Praha - Kompletní cyklus 80 tisků, na kterých Francisco Goya zobrazil detailně a realisticky drastické výjevy ze Španělské války za nezávislost, vystavuje pražská Chodovská tvrz. Tisky na ručním papíře, vzniklé kolem roku 1900, galerii zapůjčil český sběratel. Goya tvořil rytiny v ústraní od společnosti poté, co ohluchl. Výjevy, které si návštěvníci mohou prohlédnout do 3. května, inspirovaly i režiséra Miloše Formana při práci na filmu Goyovy přízraky.
Goyovy Hrůzy války se poprvé vcelku představují veřejnosti
„Jsou to velmi drsná zobrazení. Naštěstí jsou černobílá, jinak by z nich stříkala krev,“ říká kurátor výstavy Milan Martiník. Španělsko vedlo válku za nezávislost proti Francii v první polovině 19. století. Goya se při práci na výjevech inspiroval i napoleonskými válkami, dřívějšími rytinami Jacquese Callota a svými představami.
Grafiky byly vytištěny z originálních desek, vůbec první edice cyklu vyšla v roce 1863. „Není jasná technika, asi jde o kombinaci leptu a mezzotinty,“ říká o pražské kolekci Martiník.
„Grafický cyklus Hrůzy války vznikl v podobné době, jako Goyovy tzv. ´Černé malby´. Deset let před tím pak Goya realizoval druhý podobný cyklus osmdesáti grafických listů nazvaných Caprichos, který zobrazuje malost a hloupost společnosti. Caprichos a Hrůzami války Goya o více než sto let předešel modernistické hnutí. Obě díla spolu úzce souvisí ostře kritickým pohledem, hořkým kriticismem a stylovým zpracováním. Hrůzy války jsou ale daleko explicitnější a naturalističtější ve ztvárnění utrpení způsobeném válkou,“ píší pořadatelé v průvodním textu.
V rámci výstavy vznikne také katalog v elektronické podobě na CD-ROMu s reprodukcemi kompletního cyklu Hrůzy války, který bude k dispozici po dobu výstavy i na e-shopu Chodovské tvrze.
Francisco Goya (1746, Fuendetodos, Španělsko - 1828, Boreaux, Francie) byl dvorním malířem španělské královské rodiny, stejně jako kronikářem historie, postupem času i ostrým společenským kritikem a průkopníkem uměleckých přístupů. Bývá označován za posledního ze „starých mistrů“ a prvního moderního malíře.
Vrcholu popularity u královského dvora dosáhl v době Velké francouzské revoluce. V roce 1793 však na následky onemocnění cholerou a zřejmě vlivem olova v barvách ohluchl. Stáhl se do ústraní do Quinta del Sordo (Domu hluchého), kde vnikla jeho společensky kritická díla Caprichos a Hrůzy války, nebo tzv. Černé malby. Mezi jeho vůbec nejslavnější díla patří Nahá Maja (první světské zobrazení nahé ženy v západním výtvarném umění) a Oblečená Maja.
- Francisco Goya: Hrůzy války autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/714/71335.jpg
- Autoportrét (1795-1797) zdroj: wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/714/71343.jpg
- Francisco Goya: Nahá Maja (1797/8) zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/177/17692.jpg
