloise Jiráska dostaly novou, satirickou podobu. Autor oblíbeného komiksu „Opráski sčeskí historje“ napsal vlastní verzi tuzemských legend s prostým názvem „Noví povjezťi čezkí“. Nejznámější legendy přitom situuje do vesmíru. Přes stoupající věhlas si kreslíř známý jako Jaz přeje zůstat v anonymitě.

Ve svém pohledu na dějiny Jaz nešetří žádnou historickou postavu. Nejčastěji se strefuje do Jan Husa, Jana Žižky nebo Zikmunda, respektive Zmikunda Lucemburského, v jehož masce sám vystupuje.

Každá minulost bývala přítomností a na té není nic posvátného, myslí si Jaz. Ve spojení humoru a historie rozhodně nevidí žádné znesvěcení českých legend. Ať už se o dějinách mluví jakkoliv, je to lepší než je úplně ignorovat, tvrdí kreslíř z „Histrickýho ústafu“.

„Nemyslím si, že bych něco znevažoval, je to prostě nějaký jiný pohled na ty události. Typickým příkladem je třeba husitství, kdy v podstatě za to, jak to bylo interpretováno, nemohl ani sám Alois Jirásek, ale spíš jeho pozdější vykladači a vykradači,“ říká Jaz.

V poslední knize, kterou vydalo nakladatelství Grada, napravuje chyby, které podle něj nadělal Jirásek ve Starých pověstech českých.

„Některé úseky si původní Staré pověsti české vypůjčily z Kosmovy kroniky, ale to je celé omyl, protože kronikář Kosmas byl nucen ten děj proti své vůli šíleným editorským zásahem přenést z kosmu na Zemi a potom docházelo k různým nelogičnostem,“ vysvětluje.

V nových pověstech unese romanopisce historické komando a donutí ho přenést dějiny opět do stavu beztíže. Lucké války se změní ve války hvězdné a Václav nastraží léčku Boleslavovi.

V poslední době Jaz stále častěji glosuje také moderní dějiny i současné události. Podílel se například na aktuální výstavě o sametové revoluci v pražském Národním muzeu. Kreslíř upozorňuje, že i kdyby měl moc přepsat historii, nevyužil by ji. V současnosti je spokojen a korekce minulosti by podle něj mohla mít nedozírné následky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 1 hhodinou

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 16 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026
Načítání...