Praha - Dobový prostor bez kulis, herecký styl i kostýmy by měly podpořit autenticitu ztracené barokní opery Argippo od Antonia Vivaldiho, která zazní v novodobé světové premiéře 3. května ve Španělském sále Pražského hradu. Českokrumlovský cembalista a dirigent Ondřej Macek partituru opery objevil před více než rokem v bavorském Řezně. Odborníci se shodují, že nález opery je zcela unikátní, obzvláště proto, že se týká barokní hudby v Čechách.
Světová premiéra nalezené Vivaldiho opery Argippo bude v Praze
Srovnatelný je podle nich starší objev též unikátního Vivaldiho žalmu v archivu řádu pražských Křížovníků s červenou hvězdou nebo nedávný nález australské muzikoložky Janice Stockigtové, která v drážďanském archivu identifikovala Vivaldiho dosud neznámé Dixit Dominus. Dosud téměř neprobádané jsou údajně archivy v Latinské Americe, kde je zřejmě dochováno více barokní hudby než v celé Evropě.
„Přestože se zřejmě většina hudební produkce v minulých staletích ztratila, množství dochované barokní hudby je stále tak obrovské, že se v budoucnosti na podobné objevy stále můžeme těšit,“ řekl hudební kritik a odborník na barokní hudbu Robert Hugo. Jako významný a cenný objev hodnotí operu Argippo i Markéta Kabelková z Českého muzea hudby.
Operu Argippo - jedno z vrcholných Vivaldiho děl, které poprvé slyšelo pražské publikum v roce 1730, provede letos v květnu mezinárodní barokní soubor Hofmusici. Příběh o lásce, žárlivosti, cti a mstě postavený na záměně dvou princů, kteří se ucházejí o princeznu, zazní v podání pěti sólistů, osmičlenného sboru a dvou dětí, které budou představovat pážata. Na dobové nástroje, kupříkladu smyčcové nástroje, dvě cembala, hoboje či tympány, zahraje 23 hudebníků.
„Na pódiu bez dekorací se budou pohybovat herci, jejich hraní je založeno na individuální gestice a mimice. Je to stylizované, jakékoli realistické předvádění akce bylo tehdy považováno za neumělecké,“ uvedl Macek. Scénu bude tvořit pouze pozadí sálu, čímž se prý umocní herecký výkon a vytvoří výtvarná dimenze.
Operu Argippo napsal Vivaldi pro Prahu, kde tehdy její provedení pravděpodobně řídil. Dosud byla známa pouze z dobového tisku libreta uloženého v pražské Národní knihovně, hudbu však muzikologové pokládali za ztracenou. Objev uznala loni v červnu vědecká komise Italského institutu Antonia Vivaldiho v Benátkách, tehdy prý Macek začal přemýšlet o poloscénickém provedení.
Rekonstrukce díla, které má tři akty a trvá více než dvě hodiny, byla podle Macka velmi náročná. Dirigent při ní využil hudbu z Vivaldiho děl, které vznikaly v období uvedení Argippa. Dílo je kratší než ostatní dobové opery, proto je prý děj dramatičtější a hudební nápady zhuštěné.
Vivaldi patří k nejznámějším autorům období baroka, proslul hlavně instrumentálními skladbami, jeho operní tvorba je však málo známá. Z tištěných libret je známo více než 40 titulů, hudba se ale dochovala jen u poloviny z nich, protože se partitury tehdy ručně opisovaly. Premiérový projekt je podporován ze soukromých zdrojů, dotací přispěl i pražský magistrát. Rozpočet podle Macka činí 1,5 milionu korun.