Recenze: Tobruk - odvážný film o některých odvážných lidech

Autorský záměr natočit válečný film v podmínkách současné české kinematografie, financované víceméně bez podpory státu, je určitě činem hodným pozornosti. A to i z toho důvodu, že se jedná o téma, které se vrací k téměř zapomenuté a dnes nepříliš připomínané myšlence hrdinského boje českých vojáků za 2. světové války. Ve smršti teenagerských komedií, které kopírováním amerických vzorů tvoří páteř současného domácího mainstreamu, sympatický projekt národně vlasteneckého ražení zaujme.

Režisér Václav Marhoul vždy byl filmovým nadšencem, což dokazuje už jeho předchozí titul Mazaný Filip, kde se vyznává ze své lásky k symbolu americké drsné školy v postavě detektiva Phila Marlowa, pojaté v parodickém ztvárnění Tomáše Hanáka. Svůj dětský sen natočit válečný film si tu splňuje v podobě zralejší, než je jeho předchozí dílo -v pohledu na život českého oddílu v rámci obrany strategického Tobruku za 2. světové války proti německým vojskům Africa Corps generála Rommela.

Tobruk

je největším překvapením letošního roku v rámci domácí produkce. I při nižším rozpočtu nabízí překvapivě pestrý zážitek, který lze směle srovnat s formální kvalitou filmů americké produkce. Navíc představuje velmi osobní vhled do reality boje se všemi absurdními okolnostmi.

Faktické okolnosti válečného tažení pro film nejsou tak důležité, slouží zde jako vnější rámec pro intimní vhled do způsobu života vojáků v pouštním regionu i k zachycení atmosféry zákeřné války, kde hranice mezi životem a smrtí jsou tvárně všudypřítomné jako obrysy dun tvořící hlavní dějiště příběhu. Toto vnitřní, nevyzpytatelné napětí, kde si vojáci spolu s diváky nemohou být zcela jisti, co se odehraje další vteřinu, celý film prostupuje a vytváří zvláštní nedějovou dynamiku. Tobruk nevypráví epický děj, jen zachycuje určité okamžiky a atmosféry v životě vojáků, a tím se jim možná přibližuje více, než kdyby snaživě popisoval, jako se to děje ve většině válečných filmů klasického formátu.

Zvláštní atmosféry napínavého „vyčkávání“ vojáků na první výstřel v tichu, rušeném jen suchým šumem větru v oblacích písečných dun, připomínají kultovní scény vyčkávání Cheyennových hochů na Harmoniku na opuštěné železniční zastávce v úvodní scéně klasického spaghetti westernu Sergia Leoneho Tenkrát na Západě.

Sekvence dezerce hlavního hrdiny z bitevní vřavy a jeho nekonečné bloudění bez cíle fádní pouští až k hranici šílenství, představuje sugestivní a ryze obrazovou sekvenci zmaru bez jakýchkoliv dialogů. Absurdita boje se vyjevuje v klíčových scénách, šokujících tenkou hranicí mezi bytím a nebytím. V popisnějších momentech sledujeme přátelské vztahy mezi vojáky i zákeřné postavy z vlastních řad, zneužívající prostředí války k okázalému pošlapávání ostatních. Finální scéna nevyplacené pomoci se potom v tomto směru ukazuje jako zdrcující memento války obecně. Tomuto dojmu přispívají i vhodně vybrané typy herců, dosud známých spíše jen z divadel či televizních seriálů. Po dlouhé době tu namísto ikon našeho mediálního rybníčku vidíme autentické postavy ve střízlivé Marhoulově režii.

Je to film odvážný, který sugestivně vypráví o některých odvážných lidech, kteří kdysi dávno bojovali s nasazením života za svobodu, kterou už si dnes ani neuvědomujeme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...