Ženy jsou podle Sofi Oksanenové ohroženy. Jako hrdinky jejích knih i jako spisovatelky

Spisovatelka Sofi Oksanenová má po rodičích finsko-estonské kořeny a tyto dvě země, které pojí a zároveň rozdělují společná minulost, jsou také tématem jejích knih. O komunistickém dědictví v pobaltských zemích píše tak naléhavě, že se v Rusku stala nežádoucí osobou. Mluvila o něm i na pražské konferenci Forum 2000.

Video Události v kultuře
video

Spisovatelka Sofi Oksanen přijela do Prahy

Do finsko-estonské rodiny se jednačtyřicetiletá Sofi Oksanenová narodila v době, kdy byla Evropa rozdělena železnou oponou. Estonsko bylo svazovou republikou Sovětského svazu a Finsko, kde žila, uvízlo mezi sovětským a západním vlivem. Pro Estonce se nicméně ocitlo na druhé straně opony.

Oksanenová rozdíl mezi Východem a Západem vnímala na vlastní kůži během cestování mezi oběma zeměmi. O estonsko-finském rozdvojení psala i před patnácti lety ve své prvotině Stalinovy krávy, kde hlavní hrdinka pendluje mezi dvěma národními identitami. „Ve světě plném lživých zpráv je ta kniha velmi aktuální. Překvapilo mě to, protože pro mě je to starý příběh,“ podotýká k debutu autorka.

Téma okupace, zrady a života v totalitních režimech otevírá ve svých textech opakovaně. Například v jejím zřejmě nejúspěšnějším románu Očista čelí hlavní hrdinka politickému teroru spojenému s deportací Estonců na Sibiř během okupace země Sovětským svazem. Překlad knihy vyšel ve čtyřiceti zemích, Oksanenová za ni dostala několik cen a úspěšná byla i filmová adaptace.

Postavy jejích románů jsou často vystaveny brutalitě a násilí a ženy jsou ohroženy bez ohledu na to, v jaké době žijí. „Ve Finsku je mezi autory přes padesát procent žen, zatímco v jiných zemích jsou často v menšině. Ne proto, že by postrádaly talent, ale kvůli jejich postavení ve světě umění. Je to pořád o věcech, které ovlivňují pracující ženy: jak je postaráno o děti, jestli odchází na mateřskou dovolenou a tak dále,“ říká Oksanenová a doplňuje, že na postavení žen je stále co zlepšovat.  

Za hrdiny svých knih si ale nevybírá vždy oběti, třeba v románu Čas ztracených holubic se pokusila minulou dobu nahlédnout očima kolaboranta. V každém národě jsou ještě nevyprávěné příběhy, domnívá se spisovatelka. Píše proto další knihu, která opět zavadí o země jejího původu, Finsko a Estonsko. Vyjít by měla v příštím roce.