Porotci Špidlovou vybrali do užšího výběru spolu s dalšími sedmnácti tvůrci z téměř patnácti set studentských snímků z celého světa. Součástí první ceny je vedle finanční odměny i příslib uvedení prvního hraného filmu vítězky na canneském festivalu.
Druhou cenu v sekci Cinéfondation obdržel film Goodbye (Sbohem) čínského
režiséra Sung Fanga, třetí cenu pak Diploma (Diplom) Izraelky Jaelle
Kajamové a Nammae ui jip, pod kterým se podepsal jihokorejský tvůrce Čo
Song-hi.

Reportáž Lucie Klímové
Reportáž Lucie Klímové
17:00, 23.5.
Rozhovor se Zuzanou Špidlovou
Zuzana Špidlová v Událostech, komentářích
„Béčkový“ film
Film Bába byl po patnácti letech první domácí hraný počin, který soutěžil v oficiální festivalové sekci. V Cinéfondation se sice objevily i české filmy, ale jen animované, například loni Naus Lukáše Glasera.
Špidlové snímek bodoval loni na festivalu studentských filmů Famufest, kde získal cenu za nejlepší režii a film. Dvacetiminutová psychologická sonda o sobectví, vině a konfrontaci tří generací žen vznikla jako absolventská práce na FAMU. Zuzana Špidlová, v té době ještě Kirchnerová, za ni při klauzurách dostala „béčko“.
Natáčení předcházelo autorčino důkladné studium v léčebnách dlouhodobě nemocných. „Snažila jsem se, aby to bylo vlastně co nejvíc autentické, abych věděla, jak se opravdu člověk chová, jak vypadá, jakou má pleť, vlasy, jak mluví, jak křičí,“ upřesnila režisérka. Hlavní roli ztvárnila studentka konzervatoře Marika Šoposká. Představitelku „báby“ našla Špidlová v castingové agentuře.
Zuzana Špidlová (* 1978) - V roce 2008 dokončila studia práv na Univerzitě Karlově a bakalářský stupeň na katedře režie FAMU, kde nyní pokračuje v magisterském studiu. Natočila krátké hrané snímky Bez konce (2004), Zadejte se (2004), Doma (2004), Naděje zítřka (2006) a Bába (2008). Připravuje svůj první celovečerní film, jehož téma prý bude „trošku podobné Bábě“, a natáčet se bude ve Francii.
Čeští filmaři v Cannes soutěžili v minulosti několikrát. Režisér Vojtěch Jasný získal v šedesátých letech tři ceny za filmy Touha, Až přijde kocour a Všichni dobří rodáci. V roce 1970 se o Zlatou palmu ucházela Věra Chytilová se snímkem Ovoce stromů rajských jíme. Posledním hraným filmem v hlavní festivalové soutěži byla v roce 1994 Švankmajerova Lekce Faust.
Pro cenu do Cannes si dojela také dokumentaristka Helena Třeštíková. „Byla jsem první, poprvé tuto cenu získal dokument a dostala ji žena. Když jsem to zjistila, byl to pro mě takový zázrak,“ uvedla Třeštíková. Cenu Media European Talent převzala od evropské komisařky Viviane Redingové za pokračování dokumentu Zázrak, který dokumentaristka natočila jako svůj první profesionální snímek v roce 1974. Tehdy začala sledovat těhotnou mladou ženu přes porod až do šesti měsíců života jejího syna. Třeštíková, jejímž záměrem je pokračovat ve sledování osudu nyní již dospělého muže, zvítězila v konkurenci 345 evropských filmových projektů.