Vazby mezi mocnými v této malé zemi, kde pomalu každý zná každého, jsou četné a letité. A dnes tak očividná inklinace některých vlivných osob nacílit Česko k východu má své hluboce zapuštěné kořeny. To je asi ústřední message knihy Jací jsme dnes.
Recenze: Investigativec Spurný připomíná skutečnosti, na něž je dobré nezapomenout
Vloni na jaře vyšla reportérovi časopisu Respekt Jaroslavu Spurnému kniha-rozhovor Nepohodlný agent s bezpečnostním expertem Karlem Randákem, někdejším šéfem české rozvědky. Psali jsme o ní. Ke konci loňského roku pak Spurný publikoval další knihu.
Obal knihy s ilustrací zmoženého investigativce
V titulu Jací jsme dnes se ohlíží za téměř třemi desítkami let, které strávil jako investigativní novinář ve jmenovaném časopise. Jde o profesní memoáry, ovšem ne úplně obvyklého ražení. Autor totiž chronologicky – od počátku devadesátých let do současnosti – prochází některé kauzy, které jej zaměstnávaly, v nichž se v rámci možností zorientoval a připravil z nabraných informací výstupy v podobě článků.
Kromě popisu reálií souvisejících s dotyčnými případy Spurný v textech reflektuje svoji pozici novináře, proměny této práce během let, svěřuje se se svými dilematy i krizemi včetně té, že v jednu chvíli podal v Respektu výpověď, ale posléze ji stáhl. Z některých partií je cítit kontrolovaná, racionálně zpracovaná, ale přece jen nesrozuměnost s rozhodnutími, které v Respektu v případě jeho textů učinili editoři a vedení redakce. Nehledejme však za tím cenzuru nebo přeopatrnost, nýbrž střet pohledů redaktora, jenž na materiálu pracuje „zevnitř“, a kolegů, kteří mu dělají oponenturu a nahlížejí na text „zvenku“. V Respektu zkrátka funguje na poměry tuzemských redakcí docela přísný editorský systém.
A ještě s něčím se Spurný svěřuje: s tím, jak k odhánění stresů konzumuje alkohol, kdy se opil, kdy nikoliv. Je to lidské, nesupermanské, ale většinou jsou veskrze osobní partie podány s jistou formulační bezelstností, viz třeba: „Při studování záhady, jak funguje obchod s dluhy, jsem si namohl krční svaly při neustálém přikyvování expertům, že jejich slovům rozumím. A vypil litry kávy, při tom soustředění jsem musel alkohol úplně vyřadit.“
Podstata knihy Jací jsme dnes leží však někde jinde: v líčení jednotlivých kauz, někdy tedy spíše společenských a politických procesů, protože Spurný víc než „akční“ popis konkrétní události volí popis, jak se daná tématika vyvíjela v čase. Některá jména lidí, některé instituce či události logicky procházejí více než jednou z celkových sedmnácti kapitol, do nichž Spurný svoji probírku polistopadového období rozdělil…
