Mallory se rve za takový normální život

Říká si Mallory. Přezdívku prý dostala podle hrdinky filmu Takoví normální zabijáci, protože je stejně jako ona „rváčka“. Časosběrný dokument Heleny Třeštíkové ukazuje, že především rváčka sama se sebou, se svým životem a sociálními větrnými mlýny. Snímek Mallory získal na letošním karlovarském festivalu Křišťálový glóbus pro nejlepší dokument, do kin vstupuje 23. července. Vznikl v koprodukci České televize.

Mallory se z „one man dokumentů“ Heleny Třeštíkové vymyká. Nenapravitelný recidivista René, životem zkoušená Marcela nebo v drogovém sebedestruktivním kolotoči uvízlá Katka mají jedno společné - z filmové verze jejich příběhů se zdá, že se z bludného kruhu nikdy nevymaní. Zvláště ke srovnání s Katkou osud Mallory svádí - obě propadly drogové závislosti, obě se staly matkami. Katce ale ani tenhle impuls nestačil k resuscitaci vlastního života, na rozdíl od Mallory, která těhotenství jako začátek nového života brala - i toho svého.

Třeštíková i diváci Mallory potkávají až v době, kdy drogy odstřihla. Její příběh je příběhem návratu zpátky do „normálu“, a Mallory za její rozhodnutí nečeká žádná katapultace s měkkým přistáním, ale občas až sisyfovské pachtění o každý centimetr. „Nečekala jsem, že se v životě bez drog budu tak bát,“ říká Mallory v jedné své výpovědi, kterou Třeštíková nechala v dokumentu bez střihu. „S drogou se jen bojíš absťáku, ale jinak nemáš hlad, není ti zima, nemáš city. Drogy ti poskytují jistotu, to, co je kolem, se tě netýká.“

Film o Mallory méně zasahuje terč divácké citlivosti k tragickým lidským osudům, jako třeba v případě Katky nebo Marcely, které vyvolávaly pocit beznadějnosti. Mallory je dokumentem o naději navzdory - navzdory ne úplně fungující rodině, ne zrovna výstavní minulosti, partnerům, kteří se ukazují jako kopírované omyly, a kafkovskému sociálnímu systému. Mallory nelze upřít snahu hrát podle pravidel byrokratického aparátu (například po většinu času má práci, přestože jejím „domovem“ je sotva pojízdný autovrak), ale ten ji přesto vhání často do velmi absurdních situací. 

Tvůrci by proto rádi - podobně jako dokument Šmejdi, který pomohl změnit legislativu a omezit podvody při předváděcích akcích - vyvolali diskusi o funkčnosti sociálního systému pro podobné případy, jakým je Mallory. Jednat začali už s neziskovými organizacemi i ministerstvem.

Nahrávám video
Premiéra dokumentu Mallory
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 11 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...