Baroko coby bestseller

Zcela nové dílo, věnované barokní architektuře v Čechách, má přes svoji poměrně vysokou cenu (1200 Kč) a značný rozsah (takřka 800 stran) nečekaný úspěch mezi zájemci a čtenáři. Ten je důkazem, že se jedná o konstantně přitažlivé a vděčné téma; jako přidaná hodnota samozřejmě působí i kvalita a rozsah díla.

Publikace, jejíž celý název zní Barokní architektura v Čechách, vznikla vlastně na popud dnes již zemřelého profesora Mojmíra Horyny, který svým zájmem o poměrně dlouho edičně opomíjené téma doslova infikoval hlavní autory celého díla. Ti vytvořili, jak je vidět z ohlasů, potřebnou práci, zdárně doplňující doposud zveřejněná a citovaná bádání.

Pojali také celý projekt spíše jako sborník ucelených jednotlivých textů od celkem čtrnácti autorů, kteří se věnovali jednotlivým časovým obdobím barokní tvorby a realizacím na našem území, a tím také logicky i jednotlivým slavným tvůrcům. Neoddělitelnou součástí díla je samozřejmě velmi vděčná a rozsáhlá část obrazová (autory fotografií byli hlavně Vladimír Uher a Martin Micka, svoji roli hrají nově zveřejněné materiály nejrůznějších vědeckých institucí).

Potřebným úvodem a vlastně i průběžně se prolínajícími komentáři obdařil knihu Vít Vlnas, který nejen uvádí jednotlivá časová období barokní tvorby do jasných dalších bohatých souvislostí, zejména dějinných, čímž myslíme jasně ekonomicko-politických, ale propojuje dílo pro čtenáře nezbytným dějovým tokem, pomáhajícím ke zvládnutí faktograficky přebohatého textu. Vlnas se v úvodu znovu vrací, s potřebným odstupem a nadhledem, ke stále oživovanému tématu národního otupení a poroby v době rekatolizace, probíhajícím v jasným vazbách a souvislostech s rozkvětem baroka v českém veřejném prostoru. Pečlivě cituje oba proudy převládajících názorů, které se českou vědou i veřejným míněním prolínají po celé dvacáté století.

Editoři Petr Macek, Richard Biegel i Jakub Bachtík zjevně dostáli svému gigantickému úkolu. Jednotlivé v publikaci vydané texty mají stejnorodý jazyk, cíleně zaměřený k tématům, čtenář nemá pocit, že se probírá pracemi tolika rozdílných autorů, ústřední vděčné téma je dostatečně jasným rámcem všech sdělení. Čím se samozřejmě autoři po právu chlubí, je to, že se podařilo doposud známé podklady o barokním období dále rozšířit o nové informace, jasně obohacující naše všeobecné znalosti. Sekundárním zážitkem je určitý pocit hrdosti a uspokojení nad zjevně viditelným dobrým stavem pečlivě udržovaných interiérů, staveb i jednotlivých uměleckých děl, v knize uvedených a představených.

Publikace vyznívá jednoznačně jako oslava nesmírného bohatství, které české baroko znamenalo a znamená v českém prostoru a nepřímo i v myšlení a další tvorbě. Vydavatel realizoval skutečný ediční počin roku. Je velkou škodou, že dílo nebylo uvedeno v ještě alespoň jedné jazykové mutaci, protože automaticky dochází k jeho znevýhodnění. Evropská i světová věda zpřístupnění takto dokonalého badatelského a edičního počinu samozřejmě vyžaduje.

Barokní architektura v Čechách, editoři Petr Macek, Richard Biegel a Jakub Bachtík, fotografie Vladimír Uher a Martin Micka. Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2015.

44 minut
Barokní architektura v knize
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 19 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...