Divadelní premiéry: Dvakrát Manon Lescaut, Pipi i Faust

V únorových novinkách na tuzemských jevištích se sešly hned dvě Manon Lescaut, jedna prožívá svůj příběh v baletu, druhá v opeře. Repertoáry českých divadel obohatily také současnější pojetí klasických dramat, muzikál o manželkách Jindřicha VII. či interaktivní představení. Přehled zahrnuje divadelní premiéry, o nichž informovaly Události v kultuře.

Švandovo divadlo: Dívenka na trampolíně

Švandovo divadlo pokračuje v linii autorských textů o výjimečných osobnostech české historie, o nichž se ví nezaslouženě málo. Komorní hra Pavla Jurdy Dívenka na trampolíně se inspiruje životem Josefa Škvoreckého a Zdeny Salivarové, kteří sdíleli společný osud v komunistickém Československu i následně v kanadské emigraci. V Torontu vedli exilové nakladatelství ’68 Publishers, kde tiskli knihy Václava Havla, Milana Kundery nebo Bohumila Hrabala.

„Hledali jsme ty lidské momenty,“ říká režisér Martin Františák o osobním příběhu na pozadí velké historie. V hlavních rolích Josefa Škvoreckého a Zdeny Salivarové se představují Luboš Veselý a Bohdana Pavlíková.

Nahrávám video

Divadlo J. K. Tyla: Six

V muzikálu Six se šest manželek anglického krále Jindřicha VIII. předhání, která kvůli jejich společnému manželovi trpěla nejvíce. Muzikál Six se od uvedení v Edinburghu postupně stal hitem na londýnském West Endu i na Broadwayi. Divadlo J. K. Tyla má být teprve třetí scénou na světě, která dostala svolení muzikál nastudovat ve vlastní inscenační podobě. Režie se ujala Daniela Špinar.

„Skutečné historické postavy se během fiktivního koncertního souboje svěřují se svými reálnými životními úděly, zcela současná forma zpracování ale jejich osudy přibližuje dnešním, především mladým divákům,“ upozorňuje dramaturg muzikálu a spoluautor českého překladu Pavel Bár. Hudební stránku muzikálu podle něj inspirovaly popové královny posledních desetiletí, například Adele, Sia, Céline Dionová, Britney Spearsová nebo Ariana Grande.

Nahrávám video

Národní divadlo Brno: Manon Lescaut

Vášeň, zoufalství i naději nabídne opera Manon Lescaut, kterou na konci devatenáctého století napsal Giacomo Puccini. Vycházel ze stejnojmenného románu. Hlavní hrdinka Manon touží po lásce mladého rytíře, ale zároveň i po životě v přepychu a bohatství, který jí může poskytnout jen starý bankéř.

Od února operu uvádí Národní divadlo Brno v režii Štěpána Pácla, pro něhož jde o první operní inscenaci. „Puccini napsal velký, silný příběh dvou mladých lidí, ničím výjimečných lidí, ale lidí, kteří propadli nezměrné síle lásky. A stejně jako o nich je to příběh i o nás, i my – bez ohledu na věk a životní zkušenosti – propadáme bezhlavě tvořivé, a zároveň ničivé síle lásky. A vždy jde o to, kterou její část necháme převládnout,“ uvedl Pácl.

Nahrávám video

Státní opera: Manon Lescaut

Tragický příběh lehkomyslné Manon Lescaut kromě opery v Brně vypráví od února také balet ve Státní opeře. Inscenace L’Histoire de Manon se opírá o choreografii Kennetha MacMillana, který v osudovém rozporu mezi rozumem a citem vyniká vhledem do psychologie postav.

Pražského provedení baletu se ujal Robert Tewsley, který MacMillanovo choreografické pojetí inscenuje po celém světě. „Bohužel téměř všechno, s čím se v Manon setkáváme, v nějaké formě stále existuje. A tak si myslím, že se tomu nemáme vyhýbat a tvářit se, že to není. Žebráci, chuďasové, boháči i prostitutky, strach i smrt. Je to realita, před níž se nelze skrýt,“ řekl Tewsley v rozhovoru pro magazín Národního divadla.

Ve Státní opeře se rovněž zkouší Pucciniho opera Manon Lescaut, premiéra je v plánu na konec března.

Nahrávám video

Národní divadlo: Oresteia

Národní divadlo uvádí volnou adaptaci antické trilogie Oresteia. Moderní uchopení britského dramatika Roberta Ickea předkládá dva tisíce let starou historii jako napínavou detektivku, ale i jako osobní a společenské drama o nebezpečí hněvu a marnosti odplaty. Vypráví rodinnou ságu o světě na pokraji zkázy a o naději v nové začátky.

„Udělal lidi, ne bohy, zodpovědnými za své činy, takže morální otázky jsou tak mnohem palčivější a aktuálnější,“ domnívá se režisér Marián Amsler. Hlavních rolí se zhostili Zuzana Stivínová a David Matásek.

