Je zvrhlé mít sex s Peterem, zvláště když je hezký, vášnivý a chytrý? Margaret si to nemyslí. Jenže Peter není člověk, ale delfín. A Margaret se ho pokouší naučit mluvit. Od tohoto příběhu podle skutečné události očekávejte rozporuplnou směsici pocitů, které vám v hlavě rozkliknou tisíce myšlenek. Opírají se o tak mistrný výkon herců a z takové blízkosti, že když se na scéně pražského divadla A studio Rubín vynoří Zvrhlá Margeret v neoprénové kombinézea a ploutvích, divák zneklidní, že plavat bude muset s delfínem možná i on.
Recenze: Zvrhlá Margaret je plná citu
Díky projektu NASA skutečně k podobnému experimentu v šedesátých letech došlo. Dvakrát denně musel delfín Peter na hodiny angličtiny od zarputilé Margaret Lovattové. A ta s ním, jak upřesnila režisérka inscenace Anna Petrželková, „navázala takový pikantní, až nevídaný vztah, jednalo se i o sexuální náklonnost“.
Odvrácená strana hry
K napsání hry Zvrhlá Margaret tedy Tomáše Dianišku inspiroval reálný příběh. Prvotní myšlenka nejprve může působit jen jako povrchní zábavná hříčka, podpořená vtipnými vstupy vedoucího vědce v podání herce Tomáše Kobra, jehož postava se stále více noří do světa halucinogenní drogy LSD. Jenže postupně se začíná vynořovat i odvrácená strana tváře hry. A ta je například i o tom, jak vnímají jiní zúčastnění osobnost Margaret, ztvárněnou Lenkou Krobotovou, která je chvílemi až posedlá touhou naučit mluvit delfína.
Zvrhlá Margaret
Ale pod tou „neoprénovou kombinézou“ se ve skutečnosti skrývá malá nejistá holka, která se uklidňuje žvýkáním všudypřítomné žvýkačky a sní a touží. A která má tak sugestivní mimiku a gesta, že když jí něco bolí nebo trápí, je to citelné i pro každého v hledišti. Milostné hrátky mezi ní a delfínem, podbarvené neustálou vědeckou snahou naučit delfína mluvit, jsou velmi smyslně procítěné. Zvláště pak v těchto chvílích exceluje herec Václav Neužil. Ten se do role delfína skutečně zcela „položil“.
Vtipné, ale nejen to
Vtipné sólo výstupy jednotlivých herců jsou opravdu zábavné a odlehčí celkový příběh, který nakonec zase tak jednoduchý není. A tak třeba nezapomenutelná scéna, kdy delfín Peter provádí velmi rychlé kopulační pohyby o stěnu, vyvolává nejdříve smích, postupně ale přechází spíše do otázek, kde jsou vlastně hranice vnímání a určité „normálnosti“.
Zvrhlá Margaret
Optimistický konec proto nečekejte. Vědec, pod jehož dohledem výzkum probíhal, propadl LSD a život savců ho přestal zajímat. Margaret Lovattová následně u prázdné nádrže pochopí, že delfína Petera odvezli neznámo kam. A delfín, který se ocitl ve službách neúprosného cvičitele, se trápí. A protože delfíni nedýchají automaticky a každý nádech je vědomým úsilím, Peter z tragického žalu po milované ženě další nádech nakonec neudělá…
O to více však autor probudí myšlenku na to, co je vlastně v životě podstatné. „Hra o lásce mezi ženou a delfínem, může znít perverzně a je to perverzní, ale zároveň mi to přijde plný citu, a možná většího citu, než jsou lidé schopní dávat sami sobě,“ domnívá se Václav Neužil alias delfín.
Nejbližší představení Zvrhlé Margaret můžete v divadle A studio Rubín zhlédnout 1. listopadu.
Zvrhlá Margaret v A studiu Rubín (zdroj: ČT24)