Expozice v kostele svatého Josefa ve Fulneku vznikla ve spolupráci se Zemským archivem v Opavě. Návštěvníky provází náročným procesem restaurování starých knih, pergamenů, knižních vazeb nebo i pečetí.
Vlhké tisky a rukopisy restaurátoři vysuší, ty přesušené naopak navlhčí a díry v listech zalijí tzv. papírovinou, směsí rozmixovaného papíru, vody, klížidla a dezinfekce. „Délka restaurování knih je závislá na jejich poškození, může jít o pár dní, měsíců, ale i let,“ přibližuje práci restaurátorů kurátorka výstavy Věra Lošáková.
Reportáž Kristiny Staškivové
Mezi největší nepřátele starých tisků a rukopisů patří kromě samotného stáří a vlhkosti také červotoč. „Kniha se nedá celá rozebrat. List po listu musí restaurátor vzít a každou díru samostatně dolít. Je to tedy mravenčí práce a vidět ji můžete i na výstavě,“ dodala Lošáková.
Výstava mapující restaurování knih měla původně trvat do poloviny příštího měsíce. Organizátoři se ale rozhodli prodloužit ji až do konce června.
Celá výstava se koná v souvislosti se slavnostním vyhodnocením literárně-výtvarné soutěže pro děti s názvem Svět slova, která má obnovit vztah mladé generace k literatuře. „Hlavní myšlenka Světa slova je postavena na události, která se ve Fulneku opravdu stala. Jeden z kapucínských mnichů demonstrativně na náměstí spálil zbytky knihovny J. A. Komenského,“ doplnila kurátorka výstavy. Letos se do projektu zapojili studenti ze Slovenska, Maďarska nebo nepálského Káthmándú.
