Události v kultuře: Čtenářům se představuje Praha brutálně krásná
Do knihy autoři zařadili přes třicítku podle nich výjimečných staveb. Mezi nejznámější patří nově zrekonstruovaná budova bývalého Federálního shromáždění na Václavském náměstí od architekta Karla Pragra, která se stala součástí Národního muzea.
Na odvážný architektonický styl své doby dnes doplácí i částí odborníků zatracovaná a částí uznávaná budova Transgasu na Vinohradech. Budovu chce její majitel zbourat, stále se ale čeká na demoliční výměr. Za její zachování zároveň bojuje několik iniciativ.
Galerie: Z reprezentativních interiérů Transgasu přežilo do dnešních dnů jen několik původních prvků.
„V roce 1974 tehdejší již normalizační Svaz architektů označil toto dílo jako typický příklad nesocialistické architektury stejně jako třeba Kotvu od Machoninové,“ upozorňuje přitom architekt Václav Aulický. Budova je součástí období takzvaného brutalismu, který je odvozený od francouzského slova „brut“ tedy beton. Podle Aulického se u nás význam slova „brutální“ zvláštním a nesprávným způsobem překroutil do negativního významu.
Už od počátku kontroverzní stavbou byla Žižkovská televizní věž, která byla dokončena v roce 1992. Stojí na místě bývalých Mahlerových sadů a stavbě částečně musel ustoupit i starý židovský hřbitov. První reakce byly velmi negativní, časem si ale vysílač veřejnost získal na svou stranu a stal se nedílnou součástí panoramatu i symbolem Prahy.
„Jedinou možností ochrany tohoto typu staveb je, že budou chráněny státem, že budou prohlášeny třeba za technickou nebo kulturní architektonickou památku, a to se v současné době neděje,“ říká editor publikace Ondřej Horák. Ambicí zlepšit veřejnou diskuzi o rozvoji Prahy má třeba nové Centrum architektury a městského plánování.
