Ukázka: Před 170 lety se narodil Jan Karafiát. Broučci v té době spali

A spali a spali a spali… odpověděl by Jan Karafiát nejspíše na otázku, co dělali hrdinové jeho nejznámější knížky v době, když se 4. ledna roku 1846 narodil. Evangelický farář se do dětské literatury zapsal výchovným příběhem o Broučcích. Připomeňte si je v následující ukázce.

A spali a spali a spali. Kdyžž se Brouček probudil, byli tatínek a maminka vzhůru. Ležželi v posteli a povídali si.

„„Maminko, dáte mně med?“ - „Med? Jaký med? Broučku, vžždyť žžádný med nemáme.“ - „Ale víte, co nám včera Janinka poslala.“ - „Včera? Janinka? I to se ti, holečku, něco zdálo.“ - „I ne, maminko. Vžždyť užž jste mně včera dala.“ - „„I toto! To se ti zdálo. Jen se vzpamatuj! Víš, naposledy jsme byli u kmotřičky, pak jsme hned všechno ucpali, a od té doby spíme.“

Škoda! Ale kdyžž to tak bylo! Brouček se skoro mračil. Tu ho napadlo: „Tatínku, jakpak je venku? Já bych se rád podíval.“ Ale tatínek: „Milý Broučku, je tam zima, to bys zmrzl. A vžždyť máme dveře zarovnané dřívím.“ - „Ale,  tatínku, mohli bychom se podívat oknem.“ - „I to je také zabedněno a ucpáno. A naššla by nám sem zima.“

A teprve kdyžž maminka povídala, žže by se také ráda podívala, jak to venku vypadá, a žže by pak trochu zatopila, tak tatínek, žže ano. Vstal, odbednil od okna prkýnko, a Brouček mu pomáhal. Pak pomaloučku oddělali mech a tu to viděli: Samý, samý sníh, palouk pryč, stráň pryč, a nic nežž sníh. Na jalovci nad chaloupkou jim ho tolik ležželo, žže se větve ažž prohýbaly. Sluníčko tak trochu svítilo a sníh se tak krásně třpytil a bylo pratichounko. 

Večerníček Broučci
Zdroj: ČT

Brouček by se rád ještě na to díval, ale tatínek, žže tam mrzne a žže musí honem zas okno ucpat a zabednit. A tak okno ucpali a zabednili.

(…)

Brouček poslouchal. Líbilo se mu to. Držžel maminku za ruku, říkal si bim bam, bim bam, až přitom usnul, bim bam. A tak spali a spali, a kdyžž se Brouček zas probudil, byli tatínek a maminka vzhůru. Ležželi v posteli a povídali si. 

„Tatínku, kdypak užž poletíme?“ -„„I milý Broučku, ažž bude léto.“ - „„Kdypak bude léto?“ - „Kdy? Inu, ažž  pššenice pokvete.“ - „A ješště nekvete?“ - „Ó, ještě ne.“ - „Ale tatínku, podívejme se!“ - „I ne, Broučku, naššla by nám sem zima. Ješště nic nekvete.“

Ale kdyžž Brouček pěkně prosil a maminka se také přimlouvala, a žže pak trochu zas zatopí, tak vstali, odbednili prkýnko, oddělali pomalounku mech, a tu to viděli: Byl večer a měsíček byl jako rybí oko. Užž se všecko zelenalo, tam vzadu na kaštanech vykukovaly z pupenců listy a tam někde nahoře bylo slyšet skřivánka. „

„Vidíš, Broučku, ješště nic nekvete. A tamhle dole, vidíš, to je pššenice. Ještě by se v ní ani vrána neschovala. To ještě dlouho nepokvete. A mrzne tam.“

Tu maminka tatínka vytrhla: „Podívej se, tamhle u potoka pod tou olššičkou, jestlipak to nejsou tři chudobky?“ - A tatínek se tam podíval. „Ach, ano, to jsou tři chudobky. A tam chudobky nikdy nerostly. To tam umřeli tři broučci. Snad se někde opozdili, letos udeřila zima brzy, oni tam zalezli a zmrzli.“

A Brouček se dal do pláče: „Maminko, to je kmotřička a kmotříček a Beruška, oni se zachumelili, já jsem to povídal.“ -„I neplač, Broučku, to oni nejsou, chlácholil ho tatínek. Beruščina chudobka by měla červený kraječek, a tady ty jsou celé bílé.“

Večerníček Broučci
Zdroj: ČT

A tak Brouček neplakal. „Tatínku, to vššady vyroste chudobka, kde zemřel brouček?“ - „Všady, a kde umřela beruška, tam vyroste chudobka s červeným kraječkem.“ - „A jakpak, kdyby ta žžluna byla kmotříčka sebžrala, také by tam vyrostla chudobka?“ - „Také.“ - „Kdepak?“ - „Tam někde pod bukem v trávě“. -„A tatínku, nechytne nás ta žžluna, ažž poletíme?“ -„I snad ne. Ona je v lese, a my do lesa nelítáme. Jen kdyžž musíme přes něj, a pak, jak se Pánu Bohu líbí.“

Brouček byl zatím v myššlenkách jižž za lesem. „Tatínku, také poletíme do toho velikého, krásného domu s těmi velikými dveřmi, kam jste letěli oknem?“ - „Kdyžž budeš pěkně poslouchat, také se tam někdy podíváme.“

Okno užž tatínek ani nezabednil, jen je pěkně mechem ucpal. Maminka zatopila a vařila polívčičku. Vařila a uvařila. Brouček přistavil ke stolu žžidle, přisedli a tatínek se modlil:

Ó náš milý Božže,
povstali jsme z ložže,
a pěkně tě prosíme,
dejž, ať se tě bojíme,
bojíme a posloucháme,
a přitom se rádi máme.

A jedli a pojedli, ale jít ven, na to nebylo ani pomyšlení. Jen se ještě jednou podívali okýnkem, ale jen trošku. Bylo přece ješště moc zima, a tak si honem zas lehli a povídali. A povídali, a kdyžž užž nic nevěděli, chtěla maminka, aby zas spali, a tatínek užž beztoho napolo spal.

(…)

Brouček držžel maminku za ruku a říkal si bim bam, až přitom usnul, bim bam.

A spali a spali a spali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 18 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled