Královna časosběrného dokumentu, Helena Třeštíková, představila další svou skládačku lidských osudů. Tentokrát je protagonistou snímku „Vojta Lavička: Nahoru a dolů“ romský muzikant, aktivista a novinář, který byl svého času na vrcholu muzikantské kariéry jako houslista skupiny Gipsy.cz.
Vojta Lavička: Nahoru a dolů aneb terapie pro gádže
Ovšem nebyla by to Helena Třeštíková, aby výpověď o jednom lidském životě neměla obecnější přesah a s koncem filmu nevyprovokovala více otázek, než kolik jich položila na začátku. Režisérka sledovala Lavičku od roku 1996, kdy se s ním potkala v rozhlase, kde byl mladičkým redaktorem v redakci romského vysílání, až do roku 2012.
Před diváky se odvíjí nevšední příběh talentovaného, inteligentního člověka, který svým příslušenstvím k romskému etniku nastoluje palčivé otázky, na které vlastně nejsou žádné odpovědi. Vojta, viděn okem kamery, divákovi nenásilně předkládá složitost takového stigmatu. Na jedné straně při své inteligenci je schopen vidět a pojmenovat neduhy, vlastnosti a předurčenosti romského národa, jež ho nijak nešlechtí, na druhou stranu se některým z nich, které jsou však nakonec určující, nedokáže ubránit a navíc je ještě na to vše nesmírně hrdý.
GALERIE
Z dokumentu Vojta Lavička: Nahoru a dolů zdroj: ČT24
Lavička za těch 16 let, po kterých ho režisérka sledovala, prošel velkým obloukem od energického mladíka, rozhodnutého docílit uznání a úspěchu, přes romského aktivistu, propadajícího skepsi z marné práce, skutečně úspěšného muzikanta, s následkem pádu do gamblerství až po zralého chlapíka, který stále hledá rovnováhu v životě Roma v neromské společnosti.
Celkem optimistický příběh má ovšem, alespoň pro gádže, kterých je v hledišti většina, smutný přídech. Nejenom na ústředním osudu, ale i přes ostatní aktéry, kteří na šestnáctileté cestě Vojtu doprovázeli, je velmi zřetelná rozporuplnost, kterou není možné nikdy překonat. Být „cigánem“, byť i inteligentním, je opravdu těžký úděl – Rom se chce i nechce z kruhu vymanit, dokáže zabrat, a jak trefně Lavička v dokumentu říká, dosáhnout na schodišti k úspěchu druhého i třetího stupně, ale tam se pak začne chovat, jako by byl už na vrcholu, nezbytná výdrž a dar dokončit výstup mu dána není. V nejlepším případě skončí na slušné oné druhé příčce, ale většinou padá pod schodiště a v různých obměnách začíná stále znovu a znovu.
GALERIE
Z dokumentu Vojta Lavička: Nahoru a dolů zdroj: ČT24
Při sledování dokumentu Třeštíkové si velmi jasně uvědomíme, že být vzdělaným, přemýšlivým Romem s talentem neznamená, že lze jít cestou zpřetrhání vazeb s národem, který v sobě nese velká negativa, ale jde o to, naučit se s tím žít v jakési rovnováze. Rom, zřejmě více než kterékoli jiné etnikum, se mimo „své lidi“ cítí vykořeněn, což má za následek více destruktivních důsledků než těch pozitivních.
Jenže, jenže – stále sledujeme netypický příběh člověka, který má dar všechny tyto problémy reflektovat a prát se s nimi, což velká většina Romů, jak sám Vojta Lavička přiznává, nedokáže, o to však je tento dokument Heleny Třeštíkové zajímavější a poučnější. Opravdu nás nutí se pod tímto úhlem pohledu nad nastolenými otázkami zamýšlet, nebo alespoň ty, které to zajímá.
Vojta Lavička: Nahoru a dolů – dokumentární, Česko, 2013, 88 min. Režie: Helena Třeštíková, scénář: Helena Třeštíková, produkce: Produkce Třeštíková, koprodukce Česká televize. Distribuční premiéra 4. Dubna 2013 – Aerofilms.
Dokument vstupuje do filmové distribuce spolu s dalším dílem Heleny Třeštíkové "Jakub Špalek: Život s Kašparem". Oba snímky jsou zařazeny pod jednotící název DVA MUŽI VE VÍRU DOBY. Článek o druhém dokumentu o zakladateli divadla Kašpar Jakubovi Špalkovi naleznete 5. dubna na webu ČT24.
Dokumenty Heleny Třeštíkové (zdroj: ČT24)