Recenze: Salazarova pomsta naviguje Piráty z Karibiku ve stylu skvělé jedničky

Gore Verbinski před čtrnácti lety brilantně zvedl kotvy a resuscitoval subžánr pirátského filmu. Ale když začala jít jeho série ke dnu – o čemž po Marshallově „čtyřce“, tonoucí na vlnách podivna, byli mnozí přesvědčeni – chopil se kormidla dánský tandem Joachim Rønning a Espen Sandberg. A ten v současné „pětce“ naviguje Černou perlu, Umírajícího racka a další pirátské kocábky z mělčin průměrnosti zpět do mateřského přístavu opulentního pirátskému blockbusteru.

Už se zdálo, že doba mořských vlků z Tortugy, pirátů s dřevěnou nohou, papouškem na rameni a mapou ukrytého pokladu za košilí definitivně skončila. Že už nikdo nebude unášet dcery ostrovních guvernérů, bojovat o čest, mstít staré křivdy, šermovat na palubách nasáklých rumem a krví, potápět královské lodě a vybírat zlato ze španělských korábů.

Karibikem už nebude křižovat Errol Flynn nebo Douglas Fairbanks na galeonách, fregatách, šalupách a brigách pod zlověstnou černou vlajkou a po Johnu Silverovi, kapitánu Bloodovi, Černém korzárovi a Sandokanovi zbyde jen nostalgická vzpomínka a pár filmů pro pamětníky.

Když se v roce 1995 stal Ostrov hrdlořezů největší filmovou kasovní katastrofou všech dob, vypadalo to, že je to konec nejen produkční společnosti Carolco Pictures a Geeny Davisové, ale také celého žánru, do kterého žádný soudný producent už nevrazí ani cent.

Ale to neznáte producentský parní válec jménem Jerry Bruckheimer! Jeho projekt Pirátů z Karibiku (Prokletí Černé perly, Truhla mrtvého muže, Na konci světa, Na vlnách podivna a Salazarova pomsta) charakterizují megarozpočty, megastopáže a mega akční show, která spíše než na kvalitní děj sází na vizuální kouzelníky z ILM a ujeté pitvoření Johnnyho Deppa.

Platí to také o Salazarově pomstě, která přichází právě do kin s triviálním konceptem: Všichni chtějí Poseidonův trojzubec, všichni jdou po krku Jacku Sparrowovi a všichni čekají na Deppovy pirátské klauniády, které sice už nikoho neohromí, ale přesto si je nikdo netroufne vynechat.

Kromě kapitána Barbossy a anglického královského námořnictva mu jde tentokrát po krku hlavně hororově plesnivý kapitán démonické lodi nemrtvých Salazar, kdysi vyhlášený lovec pirátů a čistič moří. Kdysi se setkali u Ďáblova trojúhelníku, kde začínající pirát Jack Sparrow vzal Salazarovi vše a naplnil ho nezměrnou bolestí a zlobou.

Zombie žraloci a zakleté koráby

Mořím teď vládnou mrtví a ti si jdou nesmlouvavě pro Jacka, kterého může zachránit (i když není jasné jak a proč) jen Poseidonův trojzubec. Nemá loď ani posádku, a když prochlastá svůj proslulý kompas a osvobodí tak Salazara a jeho zabijáky z věčného stínu, vypadá to na jeho poslední dobrodružství. A možná i poslední šanci ikonické série, protože sázka na norské režijní duo Rønning a Sandberg (Kon-Tiki) a nevyzpytatelně lavírujícího scenáristu Jeffa Nathansona (Poslední výstřel) rozhodně nebyla sázka na tutovku. Ale nakonec to dali a Jack Sparrow mohl z podpalubí opět hrdě vylézt na kapitánský můstek Černé perly.

Smysluplný děj je tu všem u paty, protože tohle je hlavně zábavná, našlapaná, akční fantasy jízda za Poseidonovým trojzubcem, s velkolepou výpravou a oslňujícími triky.

Otevírá se tu moře k Poseidonovu hrobu, závodí se zombie žraloky, za nimiž po vodní hladině sprintují monstrózní nemrtví, zakletá loď se rozevírá jako přízrak z hlubin. A navíc se zdá, že i hnusná pirátská držka dokáže zplodit anděla. Co byste chtěli víc?

Jerry Bruckheimer není škudlil (a proč taky, když čtyři miliardy za čtyři díly jsou doma), takže neuvěřitelných 320 milionů dolarů, které do Salazarovy pomsty nasypal, teď možná začínají vydělávat na pátou, protože na filmu je proklatě vidět, za co se utratily. Děj je sice řídký a děravý jako nečištěný pirátský předkus, ale forma pirátské fantasy je úžasná.

Staronovému castingu vévodí démonický vidlák Salazar alias téměř se rozkládající Javier Bardem (na jehož úchylné výstupy jsem se vždycky těšil) a který uděluje milost vždy jen jedinému muži, aby o něm měl kdo vyprávět, a pak spolehlivý mizera Barbossa Geoffreyho Rushe, který je schopný se spojit i s ďáblem, aby dosáhl svého.

Stále stejně šaškující a právě tím už prudící a ničím dalším nepřekvapující pirátský pošuk Johnny Depp (ve standardní i počítačem skvěle omlazené verzi) je tu spíše jako součást značky. A noví protagonisté nedotažené romantické lajny Kaya Scodelariová a vymydlený Brenton Thwaites sice předstírají, že jsou důležití, ale jsou spíše do počtu. Někde v těch barvitých vodách pirátské herecké party se můžete pokusit objevit i brutálně zamaskovaného Paula McCartneyho.

Pro Jacka si jdou mrtví, ale série žije dál. Zvedla kotvy, napnula plachty a podle starých osvědčených not slibně vyrazila v brázdě „jedničky“. A to je dobře! Johoho, ať teče rum!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 4 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 5 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 6 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 9 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 16 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
včera v 20:36

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...