Dobrá místa k životu. Výstava představuje fenomén paneláků

Plány, dobové fotografie, typické obýváky i bytové doplňky – to vše dokumentuje fenomén panelových sídlišť. Nová výstava v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu se zabývá historií paneláků od 40. let až do útlumu jejich výstavby s koncem socialismu v Československu. Expozicí vrcholí projekt Panelová sídliště v České republice, který probíhal v posledních pěti letech.

Výstava celým názvem Bydliště: panelové sídliště – Plány, realizace, bydlení 1945-1989 potrvá do dvacátého května. Podle autorů chce přiblížit historii vybraných sídlišť v ČR a společenské, politické, kulturní a ekonomické souvislosti, jež jejich vznik doprovázely.

Expozice vychází z pětiletého výzkumu, který se věnoval celkem 73 českým sídlištím. Zabýval se jejich historií, architekturou a designem, ale přihlížel také k poznatkům urbanismu, demografickým ukazatelům nebo možnostem památkové ochrany. 

Podle vedoucí projektu Lucie Skřivánkové výzkum ukázal, že česká sídliště jsou rozmanitá, nemusí to být nutně monotónní shluky budov, ale mají svou minulost, současnost i budoucnost a často za nimi stojí konkrétní autorský záměr. Díky výzkumu vznikla nová periodizace sídlišť, s níž se pracuje na výstavě a každý časový úsek má svou část expozice.

Stručně řečeno, přišli jsme na to, že všechna sídliště nejsou stejná a že jsou to dobrá místa k životu.
Mariana Kubištová
kurátorka výstavy

Autoři výstavy počátky sídlišť kladou už do 40. let. Takzvaná protosídliště byla ještě stavěná zděnou technologií, ale využívala prefabrikované prvky a principy funkcionalistického urbanismu. Socialistický realismus v 50. letech přinesl první panelové domy s historizujícími fasádami.

Pionýrská fáze (přelom 50. a 60. let) byla ve znamení experimentů s technologiemi, které vyústily v první celostátně rozšířené konstrukční systémy. V takzvané krásné fázi 60. let vznikaly architektonicky i urbanisticky nejzdařilejší soubory s širokým spektrem občanské vybavenosti a obytnými kvalitami veřejného prostoru.

10 minut
Výstava představuje fenomén českých paneláků
Zdroj: ČT24

Během normalizace v sedmdesátých letech byla architektura ve vleku požadavků na kvantitu a finanční úspory. Poslední fáze postmodernistických sídlišť (80. léta) zase vyrostla z kritiky nelidského prostředí obřích obytných souborů předcházející etapy.

K výstavě Bydliště: panelové sídliště je připraven cyklus přednášek, který blíže představí konkrétní příklady sídlišť, workshopy pro veřejnost nebo komentované prohlídky výstavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 13 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...