Zapálit si doutník, pozvednout sklenku a zakřičet… Na Formana vzpomínají Hřebejk, Banderas i Larry Flynt

List New York Times píšou o Formanovi jako o tvůrci, který neustále konfrontoval Hollywood svým podvratným duchem a který patřil k filmařům, kteří se snažili spojit tvorbu divácky úspěšných snímků s citem pro nekonformní témata. „Miloš Forman měl jedinečnou citlivost pro americká témata, jež nahlížel svým potutelným, satirickým způsobem,“ připomíná The Hollywood Reporter.

Nekrology věnovala Formanovi také další přední média jako Independent, Variety, BBC,  Le Monde nebo Die Welt. „Forman se odvážně pouštěl do kontroverzních témat a často ukazoval odvrácené strany svých postav,“ napsal mimo jiné německý deník.

„Film ztratil jednoho ze svých velkých vizionářů. Byl pozoruhodným mužem s výjimečným talentem. Postrádám ho,“ přiznal například Larry Flynt. Tento vydavatel pornografických magazínů také dodal, že Formanovi byl vždy vděčný, že o něm natočil životopisný film (Lid versus Larry Flynt).

„Filmový génius a mistr v zobrazování lidských stránek,“ prohlásil o Formanovi herec Antonio Banderas.

Herec Ron Howard vyzval diváky, aby se o víkendu podívali na některý z filmů Miloše Formana – a tím uctili jeho památku.

Herečka Mia Farrowová zmínila Formana nejen jako velkého filmaře, ale i jako velkého člověka. „Je důkezm, že nejlepší filmaři mohou být také laskaví a velmi skromní,“ podotkla ve svém tweetu.

Danny DeVito, který si zahrál jednoho z pacientů v Přeletu nad kukaččím hnízdem, svůj vzkaz dokonce napsal z velké části v češtině. K poctě Formana radí zapálit si dobrý doutník, pozvednout sklenku a zakřičet jadrný český výraz.

Češi vzpomínají: Dovedl se přizpůsobit, ale zůstal svůj

Čeští přátelé a kolegové z filmové branže na Miloše Formana vzpomínají jako na velmi milého člověka, který dovedl uspět v tak rozdílných kinematografiích, jako byla československá a americká, ale přitom zůstal svůj.

„V jeho filmech je určitá lidskost, porozumění lidem a soucit se slabšími,“ říká režisér Jan Hřebejk a vysvětluje, proč Forman dovedl oslovit diváky odkudkoli: „Filmy jako Přelet nad kukaččím hnízdem, Amadeus nebo Vlasy mluví sice k celosvětovému publiku, ale ještě speciálním způsobem promlouvají sem k nám – touhou po svobodě. Měl takovou krásnou metaforu: Tady to bylo jako v zoo – dostali jste najíst, ale byli jste v kleci. A tohle usilování o cenu svobody a cenu lidskosti, navíc originálně zpracované, to je jeho mistrovství.“

Režisér a scenárista Bohdan Sláma s Milošem Formanem sepsal před pěti lety knihu rozhovorů Povolání režisér. „Poznal jsem ho už ve starším věku, ale pořád měl chlapeckou duši, určitou mladost. A to je hodnota, která se prostě neztrácí, když člověk umře. To, co ho učinilo velikým, je, že uměl mluvit o těžkých věcech s humorem,“ domnívá se Sláma.

Eva Zaoralová znala Formana od dob studií, setkala se s ním také jako dlouholetá umělecká ředitelka filmového festivalu v Karlových Varech. Režisér jim prý několikrát pomohl „přemluvit“ zahraniční hvězdy, aby do Varů přijely. Například herce Michaela Douglase. 

„Pro mě je to jeden z největších nejen českých, ale i světových režisérů,“ říká Zaoralová. „Velmi jsem si na něm vážila, že nikdy nedělal filmy na zakázku. Že by dělal nějaký film jenom proto, že mu z toho plynou peníze. Vždycky si vybral téma moci a jedince, který je moci podřizován.“

Téma Formanových snímků oceňuje i ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant: „Pro mě je na Formanových filmech důležité, že jsou především o svobodě jednotlivce a že konflikt se systémem nebo mocí vždycky nahlíží z pozice toho slabšího.“

Formanův úspěch jak v Československu, tak v zámoří, vidí v režisérově schopnosti přizpůsobit přístup k tvorbě, aniž by tím rezignoval na své téma. „Říká se, že jedním z příznaků inteligence je schopnost adaptability, a Forman byl v Československu československým a evropským režisérem a v Americe se stal americkým režisérem,“ nepochybuje Bregant. 

Národní filmový archiv se podílel na digitálním restaurování některých Formanových snímků. Vedle hořké komedie Hoří, má panenko také na filmu Černý Petr, jehož restaurovaná verze byla loni uvedena na festivalu v Benátkách.

Na Miloše Formana zavzpomínal také David Ondříček, syn Formanova dvorního kameramana Miroslava Ondříčka – spolu natočili mimo jiné oscarového Amadea. „Potkával jsem ho především ještě jako dítě, pohlížel jsem na něj jako na strýčka. Měl úžasnou energii, lidé ho rádi obklopovali a také uměl vyprávět fantastické příběhy,“ představil David Ondříček Formana v osobnější rovině. Slavný režisér ho prý ovlivnil i v jeho přístupu k natáčení.

Podobně jako dokumentaristku Helenu Třeštíkovou. „Myslím, že to, co dělal Miloš Forman, ovlivnilo celou českou kinematografii. Když jsem jako dítě viděla Konkurs, tak jsem se rozhodla, že bych chtěla dělat film,“ prozradila.