Glosa z Berlinale: Narušení systému anebo Končí éra Kosslick

7 minut
Začalo poslední Berlinale s Dieterem Kosslickem
Zdroj: ČT24

„Éra Kosslick“. Už teď je jasné, že právě pod tímto názvem vstoupí od příštího roku do filmové historie období Berlinale mezi lety 2001 a 2019, kdy prestižní přehlídku vedl ředitel Dieter Kosslick. V letošním ročníku zasedá v ředitelském křesle naposledy, ale nejde o nečekaný velký třesk. Odchod jedné z postav, které formovaly německé i světové filmové umění i průmysl, byl oznámen už loni. První den 69. Berlinale tak patřil Kosslickovi coby největší hvězdě.

Dieter Kosslick přišel už k festivalu přesunutému z bývalého Západního Berlína na stanici Zoo na nově budované Postupimské náměstí. Tady na zelené louce (nebo spíše betonové, po pádu Berlínské zdi) vyrostl nový Festivalový palác, nové centrum města, nová čtvrť. Dynamická, s duchem proměny světa a vstupu do 21. století. Takové je a bylo i Berlinale v Kosslickových opratích.

Více žen, více filmů

Jako festivalový šéf podporoval Jafara Panahiho, pronásledovaného íránského režiséra, jehož filmy nechal tajně doputovat na festival a umožnil je promítat. Když vyhrál snímek Taxi, bylo to silné politické gesto do Íránu i do celého světa.

Podporoval uprchlíky, a když Zlatého medvěda získal italský dokument Oheň na moři, vyslalo jeho vítězství pro změnu silný politický vzkaz především těm, kteří uprchlíkům pomoct nechtějí.

Podporoval ženy a je pyšný, že letos sedm filmů ze sedmnácti v hlavní soutěži natočily režisérky. Figurují mezi nimi například Agnieszka Hollandová, Teona Strugar Mitevska nebo Isabel Coixetová.

Rozhodovat o jejich počinech bude porota v čele se slavnou francouzskou herečkou Juliette Binocheovou – zdá se, že i volba ženy coby předsedkyně poroty nebyla náhodná. Binocheová je dlouhá léta spřízněná duše berlínské přehlídky. Vyhrála Stříbrného medvěda v roce 1997 za roli ve filmu Anglický pacient. Ten byl produkovaný Harveym Weinsteinem, producentem, jehož obvinění spustilo lavinu kampaně #MeToo. Proto i na něj přišla na tiskové konferenci řeč; herečka podotkla, že s ním nikdy problém neměla, ale ať spravedlnost udělá, co je potřeba.

Juliette Binocheová a Dieter Kosslick při zahájení 69. Berlinale
Zdroj: DPA/Kay Nietfeld/ČTK

Když Dieter Kosslick na začátku století nastupoval do vedení festivalu, panovaly v Berlíně obavy o diváka. Nový šéf Berlinale program rozšířil na čtyři stovky filmů, což je enormní počet. Na jedné straně festivalové publikum rozmanitost filmů přitáhla, na druhé straně byl ředitel kritizován, že dává prostor i méně kvalitním, nefestivalovým snímkům.

Rozšířil také počet sekcí a různých programů, určených například pro nové talenty nebo pro nové populární seriály, spustil i programy zdánlivě vzdálené od filmu, jako Knihy na Berlinale ve spolupráci s knižním veletrhem ve Frankfurtu nad Mohanem.

Prvním Kosslickovým počinem ale před osmnácti lety byl důraz na domácí německou kinematografii v hlavním programu. Zavedl i novou sekci věnovanou čistě německému filmu a také ceremoniály jsou plné domácích německých hvězd.

Soutěžní Narušení systému

Jeden z prvních soutěžních filmů letošního ročníku shrnuje Kosslickova kritéria. Jedná se totiž o film od ženy… a Němky. Jmenuje se Systemsprenger (Narušení systému) a jako svůj celovečerní debut ho natočila německá režisérka Nora Fingscheidtová. Se svým scénářem dokonce figurovala v předchozích letech v programu pro talenty Berlinale.

Vypráví o devítileté Benni, kterou nikdo nechce, protože je naprosto nezvladatelná. Není schopná fungovat v jakémkoliv systému, překračuje sebejednodušší pravidla pro soužití. Její vlastní matka se jí a její nezvladatelné energie bojí, a proto se jí vzdala. Jediné, o co se Benni snaží, je přitom být s matkou. Jde jí o výraznou potřebu lásky a pocit bezpečí. Snaha německých sociálních pracovníků pomoct nicméně vede do prázdna.

Systemsprenger je příběh v jistém smyslu akční, trochu psychologický, trochu sociální, trochu sympatický s dobrou vůlí německých sociálních úřadů a jejich pracovníků, s romantizujícím poselstvím o soucitu s lidmi bez lásky a domova. Pětatřicetiletá režisérka přiznala, že na filmu pracovala šest let a k tématu ji přivedlo překvapení, když mezi ženami bez domova, o nichž točila film, narazila na čtrnáctiletou dívku.

Film si své diváky i příznivce na Berlinale určitě najde. Publikum je k festivalu velmi loajální a díky tomu z něj tvoří první největší filmovou událost roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...