Ve své poslední roli se Chramostová ještě objeví. Zahrála si v Zločinech Velké Prahy

Nahrávám video
Před kamerou si Vlasta Chramostová naposledy zahrála v detektivním seriálu
Zdroj: ČT24

V její poslední roli před kamerou diváci Vlastu Chramostovou ještě neviděli. Seriál Zločiny Velké Prahy, který navazuje na tradici historických detektivek, se na obrazovkách České televize objeví až v příštím roce. Ke ztvárnění epizodní postavy herečku přemluvil režisér Jaroslav Brabec, s nímž v posametových časech natáčela už několikrát.

Na place strávila Vlasta Chramostová jeden natáčecí den. Před kamery se, i když na vozíku, vrátila po osmi letech od své poslední filmové role. Tehdy ji do svého celovečerního filmového debutu Odcházení obsadil Václav Havel.

Její další přítel a také režisér Jaroslav Brabec chtěl, aby si ještě jednou prožila hereckou euforii. Zvláště když procházela těžkým obdobím – vyrovnávala se ztrátou svého manžela Stanislava Miloty, s nímž prožila více než půl století. „Vím, že i ta malá role pro ni měla význam jako velká věc, byla pro ni v tu chvíli opravdu zásadní. Opravdu si to užila,“ nepochybuje Brabec.

S Vlastou Chramostovou se poprvé potkal na konci devadesátých let při práci na snímku Kuře melancholik. Pro herečku bylo natáčení teprve druhou filmovou příležitostí po režimem vynucené umělecké odmlce. Tou první se stalo protektorátní drama Je třeba zabít Sekala v režii Vladimíra Michálka. Chramostová za něj získala Českého lva. A za Kuře melancholika o rok později dalšího.

S Brabcem celkem natočili šest snímků. Polovina z nich vznikla přímo pro ni nebo o ní. To platí o dokumentech Paralelní portrét, v němž se spolu se svým manželem Stanislavem Milotou ohlíží za svým osudem, a Divadlo vzdoru, které zachycuje fenomén bytového divadla. Pro Vlastu Chramostovou v době normalizace jediná možnost, jak být herečkou.

V televizním filmu P. F. 77 si ale mohla vyzkoušet alternativní život, kterého se jako chartistka zřekla. V příběhu o morálce a lámání charakterů totiž představuje slavnou herečku a kantorku DAMU, která stojí před rozhodnutím, zda podepsat antichartu. „Velmi dobře věděla, jak se lidé v takové mezní situaci chovají a jestli se má vnitřní přesvědčení obětovat kvůli někomu, koho milujete,“ nepochyboval prý Jaroslav Brabec, že Vlasta Chramostová je správnou volbou pro hlavní postavu. 

Zatímco svůj protiklad si chtěla zahrát hned, na poslední nabízenou roli kývla až po přemlouvání. Nakonec zvládla srpnové natáčení stejně, jako všechna předešlá. Podle režiséra bylo společné filmování dárkem nejen pro dvaadevadesátiletou herečku, ale i pro celý štáb.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoSvatovítský poklad si na Hradě povídá se současnými umělci

Svatovítský poklad včetně zlatého ostatkového kříže, přilbice svatého Václava nebo vzácné listiny z doby Karla IV. se ocitl v dialogu s díly současných umělců na výstavě v Jízdárně Pražského hradu. Expozici nazvanou Fragmenty paměti přístupnou od pátku 27. března připravil kurátor a historik umění Jiří Fajt. Ten v rozhovoru s redaktorem Martinem Rachmannem přibližuje, na co se návštěvníci mohou těšit.
před 18 hhodinami

Nebyly to zlomené osobnosti, říká Surovcová o knize rozhovorů na hraně života

Jsou často plní života, plánů a dál bojují, přestože jsou vážně nemocní. Kniha s názvem Jenom chci bejt, kterou napsala redaktorka a dokumentaristka Lea Surovcová, nabízí rozhovory s těmi, kteří vědí, že se jejich čas krátí, nebo zažívají náročné období. Jak sama autorka dodává, kniha je velmi pozitivní a pro všechny. Surovcová se podobným tématům dlouhodobě věnuje.
před 19 hhodinami

Národní galerie otevírá tři výstavy. Méně okázalosti, přeje si v budoucnu dočasná ředitelka

Tři nové výstavy v Národní galerii Praha připomínají více než dvousetletou historii této instituce, ale představují i současné mladé tvůrce. Do jarní sezony vstupuje galerie s obměněným vedením, dočasně ji vede Olga Kotková, která v ředitelském křesle nahradila odvolanou Alicji Knastovou. Galerijní novinky vznikly ještě za jejího působení. Kotková budoucí nabídku galerie vidí v pořádání více menších výstav.
před 22 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Tajemství sýkorek, Matka či Pillion

Ke zhlédnutí v českých kinech je nově například nekonvenční romance Pillion. Britský snímek o vztahu mladíka z londýnského předměstí s tajemným členem motorkářského gangu zapadá do oblíbeného subžánru o dospívání mileniálů. Ve francouzském animovaném filmu Tajemství sýkorek odkrývá devítiletá Lucie rodinné tajnosti. V životopisném dramatu Matka ztvárnila herečka Noomi Rapaceová, známá třeba z adaptace krimi série Milénium, matku Terezu. Portrét řeholnice se soustředí na dobu, než se stala celosvětově známou osobností. Tuzemská kinematografie do kin vysílá Nevděčné bytosti režiséra Olma Omerzua. Řeší komplikované rodinné vztahy během jedné dovolené.
před 23 hhodinami

Čeho to je obraz? Rusko se vrací na prestižní výtvarné bienále

Benátské bienále je příležitostí vidět na jednom místě současné výtvarné umění z desítek zemí. Rusko mezi nimi od začátku plnohodnotné agrese vůči Ukrajině v roce 2022 chybělo. Letos se ale má vrátit. Pořadatelé hájí otevřenost akce, nicméně snáší se na ně kritika od ostatních účastníků, včetně Česka, a Evropská komise hrozí odebráním peněz. V ruském pavilonu na bienále mnozí vidí snahu Ruska o kulturní rehabilitaci putinovského režimu.
včera v 10:36

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
25. 3. 2026Aktualizováno25. 3. 2026

Cenu literární kritiky získali Borkovec za prózu a Kauer za poezii

Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala dvacetičlenná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ocenění vyhlásili v pražském Centru současného umění DOX.
25. 3. 2026

Hra Ochranný reflex odráží v Ostravě téma sexuálního násilí

Dvacet let hluboko ukrývané tajemství odhaluje nová inscenace v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V české premiéře divadelníci nastudovali hru Ochranný reflex. Irská dramatička Deirdre Kinahanová v ní zpracovala téma sexuálního násilí.
24. 3. 2026
Načítání...