Básník a písničkář Jakub Čermák, vystupující jako Cermaque, vydal nové album. Deska nazvaná Neboj vypráví o strachu, xenofobii, současné rozdělené společnosti, ale také o naději. Blíže ji představil sám autor v rozhovoru pro Události v kultuře.
Písničkář Jakub Čermák zahání strach folkem pro 21. století
Písně na albu zní hodně naléhavě. Která emoce je v nich silnější – strach, nebo naštvanost?
Ústředním tématem desky je určitě strach, ale jak už název naznačuje, měla by to být deska spíše útěšná. Deska strach vyslovující, ne negující, zároveň nějakým způsobem snad i nadějeplná. Obecně je na tomto albu dost zpracovávaného vzteku, vyvřívání něčeho, ale doufám, že strach není v emoci, spíše v tématu.
Máme tedy nahrávku brát jako výzvu postavit se obavám?
Nemusí to být nutně „postavit se“ strachu, může to být i nevěnovat tolik energie věcem, jako je strach, nebo lidem, kteří manipulují se strachem, s příběhy a obrazy, které jsou nám vnucované. Název desky byl zvolen tak, aby člověk strachu nevěnoval tolik pozornosti, protože jsou hezčí věci, na něž se může soustředit. Zároveň se ale ze svých strachů v textech vypisuju.
Co tedy bylo tím nejsilnějším impulsem?
Emocionálně reaguju na věci, které na mě nějakým způsobem naléhají. A za poslední tři čtyři roky na mě hodně naléhalo to, co se děje ve společnosti, způsob, jakým s tím určitý typ lidí manipuluje, takže vznikaly průběžně písničky, které se tohoto tématu nějak dotýkaly, a ty jsem pak dal dohromady.
Jak byste album charakterizoval hudebně?
Pro mě jako velkou radost. A žánrově – je to folk pro 21. století. Oproti mým předchozím deskám se mi poprvé podařilo v míře, která je mi sympatická i posluchačsky, zakomponovat také hodně elektroniky a tvůrčích hudebních prvků, což je zásluha spousty hostů.