Karafiátovi Broučci přezimují v Divadle J. K. Tyla

Nahrávám video

Pohádkový příběh Broučci vyšel už v roce 1876, od té doby se dočkal řady dramatizací. Naposledy si knihu Jana Karafiáta vyhlédli v Divadle J. K. Tyla. Na zadání této plzeňské scény tak vznikla nová opera. Poetická inscenace nemá být naivní pohádkou, ale podobně jako knížka oslovit i dospělé.

Život Broučků kopíruje ten lidský, hlavními tématy jejich příběhu jsou tedy rodina, mezilidské vztahy, víra a také smrt. V příběhu evangelického faráře je vše provázané leitmotivem poslušnosti.

Režisér plzeňské inscenace Tomáš Ondřej Pilař Karafiátovu knihu četl v dětství a už tehdy ho prý zasáhla svou hloubkou a filozoficko-spirituálním přesahem. „A právě ten jsme se snažili vtisknout do naší inscenace,“ shrnuje.

Oslovující je Karafiátův téměř sto padesát let starý příběh podle režiséra zejména díky hudbě, kterou složil Jan Jirásek. „Je moderní hudbou soudobého skladatele, ale je tak úžasně poetická, melodická, proniká do duše, bere za srdce,“ nešetří chválou Pilař.

Jirásek je mimo jiné držitelem dvou Českých lvů za muziku k filmům Nejasná zpráva o konci světa a Kytice. „U filmu je skladatel podřízený režisérovi a v mnoha případech i producentovi. V opeře jsem já tím, kdo rozhoduje, což mi dává velký pocit svobody,“ srovnává komponování pro kina a divadlo.

Dítě je rovnocenný partner

Práce na opeře Broučci zabrala čtyři roky, libreto k ní napsal Tomáš Jarkovský. Tvůrci slibují výpravnou inscenaci se sborovými scénami s více než sto padesáti účinkujícími. 

V hlavních rolích se mimo jiné v alternacích představí sólisté opery Tomáš Kořínek, Ivana Veberová, Ivana Šaková, Jana Foff Tetourová či Radka Sehnoutková. Sólové party svěřili inscenátoři i dětským pěvcům. „Nechtělo se mi dětské role přizpůsobovat dítěti, protože dítě je tu vlastně rovnocenným partnerem,“ podotýká Jirásek.

Broučci (Divadlo J. K. Tyla)
Zdroj: Divadlo J. K. Tyla/Martina Root

Hudební party jsou pěvecky náročné, plné synkop a intervalových skoků. Finále celé opery končí elektronickou hudbou, která symbolizuje přechod do jiného světa. „Broučci jsou pro mě opera o věčnosti rodiny. Nikdo z nás neví, jestli opera končí smrtí, nebo návratem domů,“ naznačuje otevřenost závěru režisér Pilař. Nepochybuje, že pro celou rodinu je také operní příběh určený.

„Jsem přesvědčený, že děti odejdou opravdu s očima navrch hlavy a dospělí zasaženi silným příběhem, který se ve svém jádru dotýká každého z nás,“ uvedl režisér.

Ve světové premiéře se operní Broučci v Plzni představili v polovině října. Ke spánku se ovšem v zimě neukládají, na prosinec a leden mají naplánováno celkem pět repríz.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 7 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 21 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.