Magorovy labutí písně dozněly

Praha – Dnes zemřel básník a legenda českého undergroundu Ivan Martin Jirous, známý pod přezdívkou Magor. Bylo mu 67 let. Informovaly o tom Lidové noviny (LN), kterým to potvrdili Jirousovi nejbližší přátelé. Podle nich básník zemřel doma. Vystudovaný historik umění, významná osobnost českého undergroundu, byl v době normalizace několikrát vězněn. Je držitelem literární ceny Jaroslava Seiferta za celoživotní básnické dílo a ceny Toma Stopparda za dílo Magorovy labutí písně.

Jirous přes své akademické vzdělání se nechtěl dát na vědeckou dráhu. Sám o sobě říkal, že je novinář, napsal množství textů o umělcích zejména 60. let, jeho klíčovým textem byla Zpráva o třetím českém hudebním obrození z roku 1975, která vyšla i v exilu a byla „programovým prohlášením“ českého undergroundu. Proslavil se však zejména prostřednictvím kapely The Plastic People of the Universe, od roku 1967 byl umělecký vedoucí skupiny.

„Cílem undergroundu u nás je vytvoření druhé kultury. Kultury, která bude nezávislá na oficiálních komunikačních kanálech a společenském ocenění a hierarchii hodnot, jak jimi vládne establishment. Kultury, která nemůže mít za cíl destrukci establishmentu, protože by se mu tím sama vehnala do náruče.“

/Zpráva o třetím českém hudebním obrození. In Magorův zápisník. Praha: Torst, 1997./

V 70. a 80. letech byl Jirous z politických důvodů opakovaně vězněn, dohromady to bylo osm let, pět měsíců a tři dny. „Žil jsem mezi těmi nejhoršími zločinci, ale já jsem se jich neštítil, a to ani podvědomě. To lidi velmi vycítí, takže oni nade mnou drželi takovou neviditelnou ochrannou ruku,“ řekl Magor kdysi v rozhovoru pro ČT.

„Jednak je to libozvučné a potom mě upozornil Václav Karásek, kde se to prvně vyskytuje –v Písmu. Má to dvě slova 'magor mizabib', což znamená hrůza na všechny strany, tak to se mi taky líbí,“ řekl básník Jirous ke své přezdívce v pořadu ČT24 Před půlnocí.

Zpráva o úmrtí zasáhla Jirousovy přátele:

„Zpráva o smrti Ivana Jirouse mne hluboce zasáhla a cítím se všemi, kteří mu byli blízko. Byl po dlouhá léta můj dobrý kamarád, který významně ovlivnil společenský pohyb v naší zemi. Jsem rád, že se Magor dožil lepších časů, o které se sám nemálo zasloužil.“ /Václav Havel/

„I když se musí počítat vždy se vším, skon kamaráda mne zaskočil. Underground přišel o svoji včelí královnu a země o nejskvělejšího básníka.“ /František Čuňas Stárek/

„Jirousova smrt je velkou ztrátou nejen pro hudební underground, ale pro celou českou kulturu. Naposledy jsem se s ním viděl v pátek v pražském Divadle Archa na akci Pocta českému undergroundu. Jsem rád, že se toho ještě dožil, protože to byla pocta také jemu.“ /Vladimír Lábus Drápal, majitel vydavatelství Guerilla Records./

„Martin Jirous byl jakousi komplexní bytostí. Kdybych to měl označit jedním slovem, napadá mne trochu paradoxně elegance. Podle mého to byl, alespoň co se ducha týče, jeden z nejelegantnějších lidí, které jsem měl kdy tu šanci poznat, přes všechno jeho hrubiánství a výstřelky.“ /hudební publicista Vojtěch Lindaur/.

„Byl to velký básník, i když se za něj možná zprvu nepovažoval. Nejlepší verše napsal v těžkých podmínkách kriminálu, kde se tvoří těžko. Přesto tam vznikly drsné Magorovy labutí písně i krásné verše dětem.“ /Pavel Mandys z Občanského sdružení Litera/

„Neoficiální cenu – tu z nejvyšších – už má dlouho. Zkuste si sami odpovědět: kolika českým básníkům se stalo, aby byli ještě za života inspirací, svědomím, vzorem i postrachem několika generací.“ /spisovatel Pavel Šrut/

„Byl to velký český básník. Byl to hrdina, dlouholetý vězeň, který se nikdy neshrbil.“  /ministr zahraničí a Jirousův přítel Karel Schwarzenberg/

Poprvé se Jirous oženil s Věrou Vařilovou (1944–2011), básnířkou a historičkou umění. V roce 1976 se Jirous oženil podruhé, tentokrát s malířkou Julianou Stritzkovou, vnučkou Josefa Floriana. S Julianou měl Jirous dvě dcery, v roce 1980 Františku a v roce 1981 Martu. Velkou část dětství svých dcer prožil ve vězení, ale s rodinou udržoval korespondenci, krátce poté, co byl propuštěn, se ale manželství rozpadlo. Dcera Františka dodnes vydala dva romány, Marta navázala na poetiku svého otce v básnické sbírce Procházka s andělem.

