Od začátků po destrukci. Fotograf Koudelka se rozpůlil na dvě výstavy

Fotograf Josef Koudelka se rozhodl věnovat státu své celoživotní dílo. Pražskému Uměleckoprůmyslovému muzeu tak v depozitáři přibude přes sedm set jeho fotografií. Muzeum z části z nich připravilo výstavní retrospektivu Návraty k autorovým osmdesátinám. Národní galerie zároveň vystavila soubor Koudelkových snímků vytvořených na zakázku Vatikánu.

Nejslavnějším Koudelkovým souborem jsou snímky invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Záběry pořízené v Praze tehdy propašoval na Západ a v zahraničním tisku publikoval pod iniciály PP, tedy pražský fotograf. Později za ně získal mezinárodní cenu.  

„Přes jednu noc se lidi najednou dokážou naprosto změnit. Nebylo důležitý, kdo byl starý, kdo mladý, nebylo důležitý, jestli byl někdo intelektuál nebo dělník. Rusi přijeli, obrovská armáda je tady a chtěli nám vzít něco, co my jsme si chtěli podržet,“ popisoval fotograf tehdejší atmosféru v dokumentu Aleše Kisila.

Víc než doma je Koudelka slavný v zahraničí. Deset let žil v exilu ve Velké Británii, teď se usadil ve Francii. Do Česka se vrací jen občas. Výstavní Návraty připomínají i další významné cykly jeho tvorby: Začátky, Experimenty či Exily. Po emigraci Koudelka fotil války, romské osady i divadlo. Na místa se prý opakovaně vrací, aby vystihl ten správný moment.

Nahrávám video

Destrukce pro Vatikán

V posledních letech dokumentuje především vliv člověka na současnou krajinu. K tomuto tématu už vydal patnáct publikací, vybral si ho i poté, co byl Vatikánskými muzei osloven, zda by nevytvořil snímky na první prezentaci Svatého stolce na bienále v Benátkách v roce 2013.

Spolu s dalšími dvěma umělci měl za úkol ztvárnit témata inspirovaná knihou Genesis. Koudelkův soubor De-creazione tvoří velkoformátové fotografie, panoramatické mají téměř tři metry na šířku.

Josef Koudelka: Izrael-Palestina, 2009 (ze souboru De-creazione)
Zdroj: © Josef Koudelka / Magnum Photos/Národní galerie v Praze

Zachytil na nich destrukci - vyplývající z protikladu člověka a přírody, z válečných konfliktů a také způsobenou přírodními katastrofami, které nás ovlivňovaly po staletí. Právě čas hraje na Koudelkových snímcích důležitou roli, včetně mementa, že to, co člověk stvořil, jednou zanikne.

Jeho dvě pražské výstavy ale hned tak neskončí; obě potrvají do 23. září. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 11 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 13 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 14 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...