Praha - Na konci apokalypsy pojmenoval kroniku české science fiction její autor Ivan Adamovič. To nejlepší z české sci-fi povídky od poloviny osmdesátých let po současnost je ale spíše důkazem, že se tuzemská sci-fi k žádnému zániku neřítí.
České sci-fi apokalypsa nehrozí
Výběr začíná u Ondřeje Neffa a Jaroslava Veise, kteří založili současnou podobu žánru. Neffovou povídkou Největší vodvaz v dějinách svangu u nás začala éra moderní sci-fi. „Byl jedním z prvních, kteří se odvážili psát drsně a slangově,“ uvedl k Neffově přínosu Adamovič. Sám autor svůj přístup vysvětluje jednoduše: „Tehdy se hodně psaly parodie na sci-fi, každý chtěl být vtipný, já ale šel vždycky po ději. A to dělám dodnes.“
Kronika zachytila také vzestup kyberpunku v Čechách ve znamení Jiřího Walkera Procházky a záznam o jeho skonu z pera Jiřího Pavlovského. Procházka přispěl povídkou Rox'nRoll, v níž vyslal už za normalizace bojovníky do války proti systému v alternativním kvantovém močálu. Tím vlastně předběhl tvůrce Matrixu.
Vzdor proti systému si osvojila i porevoluční generace. Libuje si v černém humoru a programově těží z intelektuály vysmívaných symbolů americké popkultury. Současné autory připomene třeba Časový dluh Vilmy Kadlečkové, „kulhánovská vypalovačka“ Dutý plamen od Štěpána Kopřivy, prózy Jiřího Kratochvíla a Jáchyma Topola a „nelítostná military sci-fi“ Miroslava Žambocha, která dala kronice název.
Povídky provází texty o autorech a doslovy a také bibliografie české sci-fi od Jakuba Arbese až po loňský rok.
Vyšla kronika české sci-fi (zdroj: ČT24)