Exodus: Bohové a králové jako dobrodružná fantasy

Už čtyři sta let jsou Hebrejci otroky Egypťanů. Budují jejich města, staví jejich sochy a jsou pohřbíváni v hromadných hrobech bezejmenných. Ale nikdy nezapomněli na svoji zaslíbenou zemi a na svého Boha. A on nezapomněl na ně! Nastal čas, aby jim poslal vůdce, který je dovede ke svobodě. Pochází z kmene Levi a jeho jméno je Mojžíš.

Legendární biblická postava Mojžíše svým dramatickým životem i osudovým posláním inspirovala k umělecké reflexi mnoho tvůrců. Počínaje sochou Michelangela Buonarottiho, kterou se pyšní bazilika Sv. Petra v řetězech v Římě a konče filmovými adaptacemi jeho velkého příběhu. Jednu z prvních natočil pod titulkem Desatero přikázání Cecil B. DeMille, a to dokonce dvakrát. Poprvé jako němý spektákl v roce 1923 a podruhé v roce 1956 jako remake s tehdy famózním rozpočtem přes třináct milionů dolarů, vražednou, téměř čtyřhodinovou stopáží, sedmi tisíci statisty, Oscarem za speciální efekty, charismatickým Charltonem Hestonem jako Mojžíšem a faraonem Yulem Brynnerem.

O téměř čtyřicet let později si tuhle silnou figuru zahrál v Youngově opusu (Bible – Starý zákon: Mojžíš) Ben Kingsley a v roce 1998 DreamWorks transponoval věčnou legendu do animáku Princ egyptský, v němž Mojžíš promlouval hlasem Vala Kilmera. A teď se rozhoupal ke zpracování stejného tématu i Ridley Scott. Jako by chtěl převálcovat své poslední, vlažnější spektákly (mezi které se řadí jak Robin Hood, tak Prometheus) a dokázat to, na co úplně nedosáhlo Království nebeské. Totiž znovu naskočit na vlnu výpravného a v žádném ohledu neošizeného historického velkofilmu se silnou ústřední figurou, jakou byl oscarový Gladiátor.

Dej to znovu, Ridley!

Ze začátku to vypadá slibně. Patnáct tisíc egyptských vojáků, vedených téměř bratry, ale rozhodně dobrými kámoši na život a na smrt Mojžíšem a Ramsesem, zaútočilo na vojenský tábor Chetitů, kteří Egypťany zase tradičně prudili. V celcích i detailech parádně odvedená nakládačka probere hned od začátku z letargie, naznačí, že tady se poklidně podřimovat nebude a nastolí slibné očekávání věcí příštích. To už sice není tak radikálně naplněno, ale pořád se drží slušné tempo, bez hluchých míst, kde je díky tradičně vymazlenému vizuálu na co se dívat a navzdory známému příběhu s napětím očekávat, jak se s biblickou dikcí zručný vypravěč dramatických příběhů Ridley Scott vyrovná.

A vyrovnal se, o čemž ostatně nikdo předem nepochyboval! I když je třeba jedním dechem říci, že jeho dvou a půl hodinový Exodus není tak omračující, fascinující a pohlcující, jak mnozí (vzhledem k potenciálu tématu a kreativitě Mistra, jenž má na svém kontě takové fláky, jako je Vetřelec, Blade Runner, Černý jestřáb sestřelen a Gladiátor) předpokládali.

A tak jsme svědky toho, jak se vyslanec faraona Mojžíš při své cestě do Pitómu setká s Hebrejcem Nunem, který mu sdělí pravdu o jeho skutečných kořenech. A pak už, jak víme z Písma (takže to není třeba hodnotit jako spoiler), zemřel faraon Seti, který měl Mojžíše možná raději než svého syna Ramsese, jenž po něm nastoupil na trůn a vyhnal Mojžíše umřít do pouště poté, co mu napráskali pravdu o jeho „nečistém“ původu. Právem se pak můžete těšit na setkání s překvapivě personifikovaným Bohem a očekávat, jak se povedly vizuální efekty související s ekranizací deseti biblických ran, seslaných na Egypt (výživná je proměna vody v krev a také žáby, mouchy, kobylky, mor, tma a smrt všech prvorozených) a slavným průchodem čtyř set tisíc Hebrejců Rudým mořem.

Vyhrává ten, kdo umí lépe zabíjet

V tomto duchu přepisuje Ridley Scott legendu, jež z hlediska filmového žánru osciluje někde mezi biografií, klasickým historickým dramatem, thrillerem, katastrofickým filmem, escape movie a tak zvaným „sandálovým filmem“ (označujícím opulentní, výpravné velkofilmy, kterými se v padesátých létech snažil Hollywood konkurovat dravě nastupující televizi).

Poté, co Aronofského Noe nepříliš slavně dopádloval na Ararat, přichází o něco razantněji Mojžíš, aby vyvedl svůj lid z egyptského otroctví. Dva velké blockbustery, od kterých se očekávalo víc, než nakonec nabídly. Když to zkušenému scenáristovi Stevenu Zaillianovi (Schindlerův seznam) moc nepíše, neutáhne to ani tisícičlenný filmový štáb, tři tisícovky komparsistů, čtyři sta skutečných žab a stočtyřicetimilionový rozpočet (z něhož se ostatně za první víkend vrátilo „jen“ nějakých dvacet čtyři mega).

V čele mezinárodního castingu figuruje dobře fungující britsko-australský tandem Christian Bale (který se od Amerického psycha a Batmana propracoval až k monumentální biblické postavě) – Joel Edgerton. Ale i zbytek obsazení je nacpaný hvězdami typu Sigourney Weaverová (nenápadná až přehlédnutelná), Ben Kingsley (nevyužitý a upozaděný) či John Turturo (škoda, že zemře tak brzo).

Ridley Scott sice dělá, co umí, ale tentokrát převratnými nápady (kromě personifikace Boha) zrovna nehýří. Jeho řemeslo je čisté, poctivé a brilantně odvedené, ale tak trochu bez srdce a velkých emocí, jež k tématu patří (Oscar z toho asi zase nebude). Scéna, kdy čtyři sta tisíc hebrejských otroků pronásledují čtyři tisícovky vojáků a tisíc bojových vozů je sice monumentální a barvitá, ale ze sedadel vás nezvedne, částečně proto, že víte, jak to dopadne, a částečně proto, že vám na nikom z těch, co jsou ve hře, vlastně zase až tolik nezáleží. Velkorysá výprava halí známý příběh do atraktivního obalu, na který se příjemně kouká. A to je (kromě dedikace bráchovi Tonymu) všechno. Prostě slušné dobrodružství s open endem, neboť je čeká ještě dlouhá cesta, než dorazí do své zaslíbené země. Nebudou tam vítáni a budou je považovat za vetřelce. Ale už nikdy nebudou utíkat!

EXODUS: GODS AND KINGS/EXODUS: BOHOVÉ A KRÁLOVÉ

Velká Británie/USA/Španělsko 2014, 142 min., české titulky/český dabing, 2D/3D. Režie: Ridley Scott. Scénář: Steven Zaillian. Kamera: Dariusz Wolski. Hudba: Alberto Iglesias. Hrají: Christian Bale (Mojžíš), Joel Edgerton (Ramses), Sigourney Weaverová (Tuya), Ben Kingsley (Nun), John Turturo (Seti), Aaron Paul (Joshua). V kinech od 25. prosince 2014

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 4 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 7 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...