Ukázka: Před 170 lety se narodil Jan Karafiát. Broučci v té době spali

A spali a spali a spali… odpověděl by Jan Karafiát nejspíše na otázku, co dělali hrdinové jeho nejznámější knížky v době, když se 4. ledna roku 1846 narodil. Evangelický farář se do dětské literatury zapsal výchovným příběhem o Broučcích. Připomeňte si je v následující ukázce.

A spali a spali a spali. Kdyžž se Brouček probudil, byli tatínek a maminka vzhůru. Ležželi v posteli a povídali si.

„„Maminko, dáte mně med?“ - „Med? Jaký med? Broučku, vžždyť žžádný med nemáme.“ - „Ale víte, co nám včera Janinka poslala.“ - „Včera? Janinka? I to se ti, holečku, něco zdálo.“ - „I ne, maminko. Vžždyť užž jste mně včera dala.“ - „„I toto! To se ti zdálo. Jen se vzpamatuj! Víš, naposledy jsme byli u kmotřičky, pak jsme hned všechno ucpali, a od té doby spíme.“

Škoda! Ale kdyžž to tak bylo! Brouček se skoro mračil. Tu ho napadlo: „Tatínku, jakpak je venku? Já bych se rád podíval.“ Ale tatínek: „Milý Broučku, je tam zima, to bys zmrzl. A vžždyť máme dveře zarovnané dřívím.“ - „Ale,  tatínku, mohli bychom se podívat oknem.“ - „I to je také zabedněno a ucpáno. A naššla by nám sem zima.“

A teprve kdyžž maminka povídala, žže by se také ráda podívala, jak to venku vypadá, a žže by pak trochu zatopila, tak tatínek, žže ano. Vstal, odbednil od okna prkýnko, a Brouček mu pomáhal. Pak pomaloučku oddělali mech a tu to viděli: Samý, samý sníh, palouk pryč, stráň pryč, a nic nežž sníh. Na jalovci nad chaloupkou jim ho tolik ležželo, žže se větve ažž prohýbaly. Sluníčko tak trochu svítilo a sníh se tak krásně třpytil a bylo pratichounko. 

Večerníček Broučci
Zdroj: ČT

Brouček by se rád ještě na to díval, ale tatínek, žže tam mrzne a žže musí honem zas okno ucpat a zabednit. A tak okno ucpali a zabednili.

(…)

Brouček poslouchal. Líbilo se mu to. Držžel maminku za ruku, říkal si bim bam, bim bam, až přitom usnul, bim bam. A tak spali a spali, a kdyžž se Brouček zas probudil, byli tatínek a maminka vzhůru. Ležželi v posteli a povídali si. 

„Tatínku, kdypak užž poletíme?“ -„„I milý Broučku, ažž bude léto.“ - „„Kdypak bude léto?“ - „Kdy? Inu, ažž  pššenice pokvete.“ - „A ješště nekvete?“ - „Ó, ještě ne.“ - „Ale tatínku, podívejme se!“ - „I ne, Broučku, naššla by nám sem zima. Ješště nic nekvete.“

Ale kdyžž Brouček pěkně prosil a maminka se také přimlouvala, a žže pak trochu zas zatopí, tak vstali, odbednili prkýnko, oddělali pomalounku mech, a tu to viděli: Byl večer a měsíček byl jako rybí oko. Užž se všecko zelenalo, tam vzadu na kaštanech vykukovaly z pupenců listy a tam někde nahoře bylo slyšet skřivánka. „

„Vidíš, Broučku, ješště nic nekvete. A tamhle dole, vidíš, to je pššenice. Ještě by se v ní ani vrána neschovala. To ještě dlouho nepokvete. A mrzne tam.“

Tu maminka tatínka vytrhla: „Podívej se, tamhle u potoka pod tou olššičkou, jestlipak to nejsou tři chudobky?“ - A tatínek se tam podíval. „Ach, ano, to jsou tři chudobky. A tam chudobky nikdy nerostly. To tam umřeli tři broučci. Snad se někde opozdili, letos udeřila zima brzy, oni tam zalezli a zmrzli.“

A Brouček se dal do pláče: „Maminko, to je kmotřička a kmotříček a Beruška, oni se zachumelili, já jsem to povídal.“ -„I neplač, Broučku, to oni nejsou, chlácholil ho tatínek. Beruščina chudobka by měla červený kraječek, a tady ty jsou celé bílé.“

Večerníček Broučci
Zdroj: ČT

A tak Brouček neplakal. „Tatínku, to vššady vyroste chudobka, kde zemřel brouček?“ - „Všady, a kde umřela beruška, tam vyroste chudobka s červeným kraječkem.“ - „A jakpak, kdyby ta žžluna byla kmotříčka sebžrala, také by tam vyrostla chudobka?“ - „Také.“ - „Kdepak?“ - „Tam někde pod bukem v trávě“. -„A tatínku, nechytne nás ta žžluna, ažž poletíme?“ -„I snad ne. Ona je v lese, a my do lesa nelítáme. Jen kdyžž musíme přes něj, a pak, jak se Pánu Bohu líbí.“

Brouček byl zatím v myššlenkách jižž za lesem. „Tatínku, také poletíme do toho velikého, krásného domu s těmi velikými dveřmi, kam jste letěli oknem?“ - „Kdyžž budeš pěkně poslouchat, také se tam někdy podíváme.“

Okno užž tatínek ani nezabednil, jen je pěkně mechem ucpal. Maminka zatopila a vařila polívčičku. Vařila a uvařila. Brouček přistavil ke stolu žžidle, přisedli a tatínek se modlil:

Ó náš milý Božže,
povstali jsme z ložže,
a pěkně tě prosíme,
dejž, ať se tě bojíme,
bojíme a posloucháme,
a přitom se rádi máme.

A jedli a pojedli, ale jít ven, na to nebylo ani pomyšlení. Jen se ještě jednou podívali okýnkem, ale jen trošku. Bylo přece ješště moc zima, a tak si honem zas lehli a povídali. A povídali, a kdyžž užž nic nevěděli, chtěla maminka, aby zas spali, a tatínek užž beztoho napolo spal.

(…)

Brouček držžel maminku za ruku a říkal si bim bam, až přitom usnul, bim bam.

A spali a spali a spali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
před 2 hhodinami

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
před 4 hhodinami

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
včera v 11:49

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
včera v 11:06

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026
Načítání...