Národní galerie eviduje 34 žádostí, zatím ale církvím nevydala nic

Praha - Národní galerie dosud nevydala žádný umělecký předmět, o který církevní instituce žádají v restitucích. Galerie eviduje 34 žádostí o 519 soch, obrazů, grafických listů a kreseb. Uvedlo to vedení galerie v čele s pověřeným ředitelem Vítem Vlnasem na tiskové konferenci k činnosti galerie v roce 2013. Mezi díly, o něž církev usiluje, jsou i dvě vzácné Madony: Z Veveří, která je připisována malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře, a takzvaná Roudnická, práce Mistra třeboňského oltáře.

Galerie zdůrazňuje, že při posuzování žádostí postupuje striktně podle zákona a vydá jen umělecká díla, na něž je nárok žadatelů nesporný. O případném vydání děl se rozhoduje do půl roku od podání žádostí, pokud se strany nedohodnou jinak.

Vedení galerie zopakovalo, že se schyluje k navrácení děl Vyšebrodský cyklus, Puchnerův oltář a dvou obrazů Petra Paula Rubense. „Se zástupci církví došlo v listopadu loňského roku k dohodě o prodloužení, obě strany konstatovaly, že lhůta šesti měsíců bohužel nebyla v tomto případě dostatečná pro posouzení nároku,“ uvedl Vlnas.

Církve dále zatím sporně žádají například o dílo Madona z Veveří, které je připisováno malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře a jež by chtěla římskokatolická farnost Veverská Bítýška. Dalším významným dílem, o které zažádala římskokatolická farnost Roudnice nad Labem, je takzvaná Roudnická Madona, práce Mistra třeboňského oltáře.

Podívejte se na TK vedení galerie:

„Podle současných zjištění Národní galerie v Praze ani jeden ze žadatelů o tato díla, farnost ve Veverské Bítýšce, respektive v Roudnici nad Labem, zatím nedoložil relevantní podklady, které by osvědčovaly, že obrazy v rozhodné době vlastnil,“ řekl k tomu Vlnas.

Galerie část artefaktů vydala před 20 lety

Galerie dále zjistila, že podstatnou část artefaktů již stát vydal. „Nadpoloviční většina se ve sbírkách Národní galerie vůbec nenachází, neboť byla dotyčným žadatelům fyzicky předána v rámci první vlny církevních restitucí před 20 lety, to znamená nejvíce v roce 1993 a 1994,“ uvedl pověřený ředitel.

Vlnas také upozornil, že žádosti o vydání církevního majetku se týkají pouze uměleckých děl, nikoliv majetku nemovitého: „Pro Národní galerii to znamená, že předmětem restitučních jednání nebude například Šternberský palác, který teprve nyní můžeme začít rekonstruovat a adaptovat, neboť až doposud zde byla obava z restitučních nároků.“

Národní galerie
Zdroj: Jan Černý/ČTK / ČT24

Církve a náboženské společnosti musí dle zákona nárokovanou věc v žádosti řádně identifikovat a prokázat, že ji v rozhodném období užívaly a vlastnily, například předložením kupní smlouvy, darovací smlouvy nebo inventárního seznamu.

Finanční otázkou restitucí se zabývají dvě ze tří budoucích koaličních stran, totiž ČSSD a ANO. Nezamlouvá se jim výše finančních kompenzací za nevydaný majetek, chtěly by nějak zatížení státu odlehčit. Církve nechtějí finanční podmínky jakkoli měnit. Se zákonem o církevních restitucích je spokojena také třetí koaliční strana KDU-ČSL.

Jak si Národní galerie vedla v roce 2013, 

bylo tématem druhé části tiskové konference. Nejnavštěvovanějším objektem galerie byl vloni Veletržní palác se Sbírkami moderního a současného umění, který navštívilo rekordních 190 285 lidí, což je o 17 procent víc než v roce předchozím. Růst návštěvnosti zaznamenaly také paláce na Pražském hradě. Stálé expozice a výstavy pořádané NG v Praze ve vlastních objektech navštívilo v loňském roce přes 386 tisíc návštěvníků.

Růst návštěvnosti byl patrný hned v prvních měsících roku, kdy proběhly úspěšné výstavy Theodora Pištěka, Jiřího Koláře a Huga Demartiniho. Do Veletržního paláce přišlo za prvních pět měsíců 80 tisíc návštěvníků. Trend zastavily povodně v červnu 2013, kdy návštěvnost v objektech NG v Praze byla poloviční, některé objekty musely být uzavřeny, což se podepsalo negativně zajména na návštěvnosti výstavy Jan Křížek a umělecká Paříž 50. let. Přesto je výstava nominována na cenu Gloria Musaealis za rok 2013.