Obrazy pražské periferie nejsou okrajové pro Lhotáka, Sudka ani Císařovského

Nahrávám video
Obrazy pražské periferie v dokumentu
Zdroj: ČT24

Okrajové části hlavního města v minulosti inspirovaly mnoho umělců, kteří by je dnes nejspíše vůbec nepoznali. Jak se tyto oblasti za poslední desítky let proměnily, ukážou 26. června na ČT art Obrazy pražské periferie. Dokument natočil Josef Císařovský.

Dokladem proměn je třeba snímek, který na pražské Pankráci pořídil v polovině minulého století fotograf Josef Sudek. Ukazuje jeden činžovní dům, zahrádkářskou kolonii a dětské hřiště. Postupně se z okrajové části ale stalo širší centrum, kde stojí kancelářské budovy, luxusní byty a obchodní centrum. 

„Zatímco dneska známe na kraji Prahy vlastně jenom překladiště a hypermarkety, dříve měl více přírodní podobu. Ploty, kůlny, přístřešky, boudičky, to všechno ze dřeva. Periferie v podstatě žila napůl v kooperaci s přírodou,“ upozorňuje na jeden z rozdílů autor dokumentu Josef Císařovský.

V neděli navečer u jatek na Praze VII, 1943, soukromá sbírka
Zdroj: Retro Gallery/Kamil Lhoták

Při konfrontaci někdejší pražské periferie a současné podoby stejných míst vycházel kromě Sudkových fotografií také z obrazů Kamila Lhotáka. Ten se ve svých malbách vedle různých strojů s oblibou vracel také k ohradám či garážím, které mimo jiné v dětství vídal v Nuslích. Mnohdy nostalgicky působící výjevy odráží malířův zájem o proměnu přírodní krajiny v umělou, zasaženou člověkem.

Podél Botiče

Císařovského snímek ovlivnil také nerealizovaný scénář režiséra Jiřího Lehovce. Jeden ze zakladatelů českého dokumentu se pokoušel zachytit poetiku všednosti, třeba v roce 1939 ve filmu Divotvorné oko, kde zblízka nafilmoval běžné věci jako kartáč, kapesní hodinky nebo bublinky v sodovce.

Ve třicátých letech připravil také fotografický scénář, kdy podél více než třiceti kilometrů dlouhého pražského potoku Botič nafotil sérii snímků. Zůstaly černobílým svědectvím tehdejší scenerie, jež prošla zásadní proměnou. Například v Michli, kde potok původně protékal u polí a zahrad, Botič „zmizel“ pod zem a změnila se i jeho původní trasa. „Je to jeden z nejbrutálnějších případů a modelových situací, jak s krajinou zacházíme,“ upozorňuje v souvislosti s pražským potokem Císařovský.

Botič v Nuslích
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Ke scénáři Lehovce, fotografiím Sudka a obrazům Lhotáka přidává v Obrazech pražské periferie ještě zápisy filmaře Pavla Juráčka, který se o těchto sociálně zajímavých místech zmiňoval ve svých denících. Jimi zachycenou minulost a kamerou Michala Němce zaznamenanou současnost propojuje dokument i pomocí 3D animací a leteckých map.     

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 20 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 22 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...