Rolling Stones se vrací ke svým kořenům a lásce k blues. Svůj návrat dávají najevo novou deskou – novým studiovým albem po více než deseti letech. Vyšlo 2. prosince, fanoušci si na něm ale neposlechnou žádné nové písně. Kapela nahrávku nazvanou Blue & Lonesome sestavila ze skladeb chicagské bluesové scény poloviny minulého století. Do světa zároveň vypustila i první videoklip, v němž herečka Kristen Stewart pěkně šlápla na plyn.
„Toto album je manifestem čistoty jejich lásky k dělání muziky, přičemž blues je pramenem všeho, co dělají,“ tvrdí koproducent desky Don Was. Podle hudebního publicisty Ondřeje Bezra takový návrat není nelogický. „Rolling Stones začali jako bluesová kapela, vzešli z kvasu britské bluesové scény začátku 60. let,“ připomíná. „Ale takhle čistě bluesovou desku nikdy za celých padesát let existence nenatočili.“
Dvanáct skladeb nahráli Rolling Stones během pouhých tří dní loni v prosinci v Londýně a smyslem prý bylo být co nejspontánnější. „Tři dny jsou pro kapelu této velikosti hodně málo, za tu dobu málokterá kapela tohoto typu stačí vůbec postavit ve studiu aparaturu. Údajně nahrávali všichni najednou, v podstatě metodou takové jam session, a do dvou písniček pozvali Erica Claptona, svého starého kamaráda, který míchal svoji nahrávku ve vedlejším studiu,“ přiblížil vznik desky Bezr.
Kapela na album vybrala tucet coververzí bluesových písní. „Od muzikantů a skladatelů takzvané chicagské bluesové scény,“ upřesnil Bezr. „To znamená elektrického blues čtyřicátých a padesátých let, hudebníků většinou sdružených kolem chicagského vydavatelství The Chess Records, jako byli největší bluesový hitmaker Willie Dixon, fenomenální hráč na foukací harmoniku Little Walter či Chester Burnett, známý jako Howlin' Wolf.“
Bylo to OK?
Recenze zatím novinku hodnotí jako poměrně povedenou. The Guardian například svůj dojem shrnul takto: „Poslední, co slyšíte na albu, je, jak se Mick Jagger nejistě ptá: Bylo to OK? A odpověď na jeho otázku zní bez výhrad: Ano, je to víc než v pořádku. Což není něco, co lze říci o mnoha albech Stonů za posledních třicet let.“
Podle The Telegraph kapela známým písním dodala vlastního ducha, z něhož je znát nadšení a propojenost všech členů skupiny. Jízlivou poznámku si naopak neodpustil americký deník The New York Post. Album podle něho „zavání teambuildingem“, protože vztahy mezi muzikanty v posledních letech nebyly nejlepší. List dodal, že deska se dobře poslouchá také proto, že skladby bluesových velikánů jsou jednou z mála věcí, která dokáže srovnat kolosální ega čtyř hudebníků.
Fanoušci Rolling Stones novinku naživo zřejmě hned tak neuslyší. Ne proto, že kapela momentálně není na turné, ale proto, že skladby z ní se podle Stonů na velká pódia příliš nehodí.