Nahrávám video

Národní divadlo moravskoslezské: Ptáčci

Hra Ptáčci libanonsko-kanadského autora Wajdiho Mouawada se dočkala české premiéry. Nastudovalo ji Národní divadlo moravskoslezské. Příběh vypráví o starých rodinných traumatech, předsudcích, ale také o přijetí toho, kým skutečně jsme. „Je to velkolepá hra o osudu a údělu člověka. Osobní příběh o identitě,“ podotýká režisérka Aminata Keita.

Eitan, hlavní mužská postava příběhu, pochází ze židovské rodiny, dělá kariéru jako biogenetik, žije v Německu a za studiem cestuje do Ameriky. V newyorské univerzitní knihovně potká Wahidu – marockou historičku s americkým občanstvím. Láska ale narazí na předsudky Eitanovy nejbližší rodiny.

Nahrávám video

Divadlo na zábradlí: Paní Dallowayová

Magdaléna Sidonová se pražském Divadle Na zábradlí stala Paní Dallowayovou. Předlohou je román Virginie Woolfové o ženském světě, jeho úskalích, o příčetnosti, duševním zdraví a o sebevraždě. Sama autorka označila tuto knihu za svou nejlepší.

Román, jehož známosti napomohl také oscarový film Hodiny, se odehrává během jediného dne. Charakterizuje ho vysoká míra imaginace, asociace myšlenek a obrazů, což se inscenátoři snažili převést i na jeviště. „Záměrně někdy necháváme prostor pro to, aby si divák domýšlel, co se ve vnitřním světě postav odehrává,“ potvrdila režisérka Anna Klimešová.

Nahrávám video

Činoherní studio: Pipi Dlouhá punčocha

Jedna z nejznámějších postav švédské spisovatelky pro děti Astrid Lindgrenové baví svými kousky publikum v Ústí nad Labem. Tamní Činoherní studio totiž hraje Pipi Dlouhou punčochu. Představitelku našlo v Marii Machové.

Podle režiséra Michala Háby nelze brát hubatou a živelnou hlavní hrdinku realisticky. „Pipi je princip – ve svém vzpírání se autoritám, ve své hravosti, ve své představivosti. A až filozofujícím údivu nad světem,“ domnívá se. Tvůrčí tým inscenaci uvádí jako „tak trochu koncert a podívanou pro všechny, kdo jsou nebo někdy byli dětmi“. Do činohry zapojil vtipné písně, zvukové efekty a bláznivě barevné kostýmy. „Nás docela bavilo nechat Pipi nabourávat i samotné divadelní konvence,“ přiznal Hába.

Nahrávám video

Jihočeské divadlo: Směšná temnota

Jihočeské divadlo zve diváky na interaktivní představení. Novinka Směšná temnota se hraje na studiové scéně, kam se vejde jen několik desítek diváků, ti se stávají součástí hry. Kromě sluchu a zraku zapojí také čich, hmat i chuť. Představují domorodce, psa i kámen.

Příběh vypráví o dvou vojácích, kteří pátrají v džungli po záhadně ztraceném kolegovi, jehož podezřívají, že zabil svoje spolubojovníky. Dramatik Wolfram Lotz zasadil děj do smyšleného prostoru, byť padnou zmínky o Afghánistánu. „Využívá absurdní humor, když se střetává civilizace s jakousi divočinou, a pohrává si s tím, co je to ta civilizace a co divočina,“ doplnila režisérka Martina Schlegelová.

Nahrávám video

Horácké divadlo: Faust

Horácké divadlo Jihlava sáhlo po klasice, jakou je Faust od Johanna Wolfganga Goetha. Režisér Jakub Čermák se dramatické básni o učenci, který zaprodal svoji duši, pokusil dát osobitý tvar. Novodobým předpeklím se pro něj stala léčebna dlouhodobě nemocných. „Od počátku jsem věděl, že chci dělat Fausta pouze v případě, že budu mít možnost režírovat oba dva díly. Chtěl jsem zkrátka zdolat tuto velehoru, hnacím motorem byla právě snaha nějak uchopit druhý díl, který se zřídka uvádí,“ uvedl Čermák.

První polovina vykresluje Faustovo milostné vzplanutí k Markétě a jeho tragický osud, druhá je spíše filozofickou úvahou nad zpupností a pýchou, s níž se lidé snaží podmanit svět, a od publika vyžaduje jiný druh vnímání. „V naší úpravě hrajeme druhý díl jako činohru beze slov. Nejde o tanec ani o pantomimu, pouze o čistý pohyb,“ vysvětlil Čermák. O titulní roli, mladší a starší verzi Fausta, se dělí Matěj Polák a Jakub Škrdla.

Nahrávám video

Slezské divadlo: Její pastorkyňa

Slezské divadlo v Opavě se vrací k opeře Leoše Janáčka Její pastorkyňa. Jednu ze svých nejúspěšnějších inscenací za poslední roky nabízí s novým hudebním podkladem. Dílo vycházející ze skutečných událostí vypráví o partnerské a rodičovské lásce, žárlivosti, pýše, vině a obavách ze ztráty postavení ve společnosti.

