Zapomenutý ateliér sochařky Hany Wichterlové na pražském Újezdě, kterému hrozil zánik, by se mohl stát kulturní památkou. Potomci této významné české avantgardní umělkyně podali žádost o památkovou ochranu na Ministerstvo kultury. Rozhodnutí by mělo padnout v nejbližší době. Ateliér vlastní městská část Praha 1 a je dlouhodobě v havarijním stavu.
Zahradu sochařky Wichterlové zvěčnil Sudek, její ateliér snad zachrání magistrát
5 minut
Ateliér Hany Wichterlové by mohl zachránit pražský magistrát
V malém domku pod Petřínem žila a tvořila sochařka Wichterlová, sestra slavného vynálezce kontaktních čoček, celý život. V roce 1990 tu zemřela. Její ateliér a přilehlá zahrada patřily mezi oblíbená místa setkávání českých umělců a intelektuálů.
Místo demolice obnova?
Hana Wichterlová v zahradě svého ateliéru (1981)
Rodina sochařky měla objekt donedávna v nájmu a s první městskou částí vedla spory o tom, kdo ho má udržovat. Radnice dokonce zvažovala demolici. Rodina Wichterlových proto iniciovala petici za zachování. „Během zhruba čtrnácti dnů jsme získali patnáct set významných osobností z kulturního prostředí, včetně přibližně patnácti ředitelů galerií,“ uvedl architekt Petr Burian, příbuzný Hany Wichterlové.
Už dřív radnice zrekonstruovala za deset milionu korun přilehlou zeď ateliéru. Další potřebné finance ale už městská část nemá, dohodla se proto s magistrátem na směně domu za jiný. Ateliér by měla vlastnit Galerie hlavního města Prahy (GHMP). „Magistrát je ochotný jejím prostřednictvím financovat jak rekonstrukci, tak i správu,“ uvedla vnučka sochařky Zuzana Wichterlová.
Z původního ateliéru se dochovalo vybavení i řada děl. Galerie by ráda autentické památky na Hanu Wichterlovou navrátila a zároveň prostory využívala pro krátkodobé výstavy nebo workshopy. „Chtěli bychom také obnovit zahradu, která měla svůj neobyčejný půvab,“ doplnila ředitelka GHMP Magdaléna Juříková, „je známá ze Sudkových fotografií, jeho ateliér byl přes ulici.“
Jako u Bacona nebo Dalího
Dům, v němž působila Hana Wichterlová, navrhnul Gustav Patsch v roce 1884 jako fotoateliér. Koncem 19. století bylo takových míst na Újezdě několik. Tento se ale dochoval jako jediný, například zmíněný ateliér fotografa Josefa Sudka je kopií původního, slouží jako galerie. Nedávno se také podařilo zachránit litografickou dílnu v Říční ulici, v níž tiskl výtvarník Kamil Lhoták.
Zchátralý ateliér Hany Wichterlové
Ředitelka GHMP by byla ráda, kdyby obnovený ateliér Hany Wichterlové fungoval podobně jako například obnovené ateliéry Constantina Brâncușiho, Francise Bacona nebo památník Salvadora Dalího. Tedy aby byl jak vhledem do tvorby původních majitelů, tak příjemným místem pro milovníky umění.
