Václav Stratil Nedělá nic. Vystavuje ale i jiné práce

Brno – Tvorbu všestranného výtvarníka Václava Stratila vystavila Moravská galerie v Brně. Průřezová expozice za posledních 16 let umělcovy tvorby je tradičně spojena s Cenou Michala Ranného, kterou Stratil získal loni. Výstava v Pražákově paláci nese název Nedělám nic a jiné práce.

„Širší kulturní veřejnost obvykle zná pouze extrovertní a provokativní polohu Stratilovy práce. Záměrem retrospektivy je nastínit její rozsah a mnohostrannost,“ vysvětlil kurátor výstavy Jiří Ptáček, podle něhož ve Stratilově díle nechybí ani intimní rozměr, duchovnost a humor. I proto výstavu rozdělil na dvě poloviny - v jedné představuje introvertní a výrazově úspornou rovinu Stratilovy tvorby, v druhé tu extrovertní.

Všechny tvůrčí polohy čtyřiašedesátiletého výtvarníka dokumentují nejen malby, ale i kresby, fotografie nebo stylizované autoportréty. „Malbě jsem se začal důsledně věnovat až v Brně,“ uvedl Stratil, který se v jihomoravské metropoli usadil v roce 1998. Tehdy začal učit na Fakultě výtvarných umění a nacházel nové cesty uměleckého vyjádření. Právě na období brněnské tvorby se výstava zaměřuje.

2 minuty
Václav Stratil hovoří o své tvorbě
Zdroj: ČT24

Václav Stratil se narodil v roce 1950 v Olomouci, většinu 80. a 90. let strávil v Praze, poté přesídlil do Brna. Na brněnské fakultě výtvarných umění vedl ateliér kresby a později ateliér intermédií. Věnuje se konceptuální tvorbě, kresbě, malbě, fotografování a performancím. Odborníci hodnotí jeho projev jako syrový, drzý, často ostře společensky angažovaný, ale také vtipný a hravý. Má za sebou desítky výstav v České republice i zahraničí. Poznávacím znamením jeho malířské tvorby je opakující se motiv lišky.

Cena Michala Ranného nese jméno předčasně zemřelého malíře, představitele české lyrické abstrakce. Jednou za dva roky ji uděluje Moravská galerie významné osobnosti, která je po formální i obsahové stránce obohacením české vizuální kultury a jejíž dílo a myšlení výrazně ovlivňuje nastupující generaci umělců. Prvním laureátem Ceny Michala Ranného byl Dalibor Chatrný, následovali Miroslav Šnajdr starší, Stanislav Kolíbal, Vladimír Skrepl, Milena Dopitová a Daniel Balabán. V případě Stratila odborná porota zvláště ocenila jeho přínos pro brněnské umělecké prostředí a vlivné pedagogické působení.

Expozice v Moravské galerii potrvá do 16. srpna, na podzim bude mít reprízu v pražské Galerii Futura, kurátor ale chystá dílčí změny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...