Hladová krysa, která se živí odpadky z popelnic a odřezky z prosektury, větří čerstvou krev. Drasticky zhublý Jake Gyllenhaal se v červeném Dodge Challengeru SRT řítí nebezpečnými ulicemi nočního L. A., aby v nich smočil svůj cynický čenich - objektiv své kamery. Úchylná lidská hyena loví záběry zraněných, umírajících a mrtvých. Blíží se jedna z nejodpornějších postav, jaká kdy potřísnila filmové plátno.
Smrťák Slídil je ještě větší hajzl, než jsme čekali
Čím více krve a čím důležitější oběť, tím větší honorář v televizi. Jako slizký nekrofil se živí mrtvolami, za které se v soukromém televizním zpravodajství cáluje. Konečně má šanci něco trhnout, konečně začne být někdo, konečně ho přestanou přehlížet a začnou brát vážně. Jeho firma nemůže zbankrotovat, protože v ulicích L. A. se umírá častěji než kde jinde. A on našel profesi, která ho nejen uživí, ale hlavně dokonale sedí k jeho zparchantělé povaze. Vstoupil do kůže „nightcrawlera“, lovce zakrvácených záběrů lidského utrpení. A protože se učí rychle, brzo se stal hvězdou téhle pokleslé branže. Sociopati totiž nebývají žádní blbci a míra jejich nebezpečnosti je přímo úměrná míře jejich pošahané inteligence.
Tak jako v případě vyzáblého losera Loua Blooma, jehož herecký chameleon Jake Gyllenhaal ztvárnil jako temnou a hladovou figuru, neschopnou normálně žít. V jeho brilantním podání je Lou zlověstnou karikaturou člověka, jenž je schopen bez výčitek (které by ho brzdily) využít a obětovat kohokoli, aby dosáhl cíle. A protože to není žádné pako, neví, co je to soucit, dokáže lhát a být utilitárně lstivý, tak se mu to docela daří. Je to prostě egocentrický a nebezpečný parchant, neschopný lítosti, který nedává najevo emoce, k druhým nic necítí, ale vyžaduje jejich loajálnost, a když mu ji neprojeví, hodí je brutálně přes palubu.
Slídil / Jake Gyllenhaal
Záporáci jsou většinou docela vděčné figury pro herce a diváky baví. Ale když se jedná o takhle komplexní, asociální diagnózu (která by si zasloužila společnou celu s dr. Hannibalem Lecterem, Normanem Batesem, Hansem Landou, Karlem Kopfrkinglem a sestrou Ratchedovou), je to především velká, náročná a vyčerpávající herecká výzva.
Jake Gyllenhaal (Zkrocená hora, Mariňák), kterého by v téhle jeté podobě časopis People nezařadil (tak jako v minulosti) mezi padesát nejkrásnějších lidí, před touhle výzvou necouvl, zvedl ji a vytvořil monstrózně zlověstnou figuru, která jde tvrdě a doslova přes mrtvoly za svým americkým snem. Z téhle hnusné podobizny je patrné, jak složité ji bylo ztvárnit a jak nepochopitelné je, že se Jake Gyllenhaal za svůj životní výkon neocitl mezi oscarovými nominacemi za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. Bez něj by totiž tenhle film nebyl!
Lou, člověk z kanálu
Rodák ze Santa Moniky, scenárista Dan Gilroy (Bourneův odkaz) měl dobrý odhad a šťastnou ruku, když si pro svůj režijní debut vybral právě tuto látku a Jakea Gyllenhaala jako jejího interpreta. Lou je shnilý lidský odpad, jehož nebezpečnost se zvyšuje tím, že je (jak o sobě tvrdí) dříč a má vysoké cíle. A nevadí mu brodit se v krvi a bolesti, aby na ně dosáhl. Lze sice tvrdit, že je to produkt „vygenerovaný“ vlastně komerčním televizním zpravodajstvím (jež je tu přirovnáváno k prchající a ječící ženě s proříznutým hrdlem) a společností, která se nemůže nabažit její krve. Kdyby nebyla poptávka, živil by se Lou zřejmě dál drobnými čórkami a zbytky z popelnic. To je sice pravda, ale jedním dechem je třeba dodat, že Lou rozhodně není něco jako fatální oběť systému, kde krev probouzí zájem a zvyšuje sledovanost. Je spíše něco jako aktivovaná amorfní améba, která si lebedí v bahenní sedlině, jež ji živí. Je jí tam dobře a tak se jí drží svými tenkými panožkami, co jí síly stačí.
Slídil / Jake Gyllenhaal, Rene Russoová
Louovu vychrtlou, propadlou tvář, slepené vlasy a hladový pohled snímá atmosférická, depresivní, místy až pseudodokumentární kamera Roberta Elswita (který si temnou, bizarní a úchylnou atmosféru natrénoval již na 8 mm). Jakkoli je základní story vcelku snadno predikovatelná, drží tempo i konzistenci, její segmenty do sebe hladce zapadají a fakt, že se vám z ní místy bude chtít blinkat, berte jako pozitivní zjištění, že jste normální. Slídil, který stál bezproblémově „vratných“ osm a půl mega (a zaznamenal Gyllenhaalovu nominaci na Zlatý glóbus, zatímco v oscarovém klání si usápl nominaci za scénář), je totiž nepříjemná a pod kůži se zadírající výpověď o lidské bestii, která nemá slitování ani zábrany. A díky své diagnóze nemá ani na vybranou a dělá, co musí, protože nic jiného ji nedokáže uspokojit.
Je to mrazivé, odpudivé a korunované zdánlivě vlažnou pointou, kterou by Haysův kodex (kdyby ještě existoval) určitě neskousl. Přičinlivý Lou vám bude připadat odporně ujetý, stejně jako editorka KWLA NEWS Nina (manželka režiséra filmu Rene Russoová), která tvrdí, že je tenhle šmejd inspirací na cestě vzhůru. Možná si dokonce budete tajně přát, aby mu ji už konečně někdo natáhnul baseballovou pálkou a pak ho natočil v kaluži jeho zkažené krve. Je zvrácený, temný, děsivý a krajně znepokojující. Jste-li naladěni na takový zážitek, nenechte si ho ujít! Kdybyste na něj ale někdy náhodou narazili, držte se od něj pro jistotu dál! Protože jestliže se s ním opravdu setkáte, bude to (jak skromně tvrdí) nejhorší den vašeho života.
NIGHTCRAWLER / SLÍDIL. USA 2014, 117 min., české titulky, od 15 let, 2D. Režie a scénář: Dan Gilroy. Kamera: Robert Elswit. Hudba: James Newton Howard. Hrají: Jake Gyllenhaal (Lou Bloom), Rene Russoová (Nina), Bill Paxton (Joe Loder), Ann Cusacková (Linda), Kevin Rahm (Frank), Riz Ahmed (Rick). V kinech od 29. ledna 2015.