Baroko coby bestseller

Recenze - Zcela nové dílo, věnované barokní architektuře v Čechách, má přes svoji poměrně vysokou cenu (1200 Kč) a značný rozsah (takřka 800 stran) nečekaný úspěch mezi zájemci a čtenáři. Ten je důkazem, že se jedná o konstantně přitažlivé a vděčné téma; jako přidaná hodnota samozřejmě působí i kvalita a rozsah díla.

Publikace, její celý název zní Barokní architektura v Čechách, vznikla vlastně na popud dnes již zemřelého profesora Mojmíra Horyny, který svým zájmem o poměrně dlouho edičně opomíjené téma doslova infikoval hlavní autory celého díla. Ti vytvořili, jak je vidět z ohlasů, potřebnou práci zdárně doplňující doposud zveřejněná a citovaná bádání.

Pojali také celý projekt spíše jako sborník ucelených jednotlivých textů od celkem čtrnácti autorů, kteří se věnovali jednotlivým časovým obdobím barokní tvorby a realizacím na našem území, a tím také logicky i jednotlivým slavným tvůrcům. Neoddělitelnou součástí díla je samozřejmě velmi vděčná a rozsáhlá část obrazová (autory fotografií byli hlavně Vladimír Uher a Martin Micka, svoji roli hrají nově zveřejněné materiály nejrůznějších vědeckých institucí).

Potřebným úvodem a vlastně i průběžně se prolínajícími komentáři obdařil knihu Vít Vlnas, který nejen uvádí jednotlivá časová období barokní tvorby do jasných dalších bohatých souvislostí, zejména dějinných, čímž myslíme jasně ekonomicko-politických, ale propojuje dílo pro čtenáře nezbytným dějovým tokem, pomáhajícím ke zvládnutí faktograficky přebohatého textu. Vlnas se v úvodu znovu vrací, s potřebným odstupem a nadhledem, ke stále oživovanému tématu národního otupení a poroby v době rekatolizace, probíhajícím v jasným vazbách a souvislostech s rozkvětem baroka v českém veřejném prostoru. Pečlivě cituje oba proudy převládajících názorů, které se českou vědou i veřejným míněním prolínají po celé dvacáté století.

Editoři Petr Macek, Richard Biegel i Jakub Bachtík zjevně dostáli svému gigantickému úkolu. Jednotlivé v publikaci vydané texty mají stejnorodý jazyk, cíleně zaměřený k tématům, čtenář nemá pocit, že se pobírá pracemi tolika rozdílných autorů, ústřední vděčné téma je dostatečně jasným rámcem všech sdělení. Čím se samozřejmě autoři po právu chlubí, je to, že se podařilo doposud známé podklady o barokním období dále rozšířit o nové informace, jasně obohacující naše všeobecné znalosti. Sekundárním zážitkem je určitý pocit hrdosti a uspokojení nad zjevně viditelným dobrým stavem pečlivě udržovaných interiérů, staveb i jednotlivých uměleckých děl, v knize uvedených a představených.

Publikace vyznívá jednoznačně jako oslava nesmírného bohatství, které české baroko znamenalo a znamená v českém prostoru a nepřímo i v myšlení a další tvorbě. Vydavatel realizoval jednoznačně ediční počin roku. Je velkou škodou, že dílo nebylo uvedeno v ještě alespoň jedné jazykové mutaci, protože automaticky dochází k jeho znevýhodnění. Evropská i světová věda zpřístupnění takto dokonalého badatelského a edičního počinu samozřejmě vyžaduje.

Barokní architektura v Čechách, editoři Petr Macek, Richard Biegel a Jakub Bachtík, fotografie Vladimír Uher a Martin Micka. Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 6 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 7 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...