Podle rodného listu je jeho synem také herec, spisovatel a dýdžej Tobiáš Jirous. Přestože Ivan není jeho biologickým otcem (Tobiáš je synem Jiřího Němce), byly mu v komunistickém kriminále na Tobiáše strhávány alimenty. Poslední partnerkou Ivana Jirouse byla písničkářka Dáša Vokatá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Javůrek opět píše o druhé světové. Zajímá ho, jak dobu vnímali „typičtí Češi“

Spisovatel Štěpán Javůrek, autor úspěšné trilogie Sudetský dům, představil první díl z nové zamýšlené čtyřdílné historické ságy Ve stínu jeřabiny. Ta obsáhne období československých dějin od Mnichovské dohody v roce 1938 po rok 1950.
včera v 08:00‌‌

„Vývoj umění osvobozuje.“ Stoletý Milan Grygar stále hledá a nalézá

Malíř, grafik a ilustrátor Milan Grygar se 24. října dožívá rovných sta let. I v tomto úctyhodném věku tvoří, podílí se na přípravách výstav, přičemž ta poslední se odehrála v roce 2019 ve Veletržním paláci. Zároveň vždy, když něčeho dosáhl a zcela vyčerpal dané možnosti, se přesunul dál, nikdy nezůstával na místě. Významné jubileum je důvodem se za dosavadním Grygarovým hledačským dílem ohlédnout.
24. 10. 2026‌‌

VideoFontaines D.C. se vyzpívali z digitálního dopaminu

Slovy jako bezchybné, majestátní a úžasné nebo také obrovské vítězství referují některá britská média o novém albu irské rockové pětice Fontaines D.C. Na nahrávce Dopamine Chamber je tíží celospolečenská závislost na digitálním dopaminu. Zhroucení úlohy sociálních sítí nebo rozpad tradičních hodnot předkládá kapela s chladnou bezútěšností. Nové skladby představí kapela na konci října i naživo v Praze.
23. 10. 2026‌‌

Oslavy 17. listopadu na Národní nedostaly dotaci. Lidé posílají peníze ve sbírce

Ministerstvo kultury letos neposkytne dotaci na projekt Korzo Národní, které má být oslavou listopadových událostí roku 1989. Projekt organizovaný spolkem Díky, že můžem nesplnil podle vyjádření resortu podmínky stanovené v dotační výzvě pro podporu regionálních kulturních tradic. Spolek možnost neudělení dotace nezpochybňuje, vadí mu ale, že si ministerstvo s oznámením rozhodnutí dalo načas.
23. 10. 2026Aktualizováno23. 10. 2026‌‌

Festival Ji.hlava promítne přes tři sta dokumentů, začne Kyliánem

Přes tři sta padesát zahraničních i českých snímků nachystal festival dokumentů Ji.hlava pro aktuální ročník, který v metropoli Vysočiny začíná 23. října. Náměty titulů v letošním programů mají opět široký záběr, od konfliktů a politiky přes životní prostředí až po lidské poznání.
23. 10. 2026‌‌

Klempíř poslal mimořádnou kontrolu na některá nezávislá divadla, uvádí Radiožurnál

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) před dvěma týdny rozhodl podle Radiožurnálu o mimořádných kontrolách u čtyř členů Asociace nezávislých divadel. Člen rady asociace Jakub Vedral to považuje za odvetu za to, že asociace kritizovala kroky ministerstva. Klempíř potvrdil, že kontroly nařídil, zdůvodnil je ale pochybnostmi ohledně oprávněnosti vykázaných nákladů. Se zmíněnou kritikou podle něj nesouvisí. Napsal to server iRozhlas.
22. 10. 2026Aktualizováno22. 10. 2026‌‌

ČT o Vánocích naváže na Krakonošovo tajemství, na Nový rok přijdou Neporazitelní

Česká televize představuje program, který přichystala na letošní vánoční svátky. Štědrovečerní pohádka Krakonoš a básník naváže na příběh z roku 2022. Další program nabídne pohádkové klasiky, záznamy koncertů, ale i dvoudílné drama o Anežce České. Závěr roku vedle zábavních pořadů přinese v televizní premiéře film Neporazitelní.
22. 10. 2026‌‌

Život i dobu Anny Jagellonské přibližuje portrét z mládí i zápisník manžela

Nástup Habsburků na český trůn před pěti sty lety připomíná Národní galerie Praha výstavou o Anně Jagellonské. Římskou, českou a uherskou královnu období renesance představuje jako ženu, která stála „na prahu nové doby“ a v centru tehdejších změn. K důležité roli, již sehrála při formování habsburské monarchie, přispěly i její mecenášské a sběratelské aktivity.
22. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.