Praha - Požár pražského Veletržního paláce v roce 1974 inspiroval výtvarníka Dominika Langa k vytvoření uměleckého díla s názvem Šetření příčiny. Mladý výtvarník se v něm zamýšlí nad tím, jak mohlo být torzo budovy využito po požáru. Instalace je od 7. září vystavena ve Veletržním paláci.
Umělec se pokouší svým dílem evokovat tehdejší situaci. „Řešilo se, co s tou budovou. Zbavit se jí? Úplně jí zbourat? Byla i spousta jiných možností. Shodou okolností se objevila Národní galerie, která měla spoustu dobrých nápadů. Proto mi přišlo nejzajímavější vrátit se k bodu nula, a ani ne tak formou diskuzí jako spíše formou živého otevřeného díla,“ řekl Lang.
Podobně jako v několika posledních Langových výstavních projektech i zde hraje klíčovou roli konfrontace diváka s galerijním prostorem. Lang chtěl původně do prostor galerie přenést svůj výstavní projekt Spící město, s nímž vloni úspěšně reprezentoval Česko na Bienále v Benátkách.
Podle kurátorky Heleny Musilové ale nešlo benátskou instalaci mechanicky přenést do jiného výstavního prostoru. Dvaatřicetiletý umělec se tak zaměřil přímo na prostory funkcionalistického paláce.
„Podle nás stojí za to, vrátit Veletržní palác znovu do hry. Je to budova, která nemá ve střední Evropě obdoby. Chceme ukázat, že má velký potenciál a že je to místo, kam stojí za to chodit,“ uvedla kurátorka.
Výstava, která potrvá do 4. listopadu, bude mít i pestrý doprovodný program. Během tří sobotních odpolední se chce výtvarník sejít s pamětníky událostí, hasiči, architekty a kurátory, kteří mají o požáru a situaci po něm co říct.
„Budeme hledat různé interpretace, co bylo, co mohlo být,“ uvedl umělec. Na besedách budou k dispozici i dobové fotografie, texty či zprávy z novin. Program bude propojovat diskuzi, komentovanou prohlídku a tvůrčí workshop. Speciální ateliér je připraven i pro děti.
Brazilské umění, Theodor Pištěk, Alena Kupčíková
Dalšími projekty, které bude Veletržní palác v nové sezoně hostit, jsou současné brazilské umění, souhrnné dílo Theodora Pištěka nebo výstava Aleny Kupčíkové. Výstavní kolos se však podle umělců proměňuje jen pomalu. „Často nejde jenom o ekonomickou vyváženost a počty návštěvníků, spíše jde o ideové směrování,“ říká na adresu galerie Lang.
Už více než rok chybí instituci klíčový ředitel sbírek současného umění. „Měl jsem mnoho jednání s potencionálními kandidáty. Problém byl v tom, že měli buď jiné závazky, anebo se necítili na tak zodpovědnou funkci,“ říká k tomu generální ředitel Národní galerie Vladimír Rösel.
Galerie nyní vypsala výběrové řízení rovnou na dvě funkce – na ředitele sbírky a na docela nové místo hlavního kurátora. Rozhodnutí by mělo padnout do konce října.
