Karafiátovi Broučci přezimují v Divadle J. K. Tyla

Nahrávám video

Pohádkový příběh Broučci vyšel už v roce 1876, od té doby se dočkal řady dramatizací. Naposledy si knihu Jana Karafiáta vyhlédli v Divadle J. K. Tyla. Na zadání této plzeňské scény tak vznikla nová opera. Poetická inscenace nemá být naivní pohádkou, ale podobně jako knížka oslovit i dospělé.

Život Broučků kopíruje ten lidský, hlavními tématy jejich příběhu jsou tedy rodina, mezilidské vztahy, víra a také smrt. V příběhu evangelického faráře je vše provázané leitmotivem poslušnosti.

Režisér plzeňské inscenace Tomáš Ondřej Pilař Karafiátovu knihu četl v dětství a už tehdy ho prý zasáhla svou hloubkou a filozoficko-spirituálním přesahem. „A právě ten jsme se snažili vtisknout do naší inscenace,“ shrnuje.

Oslovující je Karafiátův téměř sto padesát let starý příběh podle režiséra zejména díky hudbě, kterou složil Jan Jirásek. „Je moderní hudbou soudobého skladatele, ale je tak úžasně poetická, melodická, proniká do duše, bere za srdce,“ nešetří chválou Pilař.

Jirásek je mimo jiné držitelem dvou Českých lvů za muziku k filmům Nejasná zpráva o konci světa a Kytice. „U filmu je skladatel podřízený režisérovi a v mnoha případech i producentovi. V opeře jsem já tím, kdo rozhoduje, což mi dává velký pocit svobody,“ srovnává komponování pro kina a divadlo.

Dítě je rovnocenný partner

Práce na opeře Broučci zabrala čtyři roky, libreto k ní napsal Tomáš Jarkovský. Tvůrci slibují výpravnou inscenaci se sborovými scénami s více než sto padesáti účinkujícími. 

V hlavních rolích se mimo jiné v alternacích představí sólisté opery Tomáš Kořínek, Ivana Veberová, Ivana Šaková, Jana Foff Tetourová či Radka Sehnoutková. Sólové party svěřili inscenátoři i dětským pěvcům. „Nechtělo se mi dětské role přizpůsobovat dítěti, protože dítě je tu vlastně rovnocenným partnerem,“ podotýká Jirásek.

Broučci (Divadlo J. K. Tyla)
Zdroj: Divadlo J. K. Tyla/Martina Root

Hudební party jsou pěvecky náročné, plné synkop a intervalových skoků. Finále celé opery končí elektronickou hudbou, která symbolizuje přechod do jiného světa. „Broučci jsou pro mě opera o věčnosti rodiny. Nikdo z nás neví, jestli opera končí smrtí, nebo návratem domů,“ naznačuje otevřenost závěru režisér Pilař. Nepochybuje, že pro celou rodinu je také operní příběh určený.

„Jsem přesvědčený, že děti odejdou opravdu s očima navrch hlavy a dospělí zasaženi silným příběhem, který se ve svém jádru dotýká každého z nás,“ uvedl režisér.

Ve světové premiéře se operní Broučci v Plzni představili v polovině října. Ke spánku se ovšem v zimě neukládají, na prosinec a leden mají naplánováno celkem pět repríz.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na členství v komisi pro výběr šéfa Národní galerie rezignovali dva členové

Fotograf Lukáš Jasanský a jeho žena, grafička a ilustrátorka Lenka Jasanská rezignovali minulý týden na členství v komisi ministerstva kultury pro výběr nového generálního ředitele nebo ředitelky Národní galerie Praha. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jejich odstoupení respektuje. Další postup zváží, členy komise vybíral osobně a za výběrem si stojí.
před 8 hhodinami

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
včera v 17:57‌‌

VideoV poezii na albu Fru Fru se najde každý muž s testosteronem

Skupina Fru Fru po třinácti letech vydala nové album. Na nahrávce s názvem Gramofonová deska zhudebnila verše Vítězslava Nezvala, Jana Skácela, Františka Ladislava Čelakovského nebo Alexandra Sergejeviče Puškina. Poezie přitom nebyla původním záměrem. „Hledal jsem zajímavá témata a zjistil jsem, že je už všechny napsali dobří básníci před sto lety,“ vysvětlil frontman Václav Bartoš. „Většina věcí je o lásce a o takovém pocitu, že jsem součástí něčeho, o čem dávno vím, ale přitom jsem nebyl schopný to napsat,“ dodal. „Každý muž, který má trošku testosteronu, se v tom vidí,“ míní.
včera v 17:17‌‌

Pardubické Postřižiny mají blíž k Hrabalovi než k Menzelovi

Dlouhé vlasy nezkrotné Maryšky, její rozvážný manžel, který se chce stát ředitelem pivovaru, a hlučný strýc Pepin. Do maloměstského života na začátku minulého století vrátily diváky Postřižiny podle románu Bohumila Hrabala. V premiéře hru uvedlo Východočeské divadlo v Pardubicích.
včera v 16:10‌‌

Kdo vraždil během Pražského povstání? Scenárista Vyprávěj napsal knižní krimi

Scenárista Rudolf Merkner, který stojí za seriálem Vyprávěj a za filmy Bobule či Rafťáci, se vrhl na zcela nový žánr. Napsal thriller Případ pražské bestie, ve kterém detektiv pátrá po sériovém vrahovi během Pražského povstání v roce 1945.
včera v 11:39‌‌

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
18. 10. 2026‌‌

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
18. 10. 2026‌‌

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.