Jmenují se Kaiju, což v japonštině znamená opravdu (ale opravdu!) velké zvíře, a to tam, kde již v roce 1954 špásovali s Godzillou, už něco znamená. Na rozdíl od japonské popkulturní ikony obřích dinosaurů, zmutovaných následkem tichomořských jaderných pokusů, jsou tohle těžkotonážní monstra z jiných světů, které se znovu (pokolikáté už) rozhodly zmasakrovat a pak obsadit ten náš. Skrytá ekologická poznámka: Tedy až bude dostatečně toxický, bytelně zamořený a poctivě infikovaný, aby se v něm hnusné obludy cítily dobře. Ale protože člověk žádný jiný svět nemá, musí i o ten svůj nedokonalý, nezdravý a smraďošský bojovat ze všech sil, které ovšem na mega zrůdy zdaleka nestačí. A tak lidé postavili obří bojové roboty Jaegery (což v němčině znamená lovec) vedené do boje dvěma piloty, mezi jejichž mozky bylo „nadriftováno“ neuronové spojení, jež je zároveň řídící jednotkou obrovitých bouchačů. Oni jediní se dokáží monstrům z hlubin postavit, rovnocenně s nimi bojovat a stále častěji vítězit. Zatím. Ale pak nastala chvíle, kdy se to změnilo!
Všechno začalo tím, že hluboko v černé a mrazivé oceánské hlubině se tektonické desky pohnuly a tak vznikla průrva, kudy k nám tihle dobře přerostlí hajzlové pronikají. Když je ale stále lepší a lepší piloti Jaegerů začali masit, nakopli hrozivý evoluční proces, který začal generovat stále výkonnější, agresivnější a dokonalejší podmořská monstra, která stále častěji začala dávat Jaegerům sodu a nezadržitelně snižovat jejich počet. Úměrně s tím klesal i počet pilotů, kteří dokázali projít „driftem“, navzájem si vlézt do hlavy a vést nerovnou válkou omlácené Jaegery do dalších třeskutých bitev.
Z početné flotily zbyly nakonec v doku čtyři kousky, koučované nekompromisním maršálem Pentecostem, který stále častěji plive krev, takže je vcelku jasné, že bude čekat jen na první zásadní příležitost, jak co nejefektivněji obětovat svůj život a dát tak šanci těm, kteří přežijí. A nebude jich mnoho, jestli poslední čtyři Jaegery neodvedou pořádně svoji práci. Protože Zeď života, která je měla nahradit, neprozřetelně zastavila financování jejich programu a armádu poslala do odboje, dokáže Kaiju čtvrté generace (ve finále se dočkáte i páté) zbořit jako domek z karet. Bude třeba bojovat do posledního pilota a do posledního nýtu, který ještě drží Jaegera dohromady. Ať už je to stará, ruská verze Cherno Alpha, brutální ranař, jehož drtivé údery tvrdí atomový reaktor, agresivní australský rváč Striker Eureka, elegantní bojový tanečník poslední generace nebo čínský megatunový mistr bojových umění Crimson Typhoon, který Kaiju kosí i třetí rukou, takže potřebuje dostat do společného bojového rauše v absolutním synchronu dokonce tři piloty (ale pak ten nářez stojí opravdu za to).
- Pacific Rim - Útok na Zemi / Robert Kazinsky, Idris Elba zdroj: Warner Bros. CZ
- Pacific Rim - Útok na Zemi zdroj: Warner Bros. CZ
A konečně je tu čtvrtý kousek, americký Jaeger Gipsy Danger, jehož krunýř je citelně poznamenaný předchozími (vítěznými) boji s monstry, které vyvrhla průrva, ale navzdory tomu je stále proklatě funkční a smrtelně nebezpečný. Obzvlášť když si do něj a vzápětí svých hlav vlezou bývalý elitní pilot, kterého povolali zpátky, Raleigh Becket (Charlie Hunnam) a jeho snaživá, ale žádným bojem dosud nepolíbená koopilotka Mako Moriová (Rinko Kikuchiová). Z průrvy se derou obludná monstra další generace a zdá se, že tihle dva a jejich omlácený Gipsy Danger, jehož nabušená hydraulika ho znovu a znovu zvedá z kolen, a jehož jizvy splývají s jizvami jeho pilotů, jsou poslední záchranou devastovaného a sténajícího lidského světa.
