Miluji outsidery, přiznává ruská „zrádkyně“ Ljudmila Ulická

Nahrávám video

Čtenáři a kritiky uznávaná, ale ruským režimem zatracovaná spisovatelka Ljudmila Ulická osobně představila v Praze svou poslední knihu. Zelený stan zastřešuje osudy tří ruských disidentů po smrti Stalina. Během pražské diskuse autorka uklidňovala čtenáře, že literaturu v Rusku nikdo necenzuruje. Dodala ale, že jiná situace panuje ve sdělovacích prostředcích.

Ulická (* 1943) se narodila v židovské rodině v baškirském městečku Davlekanovo, oba její dědečkové prošli stalinskými lágry a vyhnanstvím. Vystudovala genetiku, ale poté, co byla laboratoř, v níž pracovala, v roce 1970 zavřena kvůli šíření samizdatu, opustila přírodovědu a začala se víc věnovat literatuře. 

„Co se děje teď, je historie“

Ve svých dílech se dotýká tabuizovaných nebo popíraných témat - stalinských lágrů, deportace menšin či boje za povolení potratů v poválečném Sovětském svazu. V románu Zelený stan (v originále vyšel v roce 2010) se věnuje osudům lidí kolem samizdatu. „Poskládala jsem je jako puzzle,“ říká o jednotlivých příbězích Ulická. „Použila jsem hodně z osudů mých přátel, někteří z nich už nejsou naživu,“ prozradila. Pod vlastním jménem tu vystupuje například autor Souostroví Gulag Alexandr Solženicyn nebo básnířka Natalia Gorbaněvská.

Miluji outsidery. Kdysi jsem taky byla na okraji. Teď jsem mainstream, což mi nedělá radost. Ve skutečnosti mě zajímá obyčejný člověk, neúspěšný. Ne ten, co buduje kariéru a jen konzumuje. Spíše mě zajímá něžný a zranitelný jedinec nebo ten, co slouží jiným a obětuje se.
Ljudmila Ulická
Zelený stan
Zdroj: Paseka

Zelený stan je pro mě spíše historie mého života než historický román. I to, co se děje teď, je historie mého života. Určitá hesla a témata, která zaznívala v šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých letech, zaznívají teď také a jsou aktuální,“ tvrdí. „Je zřejmé, že stát nevnímá potřeby lidí, jak a jakým směrem se ubírat dál. Proto lze tu dobu srovnávat se současností.“ 

„Možná jsem už všechno napsala“

Ljudmila Ulická patří mezi velké kritiky současné vlády. Poté, co vystoupila spolu s dalšími autory proti ruským zásahům na Ukrajině, byla označena za zrádkyni. „Netrpím kvůli tomu, že nemám dobrý vztah s vládou,“ říká ale. „Oni si mě nevšímají, já si jich také nevšímám. Ale studuji je a zkoumám a oni, sláva bohu, si mě pohlídají jen občas. Takže mě to vůbec neobtěžuje.“ 

Její knihy sbírají ceny, přeloženy byly do více než 35 jazyků. Zelený stan je ale podle autorky přesto jejím posledním románem. „Už nechci psát romány, protože jsem unavená,“ vysvětluje. „Je to strašně těžká práce. Na konci října v Rusku vyšel můj poslední román. Možná už jsem všechno napsala.“

Čeští čtenáři mohou z překladu znát její román Daniel Stein, překladatel (2012) a povídkovou sbírku Ženské lži (2013). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 8 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 22 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
včera v 14:23

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
včera v 10:32

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.