Příběh ukradených obrazů: Emil Filla se vrátil na zámek v Peruci

Výstavní síň Emila Filly na zámku v Peruci na Lounsku se v pondělí po čtyřech letech otevřela veřejnosti. Nejvzácnější malířova díla v ní kvůli bezpečnosti chybí. V roce 2011 zloději ukradli ze zámku čtyři obrazy. Měsíc po krádeži policie pachatele i s lupem zatkla. Návštěvníci nyní na zámku uvidí poválečné dílo známého kubistického tvůrce, cyklus písní a krajin. Zámek, kde se síň nachází, střeží ve dne v noci hlídač.

Nahrávám video
Emil Filla se vrátil na zámek v Peruci
Zdroj: ČT24

Do síně vstoupí návštěvníci po opravených schodech, nové jsou mříže a vylepšené je bezpečnostní zařízení. „Stoprocentně spokojeni nejsme, protože dojezdová vzdálenost policie je 15 minut, ale zvolili jsme kompromis,“ uvedla Alica Štefančíková, ředitelka lounské Galerie Benedikta Rejta, pod kterou Fillova síň patří. „Strach máme, ale udělali jsme všechno proto, aby byl co nejmenší.“ Zámek bude neustále obcházet hlídač, který se má postavit do cesty případným zlodějům. Dokud ale bude okolí liduprázdné, kraj sem nejvzácnější obrazy raději nevrátí. Návštěvníkům o nich budou jen vyprávět.

Zámek patří soukromníkům

V rozpočtu Ústeckého kraje, který zřizuje lounskou galerii, je schváleno 1,5 milionu korun na ostrahu objektu. Investovat do budovy více peněz samospráva zatím nechce, protože zámek patří soukromníkům. „Jednání s majiteli, kteří žijí v Bratislavě, o koupi se zatím nikam neposunulo,“ oznámil hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM).

Zámek po roce 1945 patřil různým státním institucím. Stát některé prostory propůjčil slavnému malíři, který je využíval jako letní ateliér. „Byl nadšený z přírody, z okolní krajiny, bývaly to krásné prázdniny v krásném prostředí,“ vzpomínal při otevření synovec českého malíře Jindřich Krejčí. Počátkem 90. let byl majetek převeden na obec Peruc, od které jej v roce 2007 koupili současní vlastníci. Koupit zchátralý zámek za nabídnutých 15 milionů korun krajští zastupitelé odmítli a jednání zatím stojí.

Příběh ukradených obrazů

Obnovení turistického ruchu v souvislosti s otevřením pamětní síně očekává perucký starosta Radomír Bláha: „Dřív sem jezdily autobusové zájezdy, a to z Česka i zahraničí. Snad se k nám turisté zase vrátí.“ Galerii v minulosti navštěvovalo zhruba tři tisíce návštěvníků ročně, nyní vedle nadšenců do umění očekávají i zvědavce, které bude zajímat příběh ukradených obrazů. Fillovy práce jsou paradoxně díky krádeži ještě cennější. „Lidé mají rádi příběhy,“ říká k tomu soudní znalec Martin Kodl.

Čtyři ukradené obrazy, které policie objevila měsíc po krádeži v téměř nepoškozeném stavu, by mohla veřejnost v budoucnosti vidět v Lounech. „Pokud se podaří dobudovat Galerii Benedikta Rejta v Lounech, tak ve stálé expozici uvidí lidé Fillova i další kubistická, avantgardní a poválečná díla,“ uvedla Štefančíková.

Umístění Fillových obrazů v Peruci podmiňuje darovací smlouva z 50. let. „Teď mohou lidé v Peruci znovu vidět díla, která vytvořil mezi lety 1948 až 1953, kdy zemřel. Je to velký cyklus zbojnických lidových a milostných písní slovenských a moravských a cyklus jeho krajin,“ řekla ředitelka galerie. Celkem je to 15 papírových svitků velkých formátů a cyklus krajiny Českého středohoří. „Vybírali jsme takovou velikost, aby nebyla snadno odcizitelná,“ uvedla Štefančíková. Ze šesti zlodějů je jich už pět znovu na svobodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...