Marta Jandová hraje v českých Barvách. Plnit si sny je důležité, říká o prvním sólovém autorském albu

Nahrávám video
Rozhovor s Martou Jandovou
Zdroj: ČT24

Marta Jandová vydala na podzim své první sólové album. A až na jednu píseň je i výhradní autorkou a textařkou celého repertoáru. Desku nazvala Barvy a posluchačům se na ní představuje v poprockové poloze, která je, jak sama zpěvačka říká, jejímu srdci nejblíže. Novinku představila v rozhovoru pro Události v kultuře.

Vaše hudební kariéra je spojená především s německou kapelou Die Happy. Jaké to je, vydat se po pětadvaceti letech na sólovou dráhu? 

Trvalo mi to. O sólové dráze jsem přemýšlela už tak před patnácti lety a kluci z mojí kapely říkali: To je úplně jasný, každý zpěvák, každá zpěvačka to prostě chtějí. Ale já jsem sólové věci nechtěla dělat, abych se od nich trhla, jen jsem chtěla vyzkoušet věci, které mi v kapele nepovolili. Mám třeba ráda někdy trošku ulítlé tóny nebo akordy za sebou. A i když jsou všechny písničky v češtině, tak si kluci z kapely desku stejně poslechli a pochválili mi ji.

České texty nejen zpíváte, ale sama jste i jejich autorkou. Ukázalo se zpívání a skládání v rodném jazyce snazší, nebo naopak záludnější?

Pětadvacet let jsem textovala jen v angličtině, kromě jedné písničky v němčině. Češtiny jsem se hrozně bála, ale najednou mi v porovnání s angličtinou přišla jednodušší, když chce člověk vyjádřit city, protože je to přece jen moje mateřština. A také jsem si řekla, že chci písničky napsat podle textů, a ne obráceně, jak tomu bylo doposud s kapelou, tedy dosazovat texty do hudby.

Barvy jsou autorské album. Co všechno z vašeho života jste chtěla do sólové desky otisknout? 

Začnu psát, když mě někdo naštve, nebo naopak se mi stane něco hrozně krásného. Napadne mě věta, hned si ji dám do hudby, nazpívám do mobilu, a buď to ve mně pak proudí dál, nebo ne. Takže nějaký koncept jsem dopředu neměla, ale album je ze mě, protože je o tom, co cítím. Kromě písničky Školíš mě. Tu mi jako první napsal Marek Ztracený před rokem a půl, když jsem si ještě myslela, že písničku v češtině nenapíšu.

Dokážete říct, jaký pocit by posluchač z vaší desky mohl mít?

Myslím, že kromě písničky Strach by mohl mít dobrou náladu. Protože na albu jsou skladby o lásce, jedna pro mého manžela, úplně nejvíc zamilovaná, i takové motivační písničky, tedy o čem přemýšlím, že má v životě cenu. Například čím jsem starší, tím spíš si uvědomuju, že sice je hezké mít peníze, aby si člověk pokryl své věci, ale co už je nad rámec, ho spíš znervózňuje.  Proto třeba nemám našetřeno, protože si pořád plním sny. A je velmi důležité si plnit sny. Mým největším je cestovat s rodinou. Proto hned první písnička se jmenuje Cesta kolem světa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 1 hhodinou

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 4 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 17 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 19 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...