Recenze: Investigativec Spurný připomíná skutečnosti, na něž je dobré nezapomenout

Vazby mezi mocnými v této malé zemi, kde pomalu každý zná každého, jsou četné a letité. A dnes tak očividná inklinace některých vlivných osob nacílit Česko k východu má své hluboce zapuštěné kořeny. To je asi ústřední message knihy Jací jsme dnes.

Vloni na jaře vyšla reportérovi časopisu Respekt Jaroslavu Spurnému kniha-rozhovor Nepohodlný agent s bezpečnostním expertem Karlem Randákem, někdejším šéfem české rozvědky. Psali jsme o ní. Ke konci loňského roku pak Spurný publikoval další knihu.

Obal knihy s ilustrací zmoženého investigativce
Zdroj: Torst

V titulu Jací jsme dnes se ohlíží za téměř třemi desítkami let, které strávil jako investigativní novinář ve jmenovaném časopise. Jde o profesní memoáry, ovšem ne úplně obvyklého ražení. Autor totiž chronologicky – od počátku devadesátých let do současnosti – prochází některé kauzy, které jej zaměstnávaly, v nichž se v rámci možností zorientoval a připravil z nabraných informací výstupy v podobě článků.

Kromě popisu reálií souvisejících s dotyčnými případy Spurný v textech reflektuje svoji pozici novináře, proměny této práce během let, svěřuje se se svými dilematy i krizemi včetně té, že v jednu chvíli podal v Respektu výpověď, ale posléze ji stáhl. Z některých partií je cítit kontrolovaná, racionálně zpracovaná, ale přece jen nesrozuměnost s rozhodnutími, které v Respektu v případě jeho textů učinili editoři a vedení redakce. Nehledejme však za tím cenzuru nebo přeopatrnost, nýbrž střet pohledů redaktora, jenž na materiálu pracuje „zevnitř“, a kolegů, kteří mu dělají oponenturu a nahlížejí na text „zvenku“. V Respektu zkrátka funguje na poměry tuzemských redakcí docela přísný editorský systém.

A ještě s něčím se Spurný svěřuje: s tím, jak k odhánění stresů konzumuje alkohol, kdy se opil, kdy nikoliv. Je to lidské, nesupermanské, ale většinou jsou veskrze osobní partie podány s jistou formulační bezelstností, viz třeba: „Při studování záhady, jak funguje obchod s dluhy, jsem si namohl krční svaly při neustálém přikyvování expertům, že jejich slovům rozumím. A vypil litry kávy, při tom soustředění jsem musel alkohol úplně vyřadit.“

Podstata knihy Jací jsme dnes leží však někde jinde: v líčení jednotlivých kauz, někdy tedy spíše společenských a politických procesů, protože Spurný víc než „akční“ popis konkrétní události volí popis, jak se daná tématika vyvíjela v čase. Některá jména lidí, některé instituce či události logicky procházejí více než jednou z celkových sedmnácti kapitol, do nichž Spurný svoji probírku polistopadového období rozdělil…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Izraelští osadníci podle aktivistů napadli a zranili oscarového palestinského režiséra

Izraelští osadníci v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli a zbili Hamdána Ballála, jednoho z režisérů dokumentárního filmu Žádná jiná země, který letos získal Oscara, píše agentura AP s odkazem na židovské aktivisty, kteří byli svědky incidentu. Palestinský režisér byl poté zadržen izraelskou armádou, propuštěn byl v úterý.
25. 3. 2025Aktualizováno25. 3. 2025

Černého motýli by mohli zůstat na Máji déle

Majitel obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě zvažuje, že požádá magistrát o prodloužení souhlasu s umístěním pohyblivých motýlů na fasádě. Pražští památkáři instalaci několikametrových výtvorů výtvarníka Davida Černého povolili jen na jeden rok. Rozměrná díla byla na budovu umístěna loni 18. a 19. května, což vzbudilo kritiku části odborníků i veřejnosti. Černý podání žádosti podle provozovatele Máje podporuje.
25. 3. 2025

Kvíz: Co víte o oscarovém filmu Amadeus?

Když se 25. března 1985 vyhlašovali v Los Angeles vítězové Oscarů, nejčastěji se ozval název filmu Amadeus. Životopisné drama o genialitou prokletém Wolfgangu Amadeu Mozartovi natočil někdejší představitel československé nové vlny, v té době už etablovaný hollywoodský filmař Miloš Forman. Ověřte si v kvízu, co o jeho oscarovém úspěchu víte.
25. 3. 2025

Antičtí bohové voněli po růžích a oleji, ukázal dánský výzkum

Antické sochy jsou dnes studená mramorová díla sněhově bílé barvy. Dobový vzhled se značně lišil. Ve starověkém Řecku a Římě byly často zdobené a namalované výraznými teplými barvami. Nový výzkum dánských vědců teď prokázal, že skulptury byly ještě živější – voněly.
25. 3. 2025

Chtěl jsem být kastelán, ale památky mám radši jako koníček, říká herec Plesl

Herec Jaroslav Plesl je milovníkem památek. Sám po českých hradech a zámcích provázel, nejen v televizním cyklu České skvosty, v čemž mu herecký talent také pomohl. Za srdeční záležitost označuje Hrádek u Nechanic či Pernštejn, blízké je mu období vrcholného baroka. V Interview ČT24 přiznal, že chtěl vyměnit herectví za funkci kastelána na hradě Grabštejn, ale došlo mu, že nechce koníček přetavit do zaměstnání.
24. 3. 2025

Zlatý záchod ukradli. Uměním ale zůstává pisoár či exkrement v konzervě

V Oxfordu byli odsouzeni tři muži, kteří se podíleli na krádeži zlatého záchodu z rodného domu Winstona Churchilla. Plně funkční toaleta z osmnáctikarátového zlata byla uměleckým dílem od Maurizia Cattelana. Příkladů „záchodového umění“ se najde mnohem více, včetně zřejmě nejslavnějšího – Duchampova pisoáru.
24. 3. 2025

Magii komiksu nedokáže vnímat každý, říká Ondřej Neff

Autor science fiction a vydavatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff byl nedávno uveden do Síně slávy, a to komiksovými cenami Muriel za svou komiksovou tvorbu. O svém vztahu k tomuto médiu mluvil v pořadu Interview ČT24.
24. 3. 2025

První televize sloužila propagandě, začala vysílat před 90 lety

První pravidelně vysílací televizní stanicí na světě se před 90 lety stala německá Fernsehsender Paul Nipkow (Televizní stanice Paul Nipkow), která začala vysílat 22. března 1935. Velkou popularitu přinesly této televizi přenosy z olympijských her v Berlíně v roce 1936. Stanice, která sloužila nacistické propagandě, vysílala až do poloviny října 1944, kdy musela většina jejích zaměstnanců odejít na frontu.
22. 3. 2025
Načítání...