Mráz kutily nespálí. Pat a Mat si v kinech užívají Zimní radovánky

Nahrávám video
Trailer: Pat a Mat - Zimní radovánky
Zdroj: ČT24

V polovině 70. let se objevili dva animovaní kutilové, kteří od té doby s humorem kazí pověst „zlatým českým ručičkám“. Kromě večerníčků natočili Pat a Mat už také tři filmy – v nejnovějším z nich si animované postavičky nešiků od 22. listopadu užívají Zimní radovánky.

Pro Pata a Mata není žádná komplikace překážkou a fantazii při opravách meze nekladou. V nových filmových příbězích je zaskočí sněhová kalamita, rozhodnou se vyrobit si vánoční výzdobu i dárky a také postavit sněhuláka nebo saunu. 

Přestože o známých kutilech bylo natočeno už přes sto epizod, v zimě se jich mnoho neodehrává. Důvodem je technická náročnost výroby takového příběhu, sníh totiž animátoři nahrazují cukrem nebo solí. Dobrodružství Pata a Mata vzniká posledních čtyřicet let stejně – pomocí loutkové animace. Pro výrobu vteřiny večerníčku musí tvůrci pohnout figurkou pětadvacetkrát, za celý den práce tak vznikne třeba jen sedm vteřin záznamu. 

Poprvé se známí amatérští opraváři objevili na obrazovkách v roce 1976 v pilotním dílu nového večerníčku. Tehdy se ještě jmenovali Kuťáci. O tři roky později už se představili jako Pat a Mat, jejich prvním úkolem pod těmito jmény bylo nalepit tapety.

Nahrávám video
Zimní radovánky Pata a Mata ve filmu
Zdroj: ČT24

Oblíbené večerníčky natáčel léta Lubomír Beneš, v jeho tvorbě pokračuje jeho syn Marek Beneš, který je také režisérem Zimních radovánek. Natočil a napsal i předchozí dva celovečerní snímky Pat a Mat znovu v akci, který uvedla kina letos v červnu, a Pat a Mat ve filmu z roku 2016. V novince scénář přenechal mladému scenáristovi Štěpánu Gajdošovi.

„Na psaní nových příběhů se podílí několik lidí, vedle Marka Beneše jsou to lidé, kteří pracovali na starších epizodách a mají s psaním příběhů zkušenosti. Máme ale i nové mladé autory, které spolupráce na výrobě seriálu baví a současně tak máme naději, že i nadále budou vznikat nové příběhy,“ uvedl producent Tomáš Eiselt.

V Číně neumí namazat chleba, v Nizozemsku umí mluvit

Noví Pat a Mat se kvůli zrychlení práce vyrábí částečně i v Číně. Náměty a scénáře dostanou tamní animátoři od českých tvůrců. Odlišné kultury se ovšem neobejdou bez nedorozumění. „Pat a Mat měli mazat chleba máslem, přišel ale záběr, kde jen ťukali. Divil jsem se, že snad neumí mazat chleba, a kolega říká: ‚No jo, vždyť oni mají hůlky…,‘“ uvedl příklad Marek Beneš.

Svérázné kutilské příběhy se v zahraničí nejen vyrábějí, ale i promítají. Ještě původní večerníček se v 80. letech prodal do čtyřicítky států. Hlavní hrdinové všude zůstávají němí, s výjimkou Nizozemska. Každý díl seriálu, vysílaného pod názvem Buurman en Buurman, ale zakončuje typické gesto provázené českou větou: „A je to!“

Pat a Mat: Zimní radovánky
Zdroj: Bioscop

„Dělali jsme anketu, jestli diváci chtějí, aby Pat a Mat mluvili. Nejprve to vycházelo padesát na padesát, ale pak převážily hlasy, že mají zůstat němí,“ zůstanou podle Marka Beneše figurky v české verzi nemluvní. Hlasy jim v předchozím filmu aspoň na zkoušku propůjčili Michal Suchánek a Richard Genzer. 

Do zákulisí natáčení toho nejnovějšího mohou diváci nahlédnout. Na interaktivní výstavě na Chvalském zámku v pražských Horních Počernicích jsou k vidění originální scény, v nichž Zimní radovánky vznikaly. Instalace zároveň provází dějinami animace obecně. Ale už jen do 25. listopadu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 3 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 4 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánovčera v 17:11

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30
Načítání...