Zemřel akademický sochař Olbram Zoubek, bylo mu 91 let. Svou tvorbou se řadí mezi nejvýraznější české figurální sochaře. Vytvořil mimo jiné i památník obětem komunismu na pražském Újezdě nebo posmrtnou masku Jana Palacha.
V 91 letech zemřel akademický sochař Olbram Zoubek
Události: Zemřel sochař Olbram Zoubek (zdroj: ČT24)
„Rád dělám sochy živé, které patří na déšť, mráz a vítr,“ říkal Zoubek, který se sám označoval tak trochu za řemeslníka. „Když něco člověk dělá, tak by snad měl myslet na to, že to vytrvá, aspoň nějakou dobu… Socha je výrobek, je kus architektury a architektura taky by měla trvat.“
Hlavním tématem jeho tvorby byla lidská figura. „Protáhlá těla soch v sobě nesou obecně platné symboly o existenci, vztazích, víře i svobodě. Svou tvorbou se Olbram Zoubek řadí mezi nejvýraznější české figurální sochaře druhé poloviny 20. století,“ uvedla Zuzana Tomanová z Městské galerie Litomyšl.
Do Zoubkova uměleckého života zasáhl konec 60. let, kdy vytvořil posmrtnou masku a náhrobek studenta Jana Palacha. „Říká se tomu výzva, tomu, co jsem cítil, když Jan Palach zemřel. Byl to takový předěl v mém životě, cítil jsem, že už se nedá žít jako předtím. Tak mě napadlo, že bych mohl poskytnout službu, kterou umí jen málo lidí, nebo je ochotno udělat málo lidí, tedy sejmout jeho posmrtnou masku,“ řekl loni.
Posmrtná maska Jana Palacha na budově Filozofické fakulty v Praze.
Kvůli své činnosti měl za komunistického režimu omezené možnosti veřejného působení, nemohl se živit vlastní tvorbou. Pracoval proto třeba jako restaurátor v Litomyšli, od roku 1974 tam strávil 17 sezon na restaurování zámeckých sgrafit. Od roku 1998 je ve sklepení stálá expozice více než stovky jeho soch, které sochař městu věnoval.
Po listopadu 1989 se aktivně podílel na demokratických změnách. Byl členem výtvarného odboru Umělecké besedy, uměleckého spolku vzniklého už v 19. století, jehož činnost byla v 90. letech obnovována po letech omezení práce besedy za komunismu.
GALERIE
Olbram Zoubek
Často se při tvorbě inspiroval vlastními prožitky, rodinou či vztahy k lidem okolo. Do ženských postav přenášel svou první manželku, sochařku Evu Kmentovou, ale i druhou ženu, galeristku Marii. V mužských pak nejednou promítal sám sebe. Velmi rád čerpal z mytologie a antického Řecka.
V roce 1996 byl oceněn státním vyznamenáním – medailí Za zásluhy I. stupně. V roce 2015 dostal ocenění a titul ministerstva kultury Rytíř české kultury.
Plastikou Toufara své dílo završil
Posledním dílem Olbrama Zoubka je plastika pátera Josefa Toufara, která byla odhalena letos v únoru v kostele v Zahrádce na Havlíčkobrodsku. Postavu faráře umučeného komunisty začal Zoubek tvořit po přečtení knih Miloše Doležala. „Tak mě to vzalo, že jsem si řekl, že to udělám. Pro sebe. A kdyby se to povedlo, tak bych ji věnoval do Číhoště nebo spíš do Zahrádky,“ uvedl před dokončením díla.
„Je to moje poslední velká socha. Už jsem svou velkou tvorbu uzavřel, tohle je poslední a jsem rád, že je tady, na tomhle důstojném místě,“ prohlásil po instalaci.
Olbram Zoubek tvořil od roku 1952 a aktivní byl až do konce života. Loni, kdy oslavil 90. narozeniny, uspořádal hned čtyři výstavy. Jeho největší retrospektivní výstava čítající okolo 300 exponátů se uskutečnila na přelomu let 2013 a 2014 v Jízdárně Pražského hradu, navštívilo ji 38 tisíc lidí. V současnosti mohou lidé vidět Zoubkovo dílo například na výstavách v kostele svatého Vavřince v Klatovech do 18. června nebo v Muzeu berounské keramiky v Berouně do 25. června.
Odešel velký umělec i velký člověk
S velkým zármutkem přijala zprávu o Zoubkově úmrtí mecenáška umění Meda Mládková. Zoubek patřil mezi její blízké přátele od konce 60. let, kdy začala jezdit do tehdejšího Československa, sdělil předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových Jiří Pospíšil. „Vážila si jej nejen jako umělce ale i pro jeho občanské postoje,“ uvedl.
Sochař Kurt Gebauer oceňuje hlavně Zoubkovu tvorbu ze 60. a 70. let, kdy Zoubek se svojí první ženou Evou Kmentovou pracovali na abstraktní figuraci. Zoubek tehdy podle Gebauera patřil spolu s Karlem Neprašem, Alešem Veselým a dalšími k sochařským vzorům.
Na Olbrama Zoubka zavzpomínal sochař Kurt Gebauer (zdroj: ČT24)
Na styl, kterým je známý, přešel Zoubek později po návštěvě Řecka. „Nějakým způsobem ho to inspirovalo k těm figurám, které jsou více známé, to jsou ty figury s drapérií a výraznými gesty,“ podotkl Gebauer v České televizi. To nejdůležitější podle něj Zoubek udělal v 60. a 70. letech. Zavzpomínal také, že v době před listopadovou revolucí v roce 1989 se v Zoubkově ateliéru scházela mezigenerační Nová skupina, která se vymezovala proti oficiální politice Svazu českých výtvarných umělců.
Za obrovskou ztrátu pokládá Zoubkův odchod ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který ho ocenil jako Rytíře české kultury. „Olbram Zoubek patřil mezi ty umělce, u kterých jsem si vážil vysoké míry profesionality a ryzosti morálního profilu,“ uvedl.
O tom, že Zoubek dokázal skloubit profesionalitu a morální kvality, napsal na Twitteru šéf lidovců Pavel Bělobrádek. „Nezbývá než říci - Děkujeme a nezapomeneme!“ uvedl prezidentský kandidát Jiří Drahoš. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se Zoubek nesmazatelně zapsal do dějin české kultury. „České umění dnes přišlo o jednu z nejvýraznějších osobností,“ napsal na Twitteru.
„U Petřína stojí sedm postav. První je celá, dalších ubývá. Čím méně těla, tím více smyslu. Velký sochař se dnes postavil za poslední z nich,“ uvedlo na Twitteru ministerstvo kultury s odkazem na podobu památníku obětem komunismu na pražském Újezdě.
Dokument z cyklu Výtvarnické konfese:
Vzpomínka na Olbrama Zoubka: Výtvarnická konfese (zdroj: ČT24)
Reportáž: Farář Toufar - poslední socha Olbrama Zoubka:
Reportáž: Farář Toufar - poslední socha Olbrama Zoubka (zdroj: ČT24)