Glosa z Berlinale: Narušení systému anebo Končí éra Kosslick

Nahrávám video

„Éra Kosslick“. Už teď je jasné, že právě pod tímto názvem vstoupí od příštího roku do filmové historie období Berlinale mezi lety 2001 a 2019, kdy prestižní přehlídku vedl ředitel Dieter Kosslick. V letošním ročníku zasedá v ředitelském křesle naposledy, ale nejde o nečekaný velký třesk. Odchod jedné z postav, které formovaly německé i světové filmové umění i průmysl, byl oznámen už loni. První den 69. Berlinale tak patřil Kosslickovi coby největší hvězdě.

Dieter Kosslick přišel už k festivalu přesunutému z bývalého Západního Berlína na stanici Zoo na nově budované Postupimské náměstí. Tady na zelené louce (nebo spíše betonové, po pádu Berlínské zdi) vyrostl nový Festivalový palác, nové centrum města, nová čtvrť. Dynamická, s duchem proměny světa a vstupu do 21. století. Takové je a bylo i Berlinale v Kosslickových opratích.

Více žen, více filmů

Jako festivalový šéf podporoval Jafara Panahiho, pronásledovaného íránského režiséra, jehož filmy nechal tajně doputovat na festival a umožnil je promítat. Když vyhrál snímek Taxi, bylo to silné politické gesto do Íránu i do celého světa.

Podporoval uprchlíky, a když Zlatého medvěda získal italský dokument Oheň na moři, vyslalo jeho vítězství pro změnu silný politický vzkaz především těm, kteří uprchlíkům pomoct nechtějí.

Podporoval ženy a je pyšný, že letos sedm filmů ze sedmnácti v hlavní soutěži natočily režisérky. Figurují mezi nimi například Agnieszka Hollandová, Teona Strugar Mitevska nebo Isabel Coixetová.

Rozhodovat o jejich počinech bude porota v čele se slavnou francouzskou herečkou Juliette Binocheovou – zdá se, že i volba ženy coby předsedkyně poroty nebyla náhodná. Binocheová je dlouhá léta spřízněná duše berlínské přehlídky. Vyhrála Stříbrného medvěda v roce 1997 za roli ve filmu Anglický pacient. Ten byl produkovaný Harveym Weinsteinem, producentem, jehož obvinění spustilo lavinu kampaně #MeToo. Proto i na něj přišla na tiskové konferenci řeč; herečka podotkla, že s ním nikdy problém neměla, ale ať spravedlnost udělá, co je potřeba.

Juliette Binocheová a Dieter Kosslick při zahájení 69. Berlinale
Zdroj: DPA/Kay Nietfeld/ČTK

Když Dieter Kosslick na začátku století nastupoval do vedení festivalu, panovaly v Berlíně obavy o diváka. Nový šéf Berlinale program rozšířil na čtyři stovky filmů, což je enormní počet. Na jedné straně festivalové publikum rozmanitost filmů přitáhla, na druhé straně byl ředitel kritizován, že dává prostor i méně kvalitním, nefestivalovým snímkům.

Rozšířil také počet sekcí a různých programů, určených například pro nové talenty nebo pro nové populární seriály, spustil i programy zdánlivě vzdálené od filmu, jako Knihy na Berlinale ve spolupráci s knižním veletrhem ve Frankfurtu nad Mohanem.

Prvním Kosslickovým počinem ale před osmnácti lety byl důraz na domácí německou kinematografii v hlavním programu. Zavedl i novou sekci věnovanou čistě německému filmu a také ceremoniály jsou plné domácích německých hvězd.

Soutěžní Narušení systému

Jeden z prvních soutěžních filmů letošního ročníku shrnuje Kosslickova kritéria. Jedná se totiž o film od ženy… a Němky. Jmenuje se Systemsprenger (Narušení systému) a jako svůj celovečerní debut ho natočila německá režisérka Nora Fingscheidtová. Se svým scénářem dokonce figurovala v předchozích letech v programu pro talenty Berlinale.

Vypráví o devítileté Benni, kterou nikdo nechce, protože je naprosto nezvladatelná. Není schopná fungovat v jakémkoliv systému, překračuje sebejednodušší pravidla pro soužití. Její vlastní matka se jí a její nezvladatelné energie bojí, a proto se jí vzdala. Jediné, o co se Benni snaží, je přitom být s matkou. Jde jí o výraznou potřebu lásky a pocit bezpečí. Snaha německých sociálních pracovníků pomoct nicméně vede do prázdna.

