Jak se žije hluchoslepým, alespoň částečně přibližuje nová výstava Technického muzea v Brně. Lidé si na ní mohou vyzkoušet komunikaci s tímto postižením. Hluchoslepí k ní po celém světě využívají rukavice s Lormovou abecedou, kterou vynalezl v 19. století Hieronymus Lorm.
Rodák z Mikulova Hieronymus Lorm byl spisovatel a filozof, který se proslavil jako tvůrce prstové dotykové abecedy pro hluchoslepé, nazývané právě Lormova. Sám s tímto handicapem žil. Nyní si mohou jeho metodu komunikace vyzkoušet návštěvníci Technického muzea v Brně třeba díky cvičné rukavici.
„S hluchoslepým komunikujeme většinou pomocí levé ruky. Je tady několik mnemotechnických pomůcek, například písmenko S se značí kolečkem, říkáme tomu sluníčko. Pak R je zase takové vibrování,“ přiblížila kurátorka výstavy Dana Vedra fungování pomůcky ze světa tyflopedie.
Život se smyslovým handicapem mohou návštěvníkům přiblížit také speciálně upravené brýle, po jejichž nasazení uvidí návštěvník své okolí omezeně, jako by měl nějaký typ zrakového postižení.
Jen na videu pak výstava představí prototyp elektronické rukavice, kterou v roce 2013 navrhl výzkumný ústav v Berlíně. Hluchoslepí tak mohou psát zprávy na mobilním telefonu nebo třeba na sociální sítě.
Lormův komunikační systém založený na dotycích a stiscích dlaně, se brzy rozšířil do celého světa a patří dnes mezi základní komunikační systémy handicapovaných. Vedle připomínky této osobnosti se výstava věnuje tématu hluchoslepoty obecně. Takto znevýhodněným lidem v Česku pomáhá také společnost pro hluchoslepé LORM.
Hieronymus Lorm, vlastním jménem Heinrich Landesmann, se narodil roku 1821 v Mikulově. V šestnácti letech přišel o sluch a částečně o zrak, který postupem života ztratil úplně. Ještě před definitivní ztrátou zraku vytvořil systém, který mu umožňoval dále komunikovat se světem. I přes totální hluchoslepotu dál tvořil a udržoval čilé kontakty se známými literárními osobnostmi své doby. Zemřel roku 1902 a je pochován na židovském hřbitově v Brně-Židenicích.
Výstavu mohou zájemci navštívit do 10. června, její součástí je i doprovodný zábavně vzdělávací program pro školy a zájmové skupiny. Zamýšlí se nad tím, jakým životem takto handicapovaní vlastně žijí a s jakými situacemi či překážkami se musí běžně vypořádat.
