Alois Jirásek to popletl, ukazují Opráski sčeskí historje. A vrací Staré pověsti české do kosmu

Nahrávám video

Staré pověsti české Aloise Jiráska dostaly novou, satirickou podobu. Autor oblíbeného komiksu „Opráski sčeskí historje“ napsal vlastní verzi tuzemských legend s prostým názvem „Noví povjezťi čezkí“. Nejznámější legendy přitom situuje do vesmíru. Přes stoupající věhlas si kreslíř známý jako Jaz přeje zůstat v anonymitě.

Ve svém pohledu na dějiny Jaz nešetří žádnou historickou postavu. Nejčastěji se strefuje do Jan Husa, Jana Žižky nebo Zikmunda, respektive Zmikunda Lucemburského, v jehož masce sám vystupuje.

Každá minulost bývala přítomností a na té není nic posvátného, myslí si Jaz. Ve spojení humoru a historie rozhodně nevidí žádné znesvěcení českých legend. Ať už se o dějinách mluví jakkoliv, je to lepší než je úplně ignorovat, tvrdí kreslíř z „Histrickýho ústafu“.

„Nemyslím si, že bych něco znevažoval, je to prostě nějaký jiný pohled na ty události. Typickým příkladem je třeba husitství, kdy v podstatě za to, jak to bylo interpretováno, nemohl ani sám Alois Jirásek, ale spíš jeho pozdější vykladači a vykradači,“ říká Jaz.

V poslední knize, kterou vydalo nakladatelství Grada, napravuje chyby, které podle něj nadělal Jirásek ve Starých pověstech českých.

„Některé úseky si původní Staré pověsti české vypůjčily z Kosmovy kroniky, ale to je celé omyl, protože kronikář Kosmas byl nucen ten děj proti své vůli šíleným editorským zásahem přenést z kosmu na Zemi a potom docházelo k různým nelogičnostem,“ vysvětluje.

V nových pověstech unese romanopisce historické komando a donutí ho přenést dějiny opět do stavu beztíže. Lucké války se změní ve války hvězdné a Václav nastraží léčku Boleslavovi.

V poslední době Jaz stále častěji glosuje také moderní dějiny i současné události. Podílel se například na aktuální výstavě o sametové revoluci v pražském Národním muzeu. Kreslíř upozorňuje, že i kdyby měl moc přepsat historii, nevyužil by ji. V současnosti je spokojen a korekce minulosti by podle něj mohla mít nedozírné následky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 2 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Evropský pohled