Režisér a scenárista Guillermo del Toro (Hellboy, Blade 2) dostal na velkorysou útratu nějakých sto osmdesát milionů dolarů, nezjančil z toho a vrazil je hlavně do působivých CGI scén, lehce zbytečného 3D, opulentní akční spektakularity a bezhvězdného castingu, kde jsou asi nejznámějšími pákami britský import a fanoušek Arsenalu Idris Elba (Thor, Prometheus) a del Torův oblíbenec, hranatý Newyorčan Ron Perlman (Hellboy, Blade 2). Sympatické na tomhle jeho zřejmě největším spektáklu je, že si na nic nehraje a od začátku nezastírá, že triviální příběh je tu jen jako záminka, něco jako vykolíkovaný půdorys arény, kde si to budou mega těžké váhy ve volném stylu brutálně rozdávat. Protože o to tady jde především! O ten oslnivý a spektakulární okamžik, který bez dlouhých a zbytečně explikativních keců nastoupí už jako otvírák (abyste hned na začátku věděli, na čem jste), kdy se Kaiju vynoří z hlubin, piloti Jaegerů se hodí do techno gala, propojí své makovice s robotem velkým jako mrakodrap, ubalí nestvůře z průrvy první pecku a začne řežba, jakou jste dosud neviděli, v níž duní plazmová děla a sviští obrovité, řetězové meče. Bojuje se na souši (chvíli i ve vzduchu), na moři i hluboko pod jeho hladinou neboť boj gigantů je základní dimenzí Pacifik Rimu, bez nějž by se stal jen v zásadě fádní kulisou pouze proklamované, ale nikoli pořádně a reálně odbojované apokalypsy.
Přiznejme si na rovinu, že základní, béčková story (oproštěná od bojových scén) je jen mechanické vrstvení ojetých klišé, kde se z jedné strany hrdiny tlemí jeden z mála, co ho nemusí a z druhé strany tulí osudová japonská koopilotka, přičemž bestie jsou stále dokonalejší a jeho pozice tím pádem stále bezvýchodnější, ale pište si, že on to určitě nevzdá. Scenárista Travis Beacham (Souboj Titánů) spolu s Guillermem del Torem prostě nepropracovávali jemnou charakteristiku postav, věrohodný backround jejich činů ani logickou motivaci, která je k nim měla přivést, protože nic z tohoto není pro tenhle film důležité. Klíčové je, zdali se podaří včas opravit zmaseného Jaegera pro další velkou rvačku, v kolika výskytech a v jaké kategorii se vynoří příští monstra a zdali si to Raleigh a Mako srovnají v hlavách tak, aby pracovaly jako jedna. A tomuhle zadání také odpovídá jejich scénář, který lze (právem) považovat za řídký, slaboduchý a vycpaný nápovědnými otázkami typu: Je lepší odevzdaně zemřít zašlápnut monstrem do nicoty nebo s ním bojovat uvnitř Jaegera?
- Pacific Rim - Útok na Zemi / Idris Elba zdroj: Warner Bros. CZ
- Pacific Rim - Útok na Zemi / Ron Perlman, Charlie Day zdroj: Warner Bros. CZ
Na rozdíl od triviálního scénáře je ovšem docela dobře vymyšleno, srozumitelně vysvětleno a věrohodně vyargumentováno, jak tenhle způsob boje funguje, což u opusů tohoto druhu není zdaleka obvyklé, neřkuli samozřejmé. Vzhledem k uvedenému není překvapivé, že herecké výkony zúčastněných (spíše z druhého castingového sledu) jsou ve stínu digitální trikové palby jen velmi letmé, okrajové a tudíž takřka nehodnotitelné. Jsou tu vlastně jen pro to, aby vám zprostředkovali onu sugestivní chvíli, kdy mysl pilotů splyne s obrovitým strojem, který vyráží do akce. A pak už se blockbuster Pacifik Rim nezadržitelně valí, jako odbrzděný parní válec z prudkého kopce, kolorovaný monotónně našlapaným soundtrackem Ramina Djawadiho a hladce drtí všechno, co se mu připlete do cesty. Je to sugestivní, velkolepé, řemeslně dokonalé, gigantické, totálně pohlcující – a prázdné. Ale je to zároveň tak bezprecedentně monumentální a megalomanská pecka, že stojí za užaslé vidění. A to zřejmě nejlépe v IMAXu, není-li ovšem pro vás tenhle typ, absolutní výplach připomínající a v pravém smyslu slova nabušené, superbéčkové show, mentálně likvidační.
PACIFIC RIM – ÚTOK NA ZEMI/PACIFIC RIM - USA 2013, 131 min., české titulky, přístupný, 2D+3D. Režie: Guillermo del Toro. Scénář: Travis Beacham, Guillermo del Toro. Kamera: Guillermo Navarro. Hudba: Ramin Djawadi.
Hrají: Charlie Hunnam (Raleigh Becket), Idris Elba (maršál Pentecost), Rinko Kikuchiová (Mako Moriová), Charlie Day (Dr. Newton Geiszler), Burn Gorman (Gottlieb), Ron Perlman (Hanibal Chau), Max Martini (Herc Hansen), Robert Kazinsky (Chudl Hansen).
V kinech od 11. července 2013
