Baroko coby bestseller

Recenze - Zcela nové dílo, věnované barokní architektuře v Čechách, má přes svoji poměrně vysokou cenu (1200 Kč) a značný rozsah (takřka 800 stran) nečekaný úspěch mezi zájemci a čtenáři. Ten je důkazem, že se jedná o konstantně přitažlivé a vděčné téma; jako přidaná hodnota samozřejmě působí i kvalita a rozsah díla.

Publikace, její celý název zní Barokní architektura v Čechách, vznikla vlastně na popud dnes již zemřelého profesora Mojmíra Horyny, který svým zájmem o poměrně dlouho edičně opomíjené téma doslova infikoval hlavní autory celého díla. Ti vytvořili, jak je vidět z ohlasů, potřebnou práci zdárně doplňující doposud zveřejněná a citovaná bádání.

Pojali také celý projekt spíše jako sborník ucelených jednotlivých textů od celkem čtrnácti autorů, kteří se věnovali jednotlivým časovým obdobím barokní tvorby a realizacím na našem území, a tím také logicky i jednotlivým slavným tvůrcům. Neoddělitelnou součástí díla je samozřejmě velmi vděčná a rozsáhlá část obrazová (autory fotografií byli hlavně Vladimír Uher a Martin Micka, svoji roli hrají nově zveřejněné materiály nejrůznějších vědeckých institucí).

Potřebným úvodem a vlastně i průběžně se prolínajícími komentáři obdařil knihu Vít Vlnas, který nejen uvádí jednotlivá časová období barokní tvorby do jasných dalších bohatých souvislostí, zejména dějinných, čímž myslíme jasně ekonomicko-politických, ale propojuje dílo pro čtenáře nezbytným dějovým tokem, pomáhajícím ke zvládnutí faktograficky přebohatého textu. Vlnas se v úvodu znovu vrací, s potřebným odstupem a nadhledem, ke stále oživovanému tématu národního otupení a poroby v době rekatolizace, probíhajícím v jasným vazbách a souvislostech s rozkvětem baroka v českém veřejném prostoru. Pečlivě cituje oba proudy převládajících názorů, které se českou vědou i veřejným míněním prolínají po celé dvacáté století.

Editoři Petr Macek, Richard Biegel i Jakub Bachtík zjevně dostáli svému gigantickému úkolu. Jednotlivé v publikaci vydané texty mají stejnorodý jazyk, cíleně zaměřený k tématům, čtenář nemá pocit, že se pobírá pracemi tolika rozdílných autorů, ústřední vděčné téma je dostatečně jasným rámcem všech sdělení. Čím se samozřejmě autoři po právu chlubí, je to, že se podařilo doposud známé podklady o barokním období dále rozšířit o nové informace, jasně obohacující naše všeobecné znalosti. Sekundárním zážitkem je určitý pocit hrdosti a uspokojení nad zjevně viditelným dobrým stavem pečlivě udržovaných interiérů, staveb i jednotlivých uměleckých děl, v knize uvedených a představených.

Publikace vyznívá jednoznačně jako oslava nesmírného bohatství, které české baroko znamenalo a znamená v českém prostoru a nepřímo i v myšlení a další tvorbě. Vydavatel realizoval jednoznačně ediční počin roku. Je velkou škodou, že dílo nebylo uvedeno v ještě alespoň jedné jazykové mutaci, protože automaticky dochází k jeho znevýhodnění. Evropská i světová věda zpřístupnění takto dokonalého badatelského a edičního počinu samozřejmě vyžaduje.

Barokní architektura v Čechách, editoři Petr Macek, Richard Biegel a Jakub Bachtík, fotografie Vladimír Uher a Martin Micka. Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 13 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 14 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 18 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 20 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...