Nobelovu cenu dostala „poetička současné němčiny“ Herta Müllerová

Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za literaturu získala německá spisovatelka rumunského původu Herta Müllerová (1953). Hlavním tématem jejích knih je život v totalitním režimu, němčinu používá v její archaické, konzervativní podobě. Vydala přes dvě desítky titulů, které byly přeloženy do více než 20 jazyků; čeština mezi nimi není. Medaili, diplom a deset milionů švédských korun (zhruba 25 milionů Kč) převezme laureátka spolu s ostatnímu letošními držiteli 10. prosince, v den výročí smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.

Müllerová se narodila v západorumunském Banátu v německy mluvící rodině. Vystudovala němčinu a rumunskou literaturu na Temešvárské univerzitě. Než se dala na dráhu spisovatelky, živila se jako překladatelka ve strojírenské továrně. Byla ale vyhozena poté, co odmítla spolupracovat s rumunskou tajnou policií. Posléze pracovala jako vychovatelka v mateřské škole a soukromě dávala lekce němčiny. V roce 1987 se jí podařilo společně s jejím tehdejším manželem, spisovatelem Richardem Wagnerem, emigrovat do Německa, kde působila na univerzitách. V současné době žije v Berlíně.

„Nikdy jsem nepsala knihu rumunsky, ale samozřejmě jsem se v tomto jazyce zabydlela a rumunsky psát umím, je ale docela dobře možné, že i když používám německá slova, je ve větě rumunský pohled,“ uvedla spisovatelka.

Debutovala v roce 1982 sbírkou povídek Niederungen (Údolí), kterou zasadila do prostředí malé rumunské vesnice obývané německou menšinou, z níž sama pocházela. Tehdejší rumunský režim knihu okamžitě zcenzuroval. V nezkrácené verzi vyšla o dva roky později v západním Německu, kam byla propašována. Ve vlasti vydala ještě knihu Drückender Tango (Tísnivé tango). Následoval zákaz publikování kvůli její kritice vlády rumunského diktátora Nicolae Ceaušeska.

„Tematizuje teror, násilí, v jejím díle je velké množství utíkajících a navracejících se lidí; čerpá převážně ze své zkušenosti,“ říká docent Milan Tvrdík z Ústavu germánských studií Filozofické fakulty UK. "Texty jsou napsané nádherným jazykem, který se může jevit jako archaický a konzervativní. Rozmlouvá se slovem, slovo je pro ni tím nejhlavnějším, její vlastí; to je jeden z důvodů, proč je nazývána poetičkou současné němčiny," dodává.

Müllerová je dále autorkou románů Pas (1992) a Země zelených švestek (1993). V roce 1994 získala nejprestižnější německé ocenění za literaturu, Kleistovu cenu. V roce 1999 byla hostem Festivalu spisovatelů Praha a o tři roky později byla pozvána na konferenci Literatura, hodnoty a evropská identita, kterou v Praze organizovala Nadace Konrada Adenauera. V minulosti kritizovala východoněmecké autory, kteří kolaborovali s tajnou službou Stasi. V roce 1997 vystoupila z německého PEN klubu (P.E.N.-Zentrum Deutschland) na protest proti sloučení s jeho bývalou východoněmeckou obdobou. V roce 2008 protestovala proti účasti dvou informátorů někdejší rumunské tajné policie Securitate v programu Rumunského kulturního institutu v Berlíně.

Ve více jak stoleté historii udělování Nobelovy ceny za literaturu je Müllerová teprve dvanáctou vítězkou. Z Němců si nejvyšší literární ocenění naposledy připsal před deseti lety spisovatel Günter Grass.

Seznam dosavadních nositelek Nobelovy ceny za literaturu

    1909 - Selma Lagerlöfová (1858-1940), švédská básnířka a prozaička 
    1926 - Grazia Deleddová (1871-1936), italská spisovatelka
    1928 - Sigrid Undsetová (1882-1949), norská spisovatelka
    1938 - Pearl S. Bucková (1892-1973), americká prozaička
    1945 - Gabriela Mistralová (1889-1957), chilská básnířka
    1966 - Nelly Sachsová (1891-1970), v Německu narozená básnířka židovského původu, žijící ve Švédsku
    1991 - Nadine Gordimerová (1923), jihoafrická spisovatelka
    1993 - Toni Morrisonová (1931), americká spisovatelka
    1996 - Wislawa Szymborská (1923), polská básnířka
    2004 - Elfriede Jelineková (1946), rakouská spisovatelka a dramatička
    2007 - Doris Lessingová (1919), britská spisovatelka
    2009 - Herta Müllerová (1953), německá spisovatelka

  • Herta Müllerová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1163/116290.jpg
  • Dílo Herty Müllerové autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1163/116293.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...