Feministická avantgarda v Brně vyhlašuje smrt hospodyňkám

2 minuty
Feministická avantgarda na výstavě v Brně
Zdroj: ČT24

V brněnském Domě umění vypovídají ženy o ženách. Přes dvě stě děl šedesátky autorek z celého světa připomíná emancipační hnutí ze sedmdesátých let a související genderově orientované myšlení, které se promítlo i do umění. Putovní výstava je sestavena ze sbírky Sammlung Verbund. Její kurátorka Gabriele Schorová tehdejší novou generaci umělkyň označuje za „feministickou avantgardu“.

Na přelomu 60. a 70. let začaly ženy hlasitě žádat rovnoprávnost a nezávislost. Z ulic se emancipační hnutí přesunulo i do galerií. Umělkyně se začaly programově orientovat na genderová témata spojená s rolí ženy ve společenské, kulturní i intimní sféře.   

Nesouhlasily s redukcí role ženy na manželku, matku a ochránkyni domácnosti. „Oblékla se do černého na pohřeb, lehla si na žehlicí prkno, nechala ruce padnout dolů, zavřela oči a vyhlásila smrt ženy v domácnosti,“ popisuje výmluvné fotografie jedné z vystavujících umělkyň kurátorka Gabriele Schorová. 

Umělkyně zobrazovaly svůj pocit uvěznění i osvobození, vyjadřovaly se k diktátu krásy. Využívaly k tomu nová média: performance, body art, happeningy nebo film. Často bylo součástí díla jejich vlastní tělo. „Proměňují se parukou, maskováním, líčením a gesty do nejrůznějších jiných identit,“ upozorňuje kurátorka. Ženy se tak v umění z pozice objektu, jímž po staletí byly, přesunuly aktivně do pozice subjektu. 

Československé umělkyně feminismus odpuzoval

Výstava připomíná sílu, s jakou v sedmdesátých letech genderová témata zaznívala veřejným prostorem. Feministické myšlení umělkyně formulovaly v západní Evropě, USA, ale také v Polsku či v Jugoslávii, Československo v té době stálo stranou takových změn, připomíná ředitelka Domu umění Terezie Petišková. Projevily se až v devadesátých letech.  

„Československá společnost se nacházela v hluboké krizi následkem sovětské okupace. České a slovenské umělkyně tehdy feministická témata programově odmítaly, zejména proto, že rovnoprávnost byla prosazována jako součást komunistické ideologie,“ vysvětluje Petišková.

Výstava Feministická avantgarda 70. let
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

„Lživé hlásání ženských práv působilo na umělkyně odpuzujícím dojmem. Přesto je v kontextu českého výtvarného umění sedmdesátých let feminismus latentně přítomen a výstava se může stát cenným impulzem pro zkoumání této oblasti,“ dodává ale. 

„Feministická avantgarda“ je putovní výstavou, poprvé se představila před čtyřmi lety v Bruselu. Evropskou cestu uzavírá v Brně, kde je k vidění do 24. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlín patří na týden designu

Ve Zlíně se koná týden designu. Mezinárodní festival do 13. května nabízí výstavy, módní přehlídky i workshopy. Akci nazvanou Zlin Design Week pořádá Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati.
9. 5. 2025

Na Bartošku vzpomíná Eben, Trojan i Crowe. Ve Varech by mohl mít ulici

Velkorysý, charismatický herec i člověk se smyslem pro humor, opakuje se ve vzpomínkách na Jiřího Bartošku. Filmový a divadelní herec zemřel 8. května. O trvalejší vzpomínku usiluje petice, která se zasazuje o přejmenování ulice Moskevská v Karlových Varech na ulici Jiřího Bartošky. Ten byl několik desetiletí prezidentem tamního filmového festivalu. Na setkání s ním zavzpomínala i jedna z festivalových hvězd Russell Crowe.
9. 5. 2025Aktualizováno9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

„Obrovský frajer, rovný chlap“. Zemřel herec Jiří Bartoška

Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Filmografie tohoto herce, oblíbeného i díky charismatu, čítá desítky rolí. Zapsal se například v trilogii z pravěké Osady Havranů, jako lékař záchranné služby v seriálu Sanitka či v komedii Teorie tygra, za niž získal Českého lva. Přes tři desetiletí stál také v čele filmového festivalu v Karlových Varech, který po sametové revoluci pomohl znovu vybudovat.
8. 5. 2025Aktualizováno8. 5. 2025
Načítání...