Milokraj - všude dobře, doma nejlíp

Zpěvačka Marta Töpferová, žijící většinu života v New Yorku, se spojila s jazzovým basistou Tomášem Liškou, společně pak natočili album Milokraj - možná překvapivé, rozhodně však výtečné.

Ona překvapivost pramení z dosavadního stylového zaměření obou umělců – Töpferová se prosadila jakožto zpěvačka latiny, a to ve španělštině, což v New Yorku jistě nebylo tak snadné. A Tomáš Liška patří k našim nejzajímavějším jazzmanům mladší generace, ovšem i pro něj je hudba, jíž se s Martou Töpferovou věnují, vykročením novým směrem.

Abych ale nenapínal – album Milokraj je inspirováno moravskou a českou lidovou hudbou, zpíváno je pak v češtině. Samozřejmě tvrdit, že zde oba muzikanti objevili Ameriku, by bylo scestné, jazz měl koneckonců k tradici a odkazu lidové hudby vždy více než blízko. Ostatně, byl to – v počátcích – jeden z jeho hlavních kořenů, není tedy divu, že se jazzoví muzikanti k lidové hudbě všemožné provenience rádi vracejí.

Nemá smysl, a není na to ani prostor, abych zde vypočítával příklady těchto ohlédnutí, za všechny snad pouze jeden, a to z domácí scény. V roce 1970 vyšlo album Týnom, tánom, na němž trumpetista Jaromír Hnilička a vibrafonista Karel Velebný velice citlivě, a přitom s patřičným jazzovým drajvem, zaranžovali české a moravské lidovky. Pikantní na tomto velice zdařilém albu, jež bohužel nevyšlo v reedici na CD, bylo sympatické konkurenční pnutí mezi oběma protagonisty: Hnilička byl totiž z Brna, Velebný z Prahy. Těžko říct, zdali i na Milokraji k něčemu podobnému docházelo, spíše ne. Pod všemi skladbami jsou podepsáni jak Töpferová, tak Liška, některé texty si napsala Marta Töpferová sama, další pak napsaly Anna Hodková, Věra Provazníková a Rita Erben.

Z jednotlivých skladeb je pochopitelně cítit moravská, eventuelně česká melodika, nápadná zvláště v pomalejších písních. Rozhodně sympatické je, že se ani Töpferová, ani Liška, ale ani další hudebníci, kteří se na album podílejí (kytarista David Dorůžka, houslista Stano Palúch a cimbálista Marcel Comendant) nesnaží nikoho přesvědčit, že jsou autentickou cimbálovou kapelou od Hradiště, naopak, jejich jazzová krev je stále cítit. Zvláště je to pak poznat v projevu Marty Töpferové, k jejímuž zpěvu by možná pravověrní folkloristé měli výhrady, ovšem snažit se jakkoli stylizovat a pokoušet se zpívat, jako kdyby prožila celý život někde na Horňácku, by vyznělo jako křeč. O to je přitom její projev, zdánlivě paradoxně, přesvědčivější.

A pokud jde o muzikanty, spojení jazzové a lidové inspirace je krásně slyšet například v kytarovém sólu Davida Dorůžky v písni Na lipovej stráni – jeho jazzové pojetí krásně ladí s „lidovým“ cimbálem i zpěvem a sborem mužských hlasů. Na místě je zmínit texty – opět vycházejí z lidové poetiky, nesnaží se však násilně ji nějak napodobovat, tematika je pak jasně odvozena od lidových zpěvů: láska hledaná, ztrácená, trápení v tom širém světě…

A tohle vše citlivě nejen podané, ale také nabídnuté v krásném obale s reprodukcí obrazu Adrieny Šimotové. Marta Töpferová mluvila v souvislosti s tímto albem o touze poznat, po tolika letech strávených v New Yorku, odkud vlastně je. Za sebe mohu říct, že přinejmenším hudebně se to nejen jí, ale všem, kteří se na vynikajícím albu Milokraj (již ten název!) podíleli, podařilo na výbornou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...