Dům básníka Petra Bezruče má přijít o souseda. Místní nesouhlasí

Nahrávám video

Olomoucký kraj plánuje zbourat takzvaný Bílý domek v Kostelci na Hané. Objekt sousedí se známějším Červeným domkem, kde žil a tvořil básník Petr Bezruč. Podle některých obyvatel města je však i Bílý dům významnou stavbou a jeho demolici odmítají. Na místě Bílého domu by podle kraje měla vzniknout odpočinková zóna.

Kraj nejprve plánoval opravit oba domky, pak však záměr přehodnotil. Záchrana Bílého domku podle vyjádření úřadu není finančně adekvátní jeho významu. „Je to finančně velice náročné. Červený domek má přece jenom větší historickou hodnotu hlavně díky osobnosti Petra Bezruče,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Kamila Navrátilová.

Někteří místní obyvatelé to však odmítají. „V Bílém domku bydleli paní Trnková, která ho Bezručovi pronajímala, a jeho sekretář a kamarád Antonín Pírek,“ připomíná Jiří Kastner, který v Bezručově ulici žije celý život a proti zbourání domu protestuje. Dokonce začal sbírat podpisy pod petici za zachování stavby, zatím jich však posbíral jen zhruba čtyři desítky.

„Samozřejmě nás trošku překvapilo, že se ten dům bude bourat. Ale je to asi podle finančních možností Olomouckého kraje jako majitele nemovitosti. Pokud by Bílý domek zůstal, je otázkou, jaké by bylo jeho využití,“ uvažuje starosta Kostelce na Hané František Horák (KDU-ČSL).

Podle plánu kraje v místě stávajícího Bílého domu vznikne odpočinkový prostor pro návštěvníky opraveného Červeného domku. V něm vznikne stálá výstava o životě a tvorbě Petra Bezruče, který zde bydlel od roku 1939 až do své smrtí v roce 1958. Práce mají začít už příští rok, kraj počítá s náklady ve výši čtyři a půl milionu korun.

Bezručův domek už není památkou, básník byl prý přeceňován

V Červeném domku byla už dříve expozice věnovaná Bezručovi. Její návštěvnost ale po roce 1989 prudce klesla a v posledních letech byla takřka nulová. Exponáty byly proto přemístěny do depozitu prostějovského muzea. Domek také roku 2015 vypadl ze seznamu nemovitých kulturních památek. O jeho vyřazení ze seznamu požádalo olomoucké hejtmanství, kterému se díky tomu uvolnily ruce pro jeho rekonstrukci.

Petr Bezruč
Zdroj: ČTK

Vyřazení domu ze seznamu kulturních památek posvětili odborníci z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu. „Památková hodnota (domu) je založena pouze na politickém významu v době zapsání. Svou architektonickou hodnotou není objekt výjimečný, jde o běžnou produkci z počátku 20. století s novodobými úpravami,“ stojí v zápisu památkářů. Podle nich byl Bezruč jako básník značně přeceňován, takže není nutné, aby domek byl nadále kulturní památkou.

Petr Bezruč, pravým jménem Vladimír Vašek, se narodil v roce 1867 v Opavě a zemřel v roce 1958 v Olomouci. Slezský básník byl oslavovaný komunistickým režimem pro plamennou bojovnost svých veršů. Napsal jedinou sbírku emocionálně silných Slezských písní. Literární historici dodnes spekulují o jejím autorství. Básník žil celý život osaměle, uzavíral se do sebe a nikdy se neoženil, ač jeho životem prošlo několik žen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
před 7 hhodinami

VideoV poezii na albu Fru Fru se najde každý muž s testosteronem

Skupina Fru Fru po třinácti letech vydala nové album. Na nahrávce s názvem Gramofonová deska zhudebnila verše Vítězslava Nezvala, Jana Skácela, Františka Ladislava Čelakovského nebo Alexandra Sergejeviče Puškina. Poezie přitom nebyla původním záměrem. „Hledal jsem zajímavá témata a zjistil jsem, že je už všechny napsali dobří básníci před sto lety,“ vysvětlil frontman Václav Bartoš. „Většina věcí je o lásce a o takovém pocitu, že jsem součástí něčeho, o čem dávno vím, ale přitom jsem nebyl schopný to napsat,“ dodal. „Každý muž, který má trošku testosteronu, se v tom vidí,“ míní.
před 8 hhodinami

Pardubické Postřižiny mají blíž k Hrabalovi než k Menzelovi

Dlouhé vlasy nezkrotné Maryšky, její rozvážný manžel, který se chce stát ředitelem pivovaru, a hlučný strýc Pepin. Do maloměstského života na začátku minulého století vrátily diváky Postřižiny podle románu Bohumila Hrabala. V premiéře hru uvedlo Východočeské divadlo v Pardubicích.
před 9 hhodinami

Kdo vraždil během Pražského povstání? Scenárista Vyprávěj napsal knižní krimi

Scenárista Rudolf Merkner, který stojí za seriálem Vyprávěj a za filmy Bobule či Rafťáci, se vrhl na zcela nový žánr. Napsal thriller Případ pražské bestie, ve kterém detektiv pátrá po sériovém vrahovi během Pražského povstání v roce 1945.
před 14 hhodinami

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
18. 10. 2026‌‌

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
18. 10. 2026‌‌

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.