Remake inscenace z roku 2014 znovu vytvořila režisérka oceněného nastudování Jana Andělová Pletichová. Z původního obsazení se diváci mohou těšit například na Jenůfu v podání Terezy Kavecké či Kostelničku, kterou ztvárňuje Katarína Jorda.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Liberce se před Vánoci vrací Louskáček

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy uvede baletní představení Louskáček. Vánoční příběh na hudbu Petra Iljiče Čajkovského je jedním z nejznámějších titulů klasického baletního repertoáru. Na liberecké jeviště se vrací po čtrnácti letech.
13. 11. 2026‌‌

Byla pro mě paní z padesátikoruny, říká o Anežce České její představitelka

U příležitosti výročí svatořečení Anežky České, k němuž došlo pár dní před sametovou revolucí, představila Česká televize v kinosále Pražského hradu dvoudílnou televizní minisérii Anežka. V programu ČT se historický příběh o osudu přemyslovské princezny objeví v první polovině prosince.
13. 11. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Vánoční koleda, Můj pes Barry či Návrat do neznámé země

Tuzemská kina od čtvrtka promítají dvanáct premiérových snímků. Mezi nimi nové zpracování Dickensovy povídky, tentokrát pod názvem Ebenezer: Vánoční koleda s Johnny Deppem v roli chamtivého podivína. Český režisér David Balda natočil s mezinárodním hereckým obsazením thriller Manipulation o mocné elitní skupině. V hororu Viktoriánské psycho skrývá guvernantka na odlehlém sídle své psychopatické sklony. Naopak dojemný rodinný příběh nabízí Můj pes Barry inspirovaný legendou o slavném záchranářském psovi. A tuzemský dokument Návrat do neznámé země je vizuálně vystavěným portrétem věhlasného choreografa Jiřího Kyliána a jeho celoživotní múzy Sabine Kupferbergové.
13. 11. 2026‌‌

Obrazem: Českou cenu za architekturu získala jihlavská multifunkční aréna

Letošní Českou cenu za architekturu získala Horácká multifunkční aréna v Jihlavě. Porotci ocenili promyšlenost veřejné stavby, která propojuje sport, kulturu a každodenní život města. Kromě hlavní ceny aréna získala také cenu veřejnosti. Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof už za jihlavskou arénu obdrželi Grand Prix Architektů v Národní ceně za architekturu 2026.
13. 11. 2026‌‌

Nemám žádné české písně, ale kdo ví, třeba nějaká vznikne, říká LP

V Česku vystoupila americká hudebnice LP. Bezmála pěti tisícům fanoušků v hlavním městě představila nové album Room 12, které zčásti vznikalo také v Praze. Pětačtyřicetiletá LP se proslavila před deseti lety hitem Lost On You. S umělkyní hovořil redaktor ČT Petr Adámek. V rozhovoru LP mimo jiné mluví o emocích, které podle ní převládají na novém albu, o důležitosti tématu lásky v její tvorbě i o tom, že nyní sice nemá žádnou píseň v češtině, „ale kdo ví, třeba nějaká vznikne“.
12. 11. 2026‌‌

Příběh Alžířanky s proříznutým hrdlem před soudem. Pomlouvačná kampaň, říká spisovatel

Před dvěma lety vydal francouzsko-alžírský spisovatel Kámel Daúd román Houris o ženě, jíž islamisté během občanské války prořízli hrdlo. V listopadu ho soud v Alžíru odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení. Rozsudek platí i pro Daúdovu manželku, psychiatričku, prý ke knize poskytla detaily o jedné ze svých klientek. Jde už o druhý trest za knihu Houris, který literát dostal. On mluví o politicky motivované kauze.
12. 11. 2026‌‌

Během 24 hodin se našly dva obrazy Caravaggia, hlásí kunsthistorici

Jen v rozmezí několika hodin potvrdili historici umění nezávisle na sobě pravost dvou obrazů Michelangela da Merisi, známějšího pod jménem Caravaggio. Italský raně barokní malíř po sobě nezanechal mnoho děl, proto objevení jakékoliv jeho další malby je ve výtvarném světě událostí. Každé takové oznámení ale provází i obezřetnost, s jednoznačnou pravostí tohoto starého mistra je to totiž ošemetné.
11. 11. 2026‌‌

Budiž světlo, hlásal Pešánek. Jeho velkolepé vize ale zůstaly zčásti na papíře

Lounské Studio Prona, spjaté s Galerií Benedikta Rejta, připravilo výstavu K nové epoše: Zdeněk Pešánek a dědictví světla. Nabízí nejenom pohled na tvorbu tohoto umělce, zároveň představuje díla tvůrců mladší a střední generace, kteří se Pešánkovým odkazem inspirovali či na něj jakkoli navazují.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.