Vykrajovátka na cukroví komentují současnost. V MeetFactory vystavuje Milena Dopitová

Nahrávám video
Události v kultuře: Milena Dopitová vystavuje v MeetFactory
Zdroj: ČT24

Pracuje s videem, fotografií a vytváří instalace nejčastěji s ženskou tematikou. Výtvarnice Milena Dopitová vstoupila na českou uměleckou scénu na začátku devadesátých let jako členka skupiny Pondělí. Od té doby pravidelně vystavuje v Česku i zahraničí. Současné práce nyní představuje v pražské MeetFactory na expozici s názvem Příště u vás.

Krytka na plynový hořák, vykrajovátka na cukroví, dveřní panty – inspiraci pro výstavu v MeetFactory hledala Milena Dopitová v železářství. Předměty běžného života v ušlechtilém kovu tu ale nabývají obřích rozměrů.

„Jednotlivé objekty jsou takovým pocitem z informací, které každodenně prožíváme skrze média, skrze politickou a sociální situaci. Je za tím vždycky nějaký strach z něčeho nového, z proudu, který přichází, a z toho, co s sebou přinese,“ komentuje umělkyně svá díla.

Nové proudy českého umění

Nový proud přinesla do českého výtvarného umění i Milena Dopitová. Jako jediná žena ve výtvarné skupině Pondělí objevovala témata, která byla do té doby tabu. Tvorbu ze začátku devadesátých let vnímá dodnes jako nejsilnější moment své kariéry.

„Kdyby studenti na akademii začali před revolucí dělat koncepty, tak by měli velké problémy na škole zůstat. Přerod ve svobodnou školu byl nastartování nejen pro jednotlivé členy skupiny Pondělí,“ vzpomíná.

Sama se začala věnovat tématům identity nebo tělesnosti. V době kdy česká společnost zažívala boom plastických operací a kultu dokonalého těla, vytvářela instalace o stáří a ošklivosti.

„Umírání, hledání vlastní identity, sexuality, mateřství, role ženy v domácnosti a s tím spojené stereotypy – to všechno byla témata, která autorky v té době jako první generace českých umělkyň začaly zpracovávat,“ říká kurátorka Eva Riebová. 

Dnes Milena Dopitová učí na Akademii výtvarných umění v Praze, kde sama studovala. Rozmanitá ženská témata ji zajímají stále. Nejdůležitější je však podle ní to, jak výtvarné dílo působí na diváka, a nikoliv skutečnost, jestli ho vytvořil muž, nebo žena.

Milena Dopitová (*1963, Šternberk) je konceptuální umělkyně, která od začátku devadesátých let reflektuje pozici ženy v současné společnosti a kultuře.

Jako jediná členka se podílela na aktivitách skupiny Pondělí (spolu s Pavlem Humhalem, Petrem Lysáčkem, Petrem Zubkem, Michalem Nesázalem a Petrem Písaříkem), založené v roce 1989.

Absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Milana Knížáka (1986 až 1994). Její díla byla prezentována v prestižních českých i zahraničních galeriích, mezi které patří Galerie hlavního města Prahy, Moravská galerie v Brně, Brooklyn Museum (New York), Akademie der Künste (Berlín) a další. Kromě dalších ocenění získala Dopitová za své dílo v roce 2011 cenu Michala Ranného.

Milena Dopitová
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
07:13Aktualizovánopřed 20 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 23 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...