Trabantem tam a zase zpátky. Epický trailer láká na poslední výpravu

Poslední výprava jednoho z nejznámějších českých cestovatelů Dana Přibáně nazvaná Trabantem tam a zase zpátky po dvanácti letech uzavírá cesty žlutých trabantů napříč kontinenty. Během divoké jízdy parta cestovatelů putuje z jižní Indie přes Nepál, Pákistán, Čínu, Kyrgyzstán do Uzbekistánu a odtud přes Rusko, Ukrajinu až k triumfálnímu návratu na Slovensko a do Česka. Filmaři nyní představují trailer k novému filmu, který vstoupí do kin už 11. dubna.

Video Trailer k filmu Trabantem tam a zase zpátky
video

Trailer k filmu Trabantem tam a zase zpátky

Na filmovou cestu Trabantem tam a zase zpátky vzal Dan Přibáň opět mezinárodní česko-polsko-slovenskou posádku, dva trabanty, polský Fiat 126p řečený maluch a českou motorku Jawu 250. Tým tvoří známé tváře žlutého cirkusu včetně nesmrtelného motocyklisty a optimisty Marka Slobodníka, notorického ztráceče pasů Radka Jony i hlavního „cirkusového“ hudebníka Marka Duranského.

Všehoschopnou hlavní sestavu doplnil nováček a hasič Honza Setvín a novopečený řidič sbírající první motoristické zkušenosti v divokém provozu Indie Lukáš Venclík. Poprvé po letech v týmu nebyla žádná žena. „Jet v čistě pánské sestavě bylo čistě pragmatické rozhodnutí. Chtěli jsme si to po náročné minulé cestě co nejvíce zjednodušit a vrátit se zpátky ke kořenům první výpravy, kdy jsme jeli jen tři kluci,“ komentuje Dan Přibáň.

Velká cesta domů začala na jihu Indie, zamířila k severu mezi pohřební hranice magického Váránasí, aby pokračovala dál do Nepálu a podhůří Himálaje, kde trabanty ve výšce 5328 metrů nad mořem stanovily výškový rekord dvoutaktního auta. Himálaj prověřil žlutý cirkus způsobem, jaký ještě výprava nezažila – byl to boj s přírodou na úzkých kamenitých stezkách vinoucích se nad hlubokými srázy. Komplikace navíc způsobovalo bahno, sníh a spousta vody valící se přes stezky v nadmořských výškách, kde ztrácejí výkon motory i lidé.

Následně cestovatelé překonali hory mystického malého Tibetu, sjeli na hranice Pákistánu a po slavné horské silnici Karakoram Highway dorazili do Číny. Zde se žlutá výprava ocitla pod permanentním dohledem. „Když jsme zpod tisíců kamer a neustálé policejní kontroly utekli mezi kyrgyzské jurty, abychom konečně v uzbeckém Samarkandu dokončili cestu kolem světa, byli jsme vážně rádi,“ popisuje pocity z opuštění Číny Přibáň.

Dojemný návrat domů

Samarkand byl nejvýchodnějším bodem první cesty v roce 2007. Od té doby žluté trabanty projely Afriku, Jižní Ameriku i Austrálii a jihovýchodní Asii. Když se nyní do města vrátily z východu, kruh cesty kolem světa se uzavřel. Dál výprava pokračovala napříč Uzbekistánem, mezi opuštěné lodě na „dno pouště“ k vyschlému Aralskému jezeru, do Kazachstánu, do Ruska, na Ukrajinu a Slovensko.

Od překročení hranic až domů do Prahy jela výprava v čele několikakilometrové kolony trabantů i mnoha dalších strojů se stovkami fanoušků kolem silnic. Návrat to byl „doslova epický“ a podle Přibáně předčil vše, co cestovatel dosud zažil.

„Poslední tisícovka kilometrů od ukrajinsko-slovenských hranic byla krásná, silná a dojemná. Všude nás lidé vítali, stáli podél silnic a mávali. Něco takového už asi nezažijeme. V době sociálních sítí si takového obrovského zájmu a osobního kontaktu neskutečně cením,“ uzavírá Přibáň. Dlouhých 17 237 kilometrů posádka zdolala za pět měsíců.

Netřeba drahých vozů

Ve snímku Trabantem tam a zase zpátky, jenž se nese na hladině vysokých obrátek motorů i adrenalinu, Přibáň se svým týmem definitivně ukazuje, že k projetí světa není potřeba drahých terénních vozů. „Každá naše cesta byla těžší než ta předchozí a každá jinak. Na první jsme nevěděli, co dělat, na poslední jsme to věděli naprosto přesně, ale dělali jsme toho až moc. Ovšem na ironii a černý humor, někdy na hranici politické korektnosti, byla spousta prostoru vždy,“ říká Dan Přibáň.

Myšlenka na uspořádání výpravy v trabantech se u něj zrodila v roce 2006, kdy chtěl rozbít zakořeněnou představu, že na dlouhou a náročnou cestu je potřeba nákladné vybavení a drahé auto. Trabant byl jasnou volbou coby nejlevnější dostupné vozidlo a symbol jednoduchosti. „Trabant je nositelem spousty příběhů, spousta lidí s ním jezdila, vlastnili ho jejich rodiče, bylo to jejich první auto. Ohromné množství lidí s ním má nějaký zážitek a pro ty, kdo jej nemají, je trabant prostě roztomilé legrační autíčko,“ uzavírá Přibáň.

Film Trabantem tam a zase zpátky završuje Přibáňovy cestovatelské projekty nesoucí hromadný název Trabantem napříč kontinenty. V červenci 2007 se vydal na svou první „trabantí“ cestu a vznikl film Trabantem hedvábnou stezkou o výpravě do pouští střední Asie.

V roce 2009 navázal filmem Trabantem napříč Afrikou o cestě přes celý kontinent, v říjnu 2012 se vydal na expedici Jižní Amerikou, ze které vznikl snímek Trabantem až na konec světa a duben 2015 se nesl v duchu zahájení expedice z Austrálie do Asie, kterou viděli diváci v kinech jako dokument Trabantem do posledního dechu. Poslední Přibáňův snímek vidělo v kinech více než 73 tisíc diváků.

Producentem filmu je Jiří Konečný ze společnosti Endorfilm, koproducenty jsou Česká televize a Dan Přibáň. Distributorem aktuálního Přibáňova dokumentu Trabantem tam a zase zpátky je společnost Aerofilms.