Systemsprenger je příběh v jistém smyslu akční, trochu psychologický, trochu sociální, trochu sympatický s dobrou vůlí německých sociálních úřadů a jejich pracovníků, s romantizujícím poselstvím o soucitu s lidmi bez lásky a domova. Pětatřicetiletá režisérka přiznala, že na filmu pracovala šest let a k tématu ji přivedlo překvapení, když mezi ženami bez domova, o nichž točila film, narazila na čtrnáctiletou dívku.

Film si své diváky i příznivce na Berlinale určitě najde. Publikum je k festivalu velmi loajální a díky tomu z něj tvoří první největší filmovou událost roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cirkus Humberto jako divadlo. V Liberci na jeviště dostali tenťáky i slona

Divadlo F. X. Šaldy převedlo na jeviště román Cirkus Humberto. V nové inscenaci vedle herců a akrobatů vystupují také kulisáci a další pracovníci jevištní techniky, kteří jinak zůstávají v zákulisí. Původně literární příběhy z manéže od Eduarda Basse jsou známy i díky seriálovému zpracování.
před 16 mminutami

Meta zablokovala reklamu na divadlo o Woolfové. Vadil feminismus

Divadlo v Barceloně nemůže propagovat na svých sociálních sítích inscenace podle textu Virginie Woolfové. Společnost Meta upoutávky na představení zablokovala, protože téma feminismu porušuje nastavené zásady pro reklamu.
před 2 hhodinami

Věci spojené s herečkou Bardotovou se v aukci prodaly za téměř milion eur

Za téměř milion eur (skoro 25 milionů korun) se v pondělí v aukci prodalo 285 osobních věcí a suvenýrů spojených s francouzskou herečkou Brigitte Bardotovou, která zemřela loni 28. prosince ve věku 91 let. Podle agentury AFP se cena vyšplhala na téměř dvacetinásobek odhadované částky. Kupce našel každý z nabízených předmětů, napsala agentura DPA.
před 14 hhodinami

Paramount se dohodl na urovnání žaloby bránící koupi Warner Bros. Discovery

Americký mediální gigant Paramount Skydance se dohodl s Kalifornií a dalšími státy USA o urovnání žaloby, jejímž cílem bylo zablokovat jeho dohodu o převzetí konkurenta Warner Bros. Discovery za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Oznámil to kalifornský generální prokurátor Rob Bonta. Urovnání žaloby je podle agentur klíčovým krokem k dokončení transakce, která by zásadně změnila tvář Hollywoodu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Licenci Václava Havla získá Městská knihovna v Praze

Bývalá první dáma Dagmar Havlová předá bezplatně licenci Václava Havla Městské knihovně v Praze. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že knihovna umí Havlovo dílo zpřístupnit široké veřejnosti. Knihovna bude mít na starosti kontinuitu a hlavně dlouhodobou péči o Havlův odkaz. Havlová to v pondělí oznámila novinářům u příležitosti odhalení Lavičky Václava Havla na Mariánském náměstí při oslavách devadesátého výročí exprezidentova narození.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Obrazem: George Lucas otvírá muzeum příběhů. Spíš ješitnosti, míní někteří

Filmař George Lucas a jeho žena Mellody Hobsonová otevírají v Los Angeles nové, velkoryse pojaté muzeum. Věnováno je – jak říká názvem – narativnímu umění. Tedy na výstavní ploše devíti tisíc metrů čtverečních přibližuje vyprávění příběhů prostřednictvím obrazů. Od pravěkých maleb přes strop Sixtinské kaple a obraz Vincenta van Gogha až po komiks. A ano, nechybí ani Hvězdné války. Na roveň přitom staví „vysokou kulturu“ a popkulturu. Znalci oboru se neshodnou, jestli je tento kurátorský přístup spíš vizionářský, nebo na škodu.
19. 9. 2026

Za megakoncerty stojí touha po zážitcích a velký byznys

Obrat živé hudby se od konce pandemie covidu-19 výrazně zvýšil, přibývá publika a rostou také ceny vstupenek. Redakce RTVE se hudebního průmyslu ptala, co tento trend pohání a jaké dopady má uvnitř i vně samotného odvětví.
18. 9. 2026

VideoJazz Sabath se nenechá svázat originálem, říká Wakeman

Klávesista Adam Wakeman přivezl do Prahy svůj projekt Jazz Sabbath, který propojuje skladby skupiny Black Sabbath s jazzovou estetikou. Wakeman s muzikanty z britské heavymetalové kapely mnoho let vystupoval coby koncertní hráč. „Nechtěl jsem se nechat svazovat původní strukturou. Právě o tom jazz je – o rozvíjení, improvizaci,“ vysvětluje svůj přístup.
18. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.