Miroslav Ondříček dotočil poslední záběr. V 80 letech zemřel

V osmdesáti letech se se světem rozloučil legendární kameraman Miroslav Ondříček. Skrze svou kameru představil světu filmové skvosty jako Amadeus, Valmont, Vlasy, Ragtime, Hoří, má panenko a další díla, na nichž pracoval s režisérem a přítelem Milošem Formanem. Světové uznání si však vydobyl i jinými snímky, a i proto byl dvakrát nominován na Oscara. Smutnou zprávu potvrdil jeho syn David.

K filmu přičichl v 50. letech coby laborant Barrandovských studií. Po osvojení filmové chemie a emulze se připojil k dokumentárním štábům, po večerech přitom však studoval FAMU.

„To ale byla stará původní cesta, protože většina kameramanů se dřív rekrutovala právě z těch, co byli vyučení jako filmoví laboranti. Na kameramana vlastně tehdy ani žádná extra škola nebyla. My jsme se dostali na Barrandov, když FAMU existovala asi dva roky, takže z ní ještě ani nestihli vylézt první vystudovaní kameramani. A střední průmyslová filmová škola v Čimelicích vznikla taky až potom. Takže když jsem točil s Milošem Formanem svůj první film, byl jsem u filmu už dvanáct let,“ objasnil Ondříček, který si ještě v listopadu užíval narozeninové oslavy.

Česká televize dnes tvorbu slavného umělce připomene - ve 20 hodin odvysílá na ČT2 film Lásky jedné plavovlásky, ČT1 pak ve 22 hodin uvede snímek Hoří má panenko. Příští víkend nabídne Amadea a Valmonta.

Úspěch zaznamenal kameraman už na začátku, u prvních filmů jako Fádní odpoledne, Intimní osvětlení nebo Lásky jedné plavovlásky. Zanedlouho se vypravil za hranice, konkrétně do Londýna, kde pracoval na Bílém autobusu. Cesta do světového filmu tak byla otevřena a společně s Formanem se v Americe vrhli na natáčení Taking off.

Miroslav Ondříček…

… o své práci: „Za krásu se platí. Já jí zažil hodně a také jsem za ni dost zaplatil. Jenže proto tu na světě asi jsme, abychom tady odvedli kus pořádné práce.“

… o zdravotních problémech: „Kdyby mrtvice byla o trochu silnější, Amadea bych nikdy nedotočil. Bylo to štěstí v neštěstí. Asi ten filmařskej Pánbůh nechtěl, aby ti estébáci nade mnou vyhráli.“

… o Miloši Formanovi: „Když jsme spolupracovali, bylo to, jako když si mažete chleba máslem.“

… o filmu a fotbale: „Musíte furt dávat góly, musíte se furt blyštit jako rybička, jinak je to v čudu.“

Ondříček začal spolupracovat se zahraničními režiséry velkého formátu, avšak v některých případech mu nebylo dovoleno z Československa vycestovat.

Dvakrát byl nominován na prestižní filmové ocenění Oscar, ani jednou však děkovnou řeč přednést nemohl a odešel s prázdnou. Na Ameriku přesto nezanevřel a následující roky se do ní neustále vracel. Na Karlovarském mezinárodním filmovém festivalu byl oceněn cenou za Mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Na poličce měl vystavené i státní vyznamenání za zásluhy. Vedl také Českou filmovovou a televizní akademii.

Vzpomínky druhých:

  • „Měl jsem ho rád, jako by byl z naší rodiny. Byl to hodný a přátelský člověk. Na to, jak byl světově proslulý, byl hrozně skromný a radostný,“ řekl Zdeněk Svěrák.
  • „Lidsky je to složité, ale odešel v požehnaném věku,“ nechal se slyšet Jiří Bartoška.
  • „Kdekdo si zaslouží obdiv a kdekdo si zaslouží lásku. Ale on si zasloužil obojí, a to není žádná fráze. Natočil skvělé filmy a navíc o něm nikdo nemohl říct půl špatného slova,“ prohlásil Jan Hřebejk.
  • „Je to velká ztráta, protože podobné osobnosti kvůli kontinuitě český film potřebuje,“ reagoval Ivo Mathé.
  • "Já jsem byl vždycky překvapený a díval jsem se na to, jak ty kamerové a světelné štáby ho respektují. Oni na něj koukali jak na svatej obrázek a to byly americké štáby, které už majé něco za sebou," říkával Theodor Pištěk.
  • „Mimo technických věcí, kdy zvládl jako ruční kameru na šestnáctku s Formanem, běhat po lese se mnou, až pro ty největší nejdražší hollywoodské velkofilmy, tak to zvládl brilantně. A on měl právě jednu vlastnost, proto třeba byl v Americe velmi oblíbený, že on dovedl sjednocovat lidi,“ vzpomínal režisér Jan Němec.
  • „My jsme vlastně úhlavní nepřátelé, ale přitom musíme ten film udělat, jak s hercema, tak s kamerou. Čili se musíme někde sejít, udělat kompromis a v tom je právě to tajemství, aby se člověk sešel na těch padesáti procentech, aby nedominoval ani ten kameraman, ale ani ten režisér. A to máme tady s Mirečkem,“ prohlásil kdysi Miloš Forman.

Na proslulého kameramana můžete zavzpomínat prostřednictvím pořadu 13. komnata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 11 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 12 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 17 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 